pogumování (1. část)Ne pro každou tkaninu, ať už kvůli struktuře (vazbě při tkaní) nebo použitému materiálu, je impregnace kamencem vhodná.
Mezi takové tkaniny patří plachty ze syntetických materiálů.
Pro upřesnění, mám nyní na mysli tkaniny pouze ze 100% syntetiky, tedy ne ve směsi s žádným jiným materiálem (kdy jsou ta umělá pro směs s přírodními vlákny nastříhána na délku vhodnou pro jejich vzájemné spřádání, na tzv. „střiž“), ale čistě z jednoho materiálu, z tzv. „nekonečných“ vláken.
Taková tkanina má zpravidla hodně výhod (příze, ze které je utkána, je tvořena svazkem několika takových „nekonečných“ vláken s mírným zákrutem vcelku, takže bývá skutečně velmi pevná, odolná v oděru…), ale naopak i nevýhod. Podle použitého materiálu lze odvodit dokonce i její krátkou či méně delší životnost (některé syntetické materiály nejsou dokonce vůbec vhodné pro venkovní použití), a po čase mění především svoje vlastnosti v důsledku pro ně nepříznivých klimatických vlivů.
Mezi nejodolnější umělé materiály patří například všem známý PE (polyethylen), ze kterého se právě pro nás vyrábějí různé plachty do nepohody. No, taková tkanina je lehká, skladná… ale nevýhodou bývá nejen její kratší životnost (v porovnání s čistě přírodními materiály, které lze ošetřovat, a prakticky „obnovovat“), ale také propustnost.
Řeč je pochopitelně o pronikavosti vody, proto se takové textilie k takovému účelu specielně upravují nanesením vodotěsné (ochranné) vrstvy (dalším syntetickým materiálem). V praxi se lze setkat s několika technologiemi, výsledkem je nakonec tak jako tak jakási forma zátěru povětšinou na rubové straně (z důvodu delší a trvalejší odolnosti použitého materiálu). K tomu všemu dochází ještě v podobě metráže, takže k spotřebiteli (výrobci plachet) putuje již včetně této „impregnace“.
Protože lze u syntetických tkanin tímto způsobem upravovat i tkaniny s jinou vazbou než jenom plátnovou (což je bezpochyby výhodné), bývá ovšem obrovský rozdíl v použitém zátěru. Podle materiálu, gramáže a především vazby (podle účelovosti) tkaniny musí také zátěrová vrstva splňovat určitá technická kritéria (vlastnosti jako je elastičnost, odolnost proti oděru, vlhkosti, UV záření, aby nekřehla a nepraskala…).
Faktem však je, že tato úprava (ochranná zátěrová vrstva) je pouze dočasná - nedosahuje bohužel takové trvanlivosti, díky které dostatečně ochrání i samotnou tkaninu, a samo sebou pak o takové plachty přicházíme poměrně dost brzy.
Kde a jak si ale opatřit takovou úpravu ve chvíli, kdy ji potřebuji na celtě (plachtě) v pravý čas opravit anebo na ni nanést úplně novou (protože ne všechny tkaniny procházejí zákonitě tímto konečným zpracováním, i když je jich většina vhodných pro takovéto upotřebení)?
Tak tuhle otázku jsem si položila i já, a to už proto, že vlastním dvě celty (dva stanové dílce), které díky nedbalému uskladnění přišly právě o onu pogumovanou vrstvu (ta se doslova rozleptala).
Ano, řekněme, že bych mohla řešit impregnaci i pomocí zmíněného silikonu v rozpouštědle, vesměs ale s úspěchem jen u textilií s plátnovou vazbou, kde dochází k minimální tažnosti materiálu. Takovéto plachty bývají pokryty tou „nejlevnější“ laminací už vlastně od výrobce (PU zátěry jsou v současnosti nejběžnější, co se týče materiálu a technologie jsou pro zákazníka tím nejlevnějším na trhu, jenomže právě polyuretanu, ač vyniká spoustou vynikajících vlastností, nedělá dobře přímé sluneční záření a namáhání v tahu), a to proto, že ztrácejí pevnost v tahu pro svou nepoddajnost, a časem se trhají, takže tam se do nich opravdu nevyplatí už příliš investovat.
Jelikož jde v mém případě o tkaninu s vazbou, která se vyznačuje vyšší pružností, poddajností, a tedy odolností v tahu, nejvhodnější není v tomto případě nic jiného, než pogumování.
Na internetu o něčem takovém informací mnoho nezískáte. Avšak věděla jsem v danou chvíli s určitostí, že nějaký tekutý zátěr na takové bázi někdo vyrábí (je přeci spousta jiných odvětví, kde je zapotřebí něco zatřít, izolovat…).
Mým čerstvým objevem je přípravek „Plasti Dip“, jde vlastně o tekutou gumu, která kromě těch už zmíněných základních požadavků na zátěrovou vrstvu navíc odolává kyselinám, solím, louhům… a vykazuje adhezi (přilnavost) nejen k textiliím, ale i kovům, dřevu, sklu, kameni, pryži, betonu, provazům, uhlíku, sklolaminátu, skelné vatě… a po vyschnutí je trvale elastická, bez zápachu, pevná v tahu, a kdykoliv jednoduše odstranitelná sloupnutím bez poškození pogumovaného předmětu. Funkčnost s ohledem na potřebnou pružnost uvádí výrobce v rozpětí teplot od -34°C do +93°C, a dobu schnutí zhruba 1 hod. Tento výrobek je dostupný v prodejnách s RC modely, ale nevyužívají jej pouze modeláři (možná tímto pomohu právě těm, kteří řeší například vodotěsnost fotopastí, ochranu elektroniky proti venkovní vlhkosti, anebo si chtějí třeba jenom pogumovat rukojetě u nářadí proti jeho možnému vysmeknutí z ruky apod.).
Pro moje potřeby jsem si objednala „Plasti Dip“ bezbarvý, tedy transparentní.
Pokračování příště…
Napísal: 10 Júl 2013, 12:25
ale na menšie vecičky je to super.
), a to i z hlediska pevnosti – polyamid je totiž cca 6x pevnější než bavlna.
. Reg. mail na pokec nie a nie doraziť a v g-mailu ho hneď zaradilo do spamu 
. Teraz k veci ku starším príspevkom o mastenci v tomto topiku 
.
.
. Dúfam, že kvalita a "funkčnosť" bude v poriadku pri impregnácii BW flecktarnu 
stačilo na mini chate dať otázku,chlapci by ťa už naviedli správnym smerom..