LUDVÍK KUNC
Začnu malířem, který pro mne není jen umělcem, ale i velkým znalcem divokých zvířat. Mnoho let se věnuje současným velkým šelmám a dalším plachým živočichům divoké karpatské přírody.
Na jeho tvorbě je vidět, že přírodu nevnímá jen jako okouzlený malíř. Velmi obdivuji s jakou lehkostí věrně zachycuje všechny výjevy, které ukazují opravdový každodenní život divokých zvířat.
Kouzlo jeho obrazů nestojí na dokonale namalovaném každém chlupu nebo stéblu trávy, ale spíše v jednoduchém, jakoby zkratkovitě zachyceném příběhu.
Neostré kontury, rozpíjené barvy, celková úspornost a přesto každý, kdo se v přírodě pohybuje s otevřenýma očima dobře rozezná všechny, nejen živé, ale i neživé aktéry obrazu.
Jeho staré polámané jedle nebo torza buků jsou pro mne vždy velkým potěšením, neboť i já obdivuji divokost, odolnost a životaschopnost všech těch pralesních veteránů.
Mám rád jeho krajiny – poznávám svoje oblíbená místa – krasové oblasti Velké Fatry či Slovenského ráje, nekonečné listnaté hřebeny východoslovenských Polonin nebo hluboké jehličnaté lesy Nízkých Tater a Slovenského Rudohoří, samozřejmě i skalnaté vrcholy Vysokých Tater a Roháčů.
Nejčastěji zobrazuje rysa. Aby také ne, Kunc strávil s rysem Sixim celých třináct let života. Kdo by si o tom chtěl něco přečíst, tak tomu vřele doporučuji obstarat si knihu - Život s karpatským rysem nebo Můj přítel rys.
Další velmi známou Kuncovou knihou je Z vlčích a medvědích brlohů nebo Na medvědích stezkách. V roce 2009 vyšla v nakladatelství Élysion kompilace jeho dvou stěžejních knih o šelmách pod názvem MŮJ PŘÍTEL RYS s podtitulem Z medvědích a vlčích brlohů. Kniha se dá sehnat i na Slovensku. Výborně napsaný textu je doplněn mnoha fotografiemi a součástí knihy jsou i Kuncovy kresby.
Kromě svých knih ilustroval i díla jiných autorů zaměřených na přírodu - např. Štěpána Neuwirtha, Richarda Sobotku, Věru Kouteckou ... . Posledně jmenovaná autorka se v knize Vábení ducha Karpat, stejně jako Kunc, vyznává ke své lásce – slovenským horám.
Měl jsem to potěšení se s panem Kuncem setkat. Bylo to sice jen nakrátko, pak jsme si spolu ještě vyměnili pár dopisů. Dostal jsem od něj několik typů, kam se vypravit do divokých koutů Slovenska. Navštívil jsem postupně už téměř všechna ta místa, včetně těch, kde se toulal i se svým rysem Sixim. Vždy to byla místa, kde byl duch divočiny cítit na každém kroku
.
Asi vás nepřekvapí, že když mi můj kamarád z CHKO Beskydy nabídl možnost koupit si originál Kuncova obrazu, neváhal jsem ani chviličku. Nejprve jsme si před třemi lety koupili dva obrazy a letos k vánocům nám přibyl třetí
viz. - viewtopic.php?f=27&t=280&p=37582#p37582.
