Odporúčame najlacnejšie PZP online - uzavripzp.sk a Peniazomat

Čaga

Spôsoby získavania jedla a vody v prírode

Čaga

Poslaťod sokol » 17 Sep 2014, 19:14

Čaga - Rezavec šikmý (Inonotus obliquus)

Starý Hrdlička z naší vsi je ještě větší samorost než já. Před léty jsme se potkali v lese a tenkrát se mě ptal, jestli znám houbu, které se říká čaga. Roste prý na bříze a v Rusku se z ní vaří čaj proti rakovině. Slyšel jsem to slovo poprvé v životě, ale slíbil jsem mu, že když něco objevím, dám mu vědět. Po čase jsme vandrovali s Willym a několika kamarády po Skandinávii. Willy našel čagu na bříze v jedné laponské vesnici, a tak jsem na vlastní oči viděl, jak tato tajemná houba vypadá. Později, při woodcrafterském sněmování na Malém Waldenu, mně věnoval kousek čagy Soaewah z kmene Ótyokva. Říkal, že ji nachází dost často. Když jsem se pak toulal údolím šumavské Blanice, ohmatával jsem zrakem všechny břízy, které jsem cestou míjel, ale čagu jsem nenašel. O letošních prázdninách objevil Dan z našeho kmene podle nějakých starých map v okolních lesích opuštěný starý lomeček s jezírkem. S Danem jsem se od tábora neviděl, ale potkal jsem jeho tátu a ten se mi o tom jen tak mezi řečí zmínil. Vypravil jsem se tedy do lesa s tím, že se pokusím lomeček najít. Podle popisu Danova táty to nebyl vcelku problém. To místo je opravdu kouzelné. Při zpáteční cestě jsem procházel smrkovým lesem s roztroušenými starými břízami. Koukám po kmenech, vzpomněl jsem si na čagu, a ona tu. Na kmeni jedné z bříz ve výšce asi tří metrů vidím černou bouli s rýhovaným povrchem. Vzal jsem smrkovou větev a celkem snadno kouli od kmene odrazil. Na břízách bývají takové černé boule dost často, ale jsou to většinou dřevní nádory virového a bakteriálního původu. Kolikrát už jsem se zmýlil, když jsem je považoval za hledaný rezavec šikmý.Tyto nádory však nejdou od kmene jednoduše urazit. Čaga má na rozdíl od nich vnitřek skořicově hnědý.
Úlovek jsem si donesl domů a z internetu doplnil vzdělání.

Na stránkách Domova amatérských mykologů (http://www.damyko.info/ForumA/viewtopic.php?t=7854)
jsem se dozvěděl, že houba obvykle napadá nejstarší a největší stromy, které už nesou viditelné známky poškození. Přes zdravou březovou kůru plnou fungicidních terpenů nemají spory houby šanci proniknout. Nejspolehlivější znak je proschlá koruna a ulámané silnější větve. Čaga je nekroparazit, živí se tedy odumřelým dřevem, živá pletiva přímo nepoškozuje, ale zbavuje strom mechanické pevnosti a stability, takže pak stačí, aby víc zafoukalo, a strom se zlomí. Domovinou čagy je Ukrajina a Sibiř, do Čech ji pravděpodobně zavlekli ruští vojáci. Proto se u nás nejčastěji objevuje v bývalých výcvikových prostorech, kde o náletovou břízu, navíc poškozovanou střelbou, není nouze.

Na stránkách Planeta hub
(http://planetahub.cz/index.php?option=c ... Itemid=171)
se píše, že Čaga působí protizánětlivě, podporuje imunitu, má posilující účinky na celý organismus, obsahuje protivirové a protibakteriální látky. Při dlouhodobém pravidelném užívání může působit jako protinádorová prevence. V Rusku se také tradičně používá při léčbě žaludečních vředů a gastritidy. Zmírňuje negativní průvodní jevy chemoterapie.
Pro pravidelné užívání se z čagy připravuje čaj, který se pije denně. Sušená čaga má příjemnou jemnou bylinkovou vůni a hořkou chuť. Čaj připravený podle níže uvedené receptury chutná mírně trpce a není moc hořký. Chutná skutečně jako dost slabý neslazený černý čaj. Má hezké kořeněné aroma (trošku jako melta).

Receptura na přípravu čagy k dennímu užívání
Malý kousek houby (3 až 5g, to je asi jako běžná hrací kostka) vložíme na noc do hrnku studené vody. Používáme-li mletou čagu, dáme polévkovou lžíci. Ráno v téže vodě pomalu na malém plameni přivedeme k varu a vaříme asi 3-5 minut. Necháme odstát 5 minut a scedíme do termosky. Užíváme 1-2 lžíce čaje několikrát denně, a to půl hodiny před jídlem.
Podobný způsob užívání je takový, že stejné množství houby vložíme do 2,5 l vody a připravíme jak popsáno výše. Tento slabý čaj pak popíjíme po malých šálcích celý den.
Čaj z čagy pijeme 3 měsíce a po desetidenní přestávce můžeme v kůře pokračovat. Čaga je obzvláště vhodná pro dlouhodobé užívání.

Čagu tradičně připravovali obyvatelé Sibiře jako náhražku nedostupného čaje. Pili tento odvar pravidelně, denně a bezděky se tak preventivně chránili proti nádorovým onemocněním. Výskyt nádorů u lidí, kteří pravidelně a dlouhodobě pili čagu, byl nízký. Toho si všimli ruští vědci a v padesátých letech 20. století vyvinuli z rezavce preparát Befungin, který se tam v lékárnách prodává dodnes.
Čaga je relativně vzácná (a tím i drahá) houba zejména z toho důvodu, že se uměle nepěstuje. Musí se najít v přírodě.

Další velmi zajímavé informace o rezavci šikmém se nacházejí na
http://kudluvfotoatlashub.blog.cz/1003/ ... s-obliquus (Kudlův fotoatlas hub).

Vyzkoušel jsem čaj podle výše zmíněného receptu (téměř stejný postup uvádí také bylinář Pavel Váňa). Chuť příjemná, dá se pít i neslazený. Od kamarádů woodcrafterů také vím, že je čaga vhodná jako troud k použití při rozdělávání ohně třením dřev. Výborně drží žhavé jádro. Přesvědčil jsem se o tom vlastním testem – viz foto.

312_k.JPG
313_k.JPG
314_k.jpg
321_k.jpg
322_k.jpg
Obrázok
WOODCRAFT IS LIFECRAFT!
sokol
 
Príspevky: 5
Registrovaný: 26 Feb 2014, 10:49
Bydlisko: Holoubkov
Dal Ďakujem: 23 x
Dostal Ďakujem: 45 x

Re: Čaga

Poslaťod fremen » 20 Sep 2014, 21:07

Naozaj obohacujuci prispevok, dakujem ti za seba a za vsetkych, ze si si dal s tym tolko namahy.
Obrázok užívateľa
fremen
 
Príspevky: 177
Registrovaný: 05 Júl 2010, 18:07
Bydlisko: cold mountain
Dal Ďakujem: 1 x
Dostal Ďakujem: 8 x

Re: Čaga

Poslaťod Hrom » 22 Sep 2014, 08:40

Dobrý článek Sokole. Čagu znám delší dobu, ale čaj jsem ještě neochutnal. Tak mám co zkoušet. Kdyby někdo narazil v anglické řeči na výraz "true tinder fungus", tak to je právě Čaga - Inonotus obliquus. V Evropě častěji používaný Troudnatec kopytovitý (Fomes fomentarius) se nazývá "false tinder fungus" nebo Amadou. Hrom
Obrázok
WOODCRAFT IS LIFECRAFT!
Obrázok užívateľa
Hrom
 
Príspevky: 66
Registrovaný: 04 Dec 2012, 10:08
Bydlisko: Český Krumlov
Dal Ďakujem: 93 x
Dostal Ďakujem: 131 x


Späť na Jedlo a voda

Kto je on-line

Užívatelia prezerajúci fórum: Žiadny registrovaný užívateľ nie je prítomný a 1 hosť


cron