pazúrik a oceľ

od **finn** » 17 Jún 2014, 20:33

Tento typ "zapalovaca" pouzivali aj v s stredoveku strelci z muskiet, zapalovali s tym strelny prah v zbrani. Urcite su tu vacsi odbornici s bohatsimi skusenostami z tejto kapitoly dejin.

Samozrejme navod i fotodokumentacia :yees:

od **Gryf** » 18 Jún 2014, 08:34

Willy píše:Oválnou krabičku s lupou mám moc rád, dostal jsem ji jako dárek od kamaráda Miša. Původně prý byla na divokém západě určena na tabák a lupa měla posloužit k zapalování cigár.

Pełna nazwa tego pudełka brzmi: Hudson Bay Tobacco Tinder Box i jest produkowane przez amerykańską firmę TDC - http://www.tdcmfg.com/cgi-bin/cart/agor ... duct=Boxes

Obrázok

Moja "hydrauliczna" rurka ogniowa nieco zmodyfikowana i unowocześniona ale nadal w starym stylu -

Obrázok

Krzesiwo

od **borsalino** » 18 Jún 2014, 19:39

Pekné lresadlo.

od **Nataniel** » 20 Jún 2014, 09:57

Ja by som chcel len spomenúť pre tých čo nevedia, že keď pri zapaľovaní ohňa používajú práchno a ocielku a rozkladajú oheň do ohnišťa, ktoré do rána vyhaslo, ale nenájdu uhlík na to, aby ho vedeli rozfúkať, takže nepotrebujú vytvárať žiadne hniezdo, ale stačí len chytiť iskru do práchna a priložiť to práchno na zuhlonateľné drevo z ohniska a to sa veľmi rýchlo rozžhaví ( rozpáli ) a potom už len tenké súche raždie a je hotovo. Dúfam, že som to napísal správne, aby to každý pochopil čo som vlastne chcel povedať :-)

od **Willy** » 20 Jún 2014, 13:23

Nataniel píše:
Ja by som chcel len spomenúť pre tých čo nevedia, že keď pri zapaľovaní ohňa používajú práchno a ocielku a rozkladajú oheň do ohnišťa, ktoré do rána vyhaslo, ...

Mám dlouhodobě vyzkoušeno, že se dá křesat rovnou i do úplně vyhasnutých včerejších uhlíků, které zbyly v ohništi.
Jiskra z ocílky však nechytá na každý uhlík. Nejlepší je vybrat ty uhlíky, na kterých ještě zůstalo trochu bílého popela - je to takové to nejjemnější chmýří, které při fouknutí snadno odlétne. Ochmýřená část často leží směrem k zemi a proto je nutné uhlíky převracet opatrně.
Tyhle uhlíky shromáždím bílým popelem navrch tak, aby vytvořili dostatečnou plochu a na ni pak směřuji jiskry z ocílky. Pozor nebouchněte si do uhlíků - popílek snadno opadá a pak už není do čeho chytat jiskru.
Bílý popel chytne celkem snadno, ale rychle shoří, proto je nutné, aby hned pod ním bylo dřevo dostatečně ohořelé - tedy uhlíky spíše už připomínající rozpraskané dřevěné uhlí.
Jakmile jiskra začne doutnat, začnu opatrně foukat, lépe řečeno - spíš silněji dýchám :wink:

.
Když se objeví větší žhavý uhlík je vyhráno.
Mám to nejvíce vyzkoušeno s popelem ze smrku a borovice. S tvrdým listnatým dřevem to asi také půjde dobře.
Podmínkou úspěchu však jsou vždy dokonale suché uhlíky - tedy žádná rosa, noční deštík či silná mlha.
V pohodě lze tuhle metodu využívat například v krbu, v týpí a nebo v šeltru. Na táboře jsme se ženou dokázali takto rozdělávat oheň celých čtrnáct dní. Látkový troud jsme potřebovali jen pro prvotní oheň.
Jen je při tomhle způsobu rozdělání ohně večer potřeba trochu myslet na to, aby v ohni nějaké uhlíky zůstaly.
Tedy před spaním neshrnout všechny ještě hořící kusy dřeva pečlivě na jednu hromádku, ta by pak shořela jen na popel, no a ráno by nebylo do čeho křesat

.

od **SKW** » 20 Jún 2014, 15:13

Prvýkrát som sa s touto metódou stretol u Raya Mearsa, ktorý to pekne demonštroval v tretej sérii Extreme Survival, epizóda 2 (Roger Ranger's solomon). Všimnite si, že pri zachytení iskry je dôležité priložiť k narastajúcemu uhlíku ďalší kus, čím sa podstatne zmenší strata tepla, uhlíky sa začnú veľmi rýchlo rozrastať a čoskoro vyšľahne plameň. Tiež túto techniku rád používam, častejšie však s moderným firesteelom.