Musím poopravit trošku část Marcelina příspěvku a pár věcí k němu dodat, jelikož je v tom příspěvku několik nepřesností a mohl by si jej někdo vyložit nesprávně. Vše, co řeknu, vychází z praxe, čili z mé zkušenosti z astrovýprav a z poznatků nebeské mechaniky (její základy znali naši předkové hravě a jsou opravdu jednoduché).
podle Slunce - přibližně v šest hodin ráno je na východě, v devět dopoledne na jihovýchodě, v poledne na jihu, ve tři odpoledne na jihozápadě a v šest hodin večer na západě
Toto platí možná tak pro pár dní před a po obou rovnodennostech a to ještě s menší rezervou (během podzimní rovnodennosti je Slunce v šest hodin ještě pod obzorem). Podle mýtu "Slunce vychází na východě a zapadá na západě" se dá orientovat cca dva týdny před a po obou rovnodennostech. Pak už je to hodně přibližné. Jak např. ukazuje
tento obrázek z programu Stellarium (výborný simulátor zemské oblohy, používám jej na plánování svých astrovýprav), tak Slunce teď, zhruba tři týdny před zimním slunovratem, má při svém východu odchylku nějakých 24 stupňů směrem na sever, což je ku.va hodně.
Obecně řečeno. Zhruba dva týdny před a po rovnodennostech se podle východu a západu Slunce dá orientovat (vůbec nejpřesnější to je v dny obou rovnodenností), ale pak už to je dost o držku - není totiž nic příjemného zjistit, že si myslíte, jak jdete na východ, když přitom jdete nějakých patnáct stupňů mimo! Pokud je po podzimní rovnodennosti a před jarní rovnodenností, tak Slunce vychází obecně na JV straně obzoru a zapadá obecně na JZ straně obzoru. Pokud je naopak po jarní rovnodennosti a před podzimní rovnodenností, tak Slunce vychází na SV straně obzoru a zapadá na SZ straně obzoru.
když kdekoliv a kdykoliv uchopíte rovný kus jakéhokoliv materiálu (třeba klacek) a zabodnete jej do země tak, aby slunce přes něj nevrhalo žádnej stín, pak stačí asi tak čtvrt hodiny vyčkat na stín, který ukazuje vždy a všude přesně na východ
Podle tohoto se nedá vůbec orientovat! Kolík (cokoli rovného zabodnutého kolmo do země) ukazuje v libovolnou část dne vždy na jinačí část obzoru! Jediný moment, kdy se podle stínu vrhnutého Sluncem dá orientovat, je pravé/místní poledne a to nastává každý den jindy. Dá se určit snadno. Musíte měřit délku stínu kolíku. K tomu postačí relativní poměřování délky špagátu, lana, parakordu apod, cokoli, co je po ruce, když zrovna není k dispozici metr (srovnáváte, který špagát odpovídající tomu a tomu stínu je kratší/delší než ten druhý). Vyčkejte zhruba čtvrthodinku, pak změřte stín znova. Opakujte tak dlouho, než se stín kolíku začne prodlužovat. V okamžiku, kdy je stín nejkratší, je pravé poledne, tedy sluneční stín ukazuje přesně na jih. Toto platí pro severní polokouli směrem od obratníku Raka na sever kromě severního pólu, na jižní polokouli od obratníku Kozoroha směrem na jih bude ukazovat sluneční stín v pravé poledne na sever. Pro oblast mezi oběma obratníky se tato metoda dá použít, ale je ve hře více faktorů, které musíte znát než jen pouhou délku slunečního stínu. Nutno dodat, že čím vyšší a tenčí kolík je, tím lépe se vám budou měřit stíny.
podle Slunce a hodinek - malou ručičku hodinek namíříte ke Slunci, úhel mezi dvanáctkou a malou rukčičkou rozpůlíte, spojnice středu hodinek a tímto bodem ukazuje na jih
Osobně bych se nespoléhal na metodu podle hodinek. Jako přibližná metoda stačí, ale pokud chcete přesně, tak je to naprosto nedostačující, hlavně v létě díky hlouposti zvané letní čas a taky pokud se nacházíte daleko od poledníku určujícího místní občanský čas. Pro naše zeměpisné šířky je to poledník 15° východní délky. Vůbec nejhůře jsou na tom východniari, kteří by ve skutečnosti měli mít asi o půlhodinu více oproti Česku či Slovensku.
podle souhvězdí Orion - když jsou jeho prostřední tři hvězdy ve vodorovné přímce, určují vlevo směr východu a ve svislé poloze směrem k zemi zapadají, takže směřují na západ
Podle Orionova pásu se dá orientovat, když toto souhvězdí vidíte vycházet/západat. Když je ve větších výškách, tak Orionův pás (resp. pomyslná spojnice tří hvězd Orionova pásu) už vás navede všude jinde jen ne na východ/západ.
podle hvězdy Severky (první hvězda v oji Malého vozu) - pomyslná kolmice vedená k zemi ukazuje na sever
Toto je vůbec nejpřesnější metoda, která k určování stran existuje! Mraveniště nemusí ukazovat vždy na jih, letokruhy mohou být abnormální, lišejníky mohou být i na jižní straně stromu, atd. Ale orientace podle hvězd se moc nemění, resp. mění, ale museli bysme žít tisíce let, abysme rozpoznali, že zemská osa není nehybná, ale opisuje kruh (precese zemské osy). Severka nebude za pár tisíc let Severkou, její místo nahradí za zhruba 14000 let hvězda Vega.
podle Měsíce v úplňku - večer v šest hodin je na východě, o půlnoci na jihu, v šest ráno na západě
podle Měsíce v první čtvrti - na jihu je v šest hodin večer a na západě o půlnoci
podle Měsíce v poslední čtvrti - ukazuje východ o půlnoci a jih v šest hodin ráno
Tak toto je s prominutím hloupost na druhou. Měsíční fáze se pro orientaci nedají využít! Rok od roku se časy měsíčních fází mění, nelze vůbec říct, že v šest hodin je úplněk na východě. Ale vzhledem k tomu, že Měsíc po obloze opisuje zhruba stejnou dráhu jako Slunce (ekliptiku) s malou odchylkou (do 5° v ekliptikálních souřadnicích), tak se dá využít stejná metoda jako u slunečního stínu v pravém poledni. Měříte měsíční stín tak dlouho, dokud není nejkratší. Prakticky jakýkoli astronomický objekt schopný vrhat stín (pouze Venuše a Jupiter, ale použitelný je ve světle neznečištěném kraji a za velmi výborných podmínek, příp. klidné atmosféry pouze Jupiter) je v okamžiku nejkratšího stínu co nejvýše nad obzorem, tedy je přesně na jihu.