Odporúčame najlacnejšie PZP online - uzavripzp.sk a Peniazomat

Literatúra o rastlinách

Literatúra o rastlinách

Poslaťod Nitramon » 17 Apr 2012, 19:15

Ahojte zálesáci!
Chcel by som od Vás tipy na knižku o planých rastlinách a stromoch, ich využití, jedlé, nejedlé, liečivé, a podobne. Hľadám takú bushcraftovu príručku o rastlinách. Čo a ako papať v prírode. Ako rastliny, plody, koreňe uchovávať atď. Určite viete o čom hovorím. Ďakuem za príspevky!
Majte sa krásne
:camp: :wolf:
Nitramon
 
Príspevky: 7
Registrovaný: 15 Jún 2011, 18:33
Dal Ďakujem: 0 x
Dostal Ďakujem: 0 x

Re: Literatúra o rastlinách

Poslaťod 72janik » 19 Apr 2012, 07:44

Neviem či ti to pomôže, ale aspoň odkaz na jednu českú stránku
http://fenix.savana.cz/doku.php/pouzite ... cni_zdroje
Múdry sa veľa naučí od nepriateľa, hlupák však nič od priateľa.
Obrázok užívateľa
72janik
 
Príspevky: 336
Registrovaný: 31 Dec 2011, 22:52
Bydlisko: Martin
Dal Ďakujem: 326 x
Dostal Ďakujem: 268 x

Re: Literatúra o rastlinách

Poslaťod Legil » 19 Apr 2012, 10:33

je to skôr o psychotropných látkach a rastlinách ... http://www.biotox.cz/enpsyro/uvod.html
hlavná stránka je http://www.biotox.cz/ tam sa preklikas aj na ine
Nechoď tam, kam vedie cesta ...
... namiesto toho choď tam, kde žiadna nieje a zanechaj stopu.
Obrázok užívateľa
Legil
Moderátor
 
Príspevky: 349
Registrovaný: 28 Júl 2011, 12:14
Bydlisko: 科希策 , Slovensko
Dal Ďakujem: 108 x
Dostal Ďakujem: 305 x

Re: Literatúra o rastlinách

Poslaťod Pája » 19 Apr 2012, 10:48

Hoj, běž do fóra informace - e-books, před časem jsem tam dávala sken knížky o jedlých rostlinách.

Kód: Vybrať všetko
http://www.bushcraft-portal.sk/forum/viewtopic.php?f=23&t=11


Jinak osobně mám tyto dvě, myslím, že pro průměrně zaujatého laika naprosto stačí:

Dreyerovi, Eva M. - Wolfgang. Bylinky, plody, houby. Jak je rozeznat, sbírat a jíst. Praha: Víkend, 2010.
Lánská, Dagmar. Jedlé rostliny. Praha: Aventinum, 2004.
Kráčím, tedy jsem.
Fail again, fail better. (S. Beckett)

Blog Lesní želvy
Facebook
Obrázok užívateľa
Pája
Amazonka
 
Príspevky: 1140
Registrovaný: 05 Júl 2010, 20:13
Bydlisko: Morava
Dal Ďakujem: 938 x
Dostal Ďakujem: 1241 x

Re: Literatúra o rastlinách

Poslaťod jura_czech » 19 Apr 2012, 20:59

Těch knížek je vícero. Tak třeba od vydavatelství Ikar vyšlo: "Co tu kvete", "Trávy", "Keře", "Stromy". Nebo "Lesní rostliny" od Amanna (doufám, že si dobře pamtuju název :?: ). Pak mám knížku "Léčivé rostliny" od Dietera Podlecha, vydal Slovart, nebo "Houby" taktéž od Slovartu. Většina z nich mi postačila i na učení ke zkouškám do školy........
jura_czech
 
Príspevky: 56
Registrovaný: 16 Apr 2012, 19:42
Bydlisko: České Budějovice, ČR
Dal Ďakujem: 36 x
Dostal Ďakujem: 44 x

Re: Literatúra o rastlinách

Poslaťod 72janik » 21 Apr 2012, 17:42

Som si dnes kúpil knižku a vyzerá super. Je od Detlev Henschel a kniha sa volá Pláne rostliny k jídlu. Pekne spracovaná aj s kalendárom kedy je možné jesť rastlinný a aj recepty ako upraviť. Naozaj super. Ak by som sa dostal ku skeneru tak ju oskenujem.
http://www.outdooring.cz/Knihy-eshop/Plane-rostliny-k-jidlu-Detlev-Henschel
Múdry sa veľa naučí od nepriateľa, hlupák však nič od priateľa.
Obrázok užívateľa
72janik
 
Príspevky: 336
Registrovaný: 31 Dec 2011, 22:52
Bydlisko: Martin
Dal Ďakujem: 326 x
Dostal Ďakujem: 268 x

Re: Literatúra o rastlinách

Poslaťod Ifrit » 24 Apr 2012, 11:21

Do pozornosti chcem dat tuto knizku ktora uz je u nas v rodine dlhsie ako ja :-) Jedna sa o Atlas liecivych rastlin a lesnich plodov od autora Jaroslava Kresanka a ilustrovane Jindrich Krejca.

Obsahuje vyse 300 roznych rastlin ich popisou pouzitia klendar zberu plodov a podobne musim povedat ze je to vazne mudra kniha a dost uzitocna v tejto dobe uz je tazko k niekde zohnat mozno antikvariaty a podobne... Pre zaujimavost cena bola 100kcs :-) kedysi...
P4240001.JPG
Obalka
P4240002.JPG
Otvorena stranka na ktorej je Baza
P4240003.JPG
Ako je vydiet Nie je len latinsky nazov ale aj Anglicky, Nemecky, Madarsky, Francusky, Spanielsky a Rusky dokonca pri niektorych je aj Ludovy nazov.
to live and create in harmony with nature, to respect nature
Obrázok užívateľa
Ifrit
 
Príspevky: 23
Registrovaný: 17 Nov 2011, 19:15
Bydlisko: Bratislava
Dal Ďakujem: 0 x
Dostal Ďakujem: 4 x

Re: Literatúra o rastlinách

Poslaťod Nataniel » 27 Máj 2014, 09:58

Nechcem kvôli tomu zakľadať novú tému, ale dnes cestou do roboty som sa dozvedel, že tieto dni začal kvitnúť Črievičník papučkový. Takže tí, ktorí máte okolo seba prevažne listnaté ( bukové ) lesy máte ho možnosť stretnúť. Je to naša zákonom chránená orchidea. No a pri pátraní po tejto rastlinke som natrafil na túto zaujímavú stránku, ktorú si v klude doma určite preštudujem http://snaturou2000.sk/rastliny/crievicnik-papuckovy . Tak pekný lov a keď na ňu natrafíte dúfam, že sa podelíte o vaše foto.
Na cestě sa chovaj tak, jako by ses plížil za zvěří, nepřítele musíš spatřit první
Obrázok
Modrú oblohu !
Obrázok užívateľa
Nataniel
 
Príspevky: 335
Registrovaný: 20 Júl 2010, 11:08
Dal Ďakujem: 132 x
Dostal Ďakujem: 206 x

Re: Literatúra o rastlinách

Poslaťod Willy » 27 Máj 2014, 11:56

STŘEVÍČNÍK PANTOFLÍČEK

Tak tuhle rostlinu jsme toužili s mojí ženou spatřit na vlastní oči hned od prvních cest na Slovensko. V Čechách totiž roste jen na několika lokalitách a jsou to místa celkem držená v tajnosti. Je to pro to, že bezohlední zahrádkáři, kteří si ji přesazovali na svoje zahrádky, tak málem vydrancovali některé lokality.
V roce 2012 jsme s Jačkem a Mišem získali na týden klíč od jedné lovecké chaty uprostřed NP Muráňská planina.

01 LOVECKÁ CHATA.jpg
LOVECKÁ CHATA UPROSTŘED KRÁSY

Nebyli jsme v tomhle nádherném kraji už mnoho let a tak jsme každodenně vyráželi na průzkumné výpravy, radovali se z jarních kytek, toulali se po koňských pastvinách a prolézali rokle.

02 DIVOČINA NA KAŽDÉM KROKU.jpg
DIVOČINA NA KAŽDÉM KROKU

Jeden den si to takhle šlapeme po lesní cestě, my kluci vepředu a manželky někde vzadu. Najednou jsme zaslechli Zdenčin naléhavý výkřik:
"Stůjte!! ...rychle se vraťte zpátky!"
Mne teda hned napadla zmije, byl horký den - ideální na vretenice. Rychle se všichni vracíme zpět.
Slovenští kamarádi se ptají o co jde. Zdeňka rozzářená a v tu chvíli minimálně o třicet let mladší jen s úsměvem ukazuje na několik rozkvetlých exemplářů střevíčníků.
"Jaj toto ... , takých je tu všade veľa."
Zatímco si s ženou právě prožíváme pocity úspěšného sibiřského hledače ženšenu, oni jen shovívavě čekají, až si ti legrační Pražáci zdokumentují ten svůj "objev" :roll: .

03 střevíčník pantoflíček.jpg
TAK TO JE ON

04 a ještě jednou.jpg
A JEŠTĚ JEDNOU

Často, když mne v životě potká takový zážitek, vzpomenu si na jeden citát:
NEJKRÁSNĚJŠÍ NA SVĚTĚ NEJSOU VĚCI, ALE CHVÍLE, OKAMŽIKY, VTEŘINY ...
Karel ČAPEK


Foto: Zdeňka
"PROTOŽE JSEM POZNAL TRÝZEŇ ŽÍZNĚ, VYKOPAL JSEM STUDNU, ABY Z NÍ I JINÍ MOHLI PÍT."
Ernest Thompson SETON


Obrázok
WOODCRAFT IS LIFECRAFT!
Obrázok užívateľa
Willy
 
Príspevky: 317
Registrovaný: 28 Aug 2013, 23:15
Bydlisko: Praha
Dal Ďakujem: 1719 x
Dostal Ďakujem: 1727 x

Re: Literatúra o rastlinách

Poslaťod Willy » 29 Máj 2014, 17:52

JEŠTĚ O RADOSTI Z OBJEVOVÁNÍ VZÁCNÝCH ROSTLIN

Když jsem se při vzpomínání na svůj první střevíčník pantoflíček zmínil, že jsem prožíval pocity sibiřského hledače žen-šenu, vzpomněl jsem si na pěknou povídku z knihy N. A. BAJKOVA s názvem TAJGA ŠUMÍ, která u nás vyšla už v roce 1941. Autor Bajkov strávil podstatnou část svého života v jihovýchodní části Sibiře a byl svědkem postupného zanikání Mandžuské tajgy. Právě na přelomu devatenáctého a dvacátého století byla dokončena transsibiřská železnice a ta sem otevřela cestu civilizaci. Zároveň s ní se ale odstartovalo neblahé a překotné kácení zdejších nádherných lesů. Jako vojenský důstojník carské armády, ale hlavně jako znalec přírody a náruživý lovec měl možnost poznat tento kraj důkladně. Ve svých vzpomínkách se mu podařilo zachytit věrný obraz této velkolepé krajiny. V jeho vyprávění se můžete setkat jak s osudy zdejších běžných obyvatel, tak budete mít možnost nahlédnout i do života divoké zvěře. Opsal jsem pro vás podstatnou část povídky.

HLEDAČI KOŘENE ŽIVOTA.

... Poměrná vzácnost a celkem vysoká cena žen-šenu vytvořily ve zdejším kraji zvláštní a zajímavý typ lesního poutníka - „hledače žen-šenu“. Většinou jsou to lidé přicházející z čínských provincií a mnozí se tímto zaměstnáním zabývají téměř celý život. Zevnějšek těchto lidí je typický a také jejich duševní život je originální. Zvláštními znaky takových lesních tuláků jsou promaštěná zástěra, jež chrání šaty od rosy, pak dlouhá hůl na rozhrabování listí a trávy, k tomu neveliká kožená brašna pro nejnutnější nástroje. Dále pak jejich levou ruku zdobí dřevěný náramek a vzadu k opasku mají přivázánu kůži z jezevce, ta jim umožňuje posadit se kdekoliv na vlhkou zem. Na hlavě mají obyčejně kuželovitý klobouk z březové kůry a na nohou obyčejné střevíce z nevydělané kůže divokého vepře.
Život plný odříkání, námahy a nebezpečí v hlubokých lesích, vtiskl těmto lidem zvláštní rys asketismu a poustevnictví. Jsou to lidé, změnivší se ve zvláštní bytost, která má chytrost Číňana, čich vlka, oči sokola, uši zajíce a lstivost rysa. Člověk a zvíře se tu sloučili v jeden celek a vytvořili člověka, v jehož duši se rozvily také poetické struny milovníka přírody. Celý jeho svět - to je tajga. Také světový názor nepřesahuje její hranice. Zde prožijí svůj dlouhý a potulný život, zde složí své kosti. Žijí v ustavičném boji o život, samojediní, odloučeni od lidského světa v lůně divoké a nádherné přírody. Jako praví synové východu, věří v osud a předurčení a pověrčiví jsou až do morku kostí. Bez reptání a mlčky nesou břímě osamělého života a příliš se nepokoušejí zlepšit si jeho podmínky.
Nebezpečné a namáhavé zaměstnání je ani příliš neobohacuje. Získané kořeny prodávají obyčejně za babku hlavní firmě v místním kraji, teprve ta na nich má kolosální výdělky.
Téměř každý divoký kořen žen-šenu je skropen potem a krví polodivokého „taježníka“ a má svoji historii, bohatou na hlubokou a nevýslovnou dramatičnost.
Za drahocenným kořenem se hledači vydávají každoročně začátkem června. Jdou osaměle, zřídka ve dvojici, bez jakékoliv zbraně, jen s vírou v úspěch a s nadějí, že je ušetří veliký vládce zdejších hor a lesů „Van“ – tygr. Roztrhaní a polohladoví toulají se roklinami tajgy, hledajíce tajemný „pan-cuj“, tak totiž mandžuští domorodci žen-šen nazývají.

žen šen 02.jpg

Mnoho jich mizí beze stopy, často zhynou hladem a ještě častěji se stávají obětí divoké zvěře, ale to naprosto nezmenšuje jejich touhu odejít do lesů. Čím více strádání a nebezpečí, tím větší naděje, že se kořen najde. Člověk ozbrojený, hříšný a nemravný jen těžko může žen-šen najít, protože před takovým člověkem zmizí kořen hluboko do země. Mnohdy se prý i hory začnou třást, les zasténá a z houští pak vyjde „Van“ - ochránce žen-šenu, aby rozsápal drzého hledače. Taková je v podstatě pověra, spojená s dobýváním „pan-cuje“, velikého kořene života. Slovo žen-šen v doslovném překladu znamená „kořen-člověk“, tj. kořen mající lidské vlastnosti. Existuje i pověst o zrození žen-šenu z blesku. Udeří-li blesk do čisté a průzračné vody horského pramene, pak pramen zmizí v zemi a na jeho místě pak vyroste žen-šen, který má v sobě sílu nebeského ohně, sílu nevysychající světové energie. Někdy proto žen-šen nazývají i „šan-djan-šen“, tj. „kořen blesk“. V Číně a v Tibetu koluje takových legend veliké množství.

žen šen 03.jpg

Za svých expedic a loveckých výprav jsem nejednou potkal tyto lesní tuláky, ale následkem jejich uzavřenosti a tajnůstkářství, se mi dlouho nepodařilo seznámit se s nimi blíže. O to víc ve mně klíčila touha alespoň jednou putovat tajgou s jedním z nich.
V lesích při pramenech řeky Ljanczuche žil stařičký lovec zvěře jménem Chosin. Několik let po sobě jsem se při svých loveckých výpravách stravoval v jeho chatě – jednoduchému obydlí postaveném v lesích na úpatí hory Tikolazy. Stařík mi byl nakloněný a často vyprávěl o své minulosti a životě v tajze. A tak jsem se od něj jednou dozvěděl, že i on se v létě zabývá hledáním žen-šenu. Tenkrát v širém okolí stály divoké a netknuté cedrové lesy. Dnes už je většina těchto nádherných pralesů vykácena. Tehdy však v nich byla nejen hojnost zvěře, ale v hlubokých úžlabinách se ještě čas od času dal nalézt onen vzácný kořen.
Jednoho léta jsme se do tajgy vypravili společně. Podle návrhu Chosina jsem s sebou nevzal žádné střelné zbraně, pouze neveliký lovecký nůž a sekeru pro přípravu dřeva.
Tak jsme putovali téměř čtyři týdny, obcházejíce všechny odlehlé kouty tajgy. Dorazili jsme až téměř k řece Sungari, ale jakmile jsme narazili na obydlená místa, obrátili jsme svoje kroky zpět k jeho chatě. V březové krabičce měl stařík v hedvábných cárech pečlivě zabalené již tři kořeny žen-šenu. Takové množství za jednu sezonu je považováno za mimořádný úspěch.
Ten poslední kořen byl nalezen v jedné z hlubokých úžlabin svahu hory Tikolazy. Dlouho a úporně jsme procházeli hustým podrostem zakrývajícím zemi a holemi rozhrnovali listí a síť úponkovitých rostlin v naději, že zahlédneme nám známé listy a kvetoucí poupata rostliny. Ale naše hledání bylo marné. Stařík se nakonec vypravil až na vrcholek hory, kde měl na výběžku skály malou modlitebnu. Tam přinesl oběť duchu hor a lesů, ale mohutný Van byl zatím neúprosný a nechtěl nám ukázat jím ochraňovaný pan-cuj. Zkušený Chosin se však nevzdával a vodil mne dalších několik dní kolem hory. Tvrdil mi, že na základě znamení, jež jsou prý známa jen jemu, zde pan-cuj určitě musí být. A opravdu! Po několikerém modlení k duchu hor a pečlivém pátrání, přišli jsme k vysokému výběžku, na jehož vrcholu zdvihaly věkovité cedry svoje tmavé větve k modrému nebi. Dole mezi hustým porostem kapradí se skromně tulil nevzhledný stonek žen-šenu. Rozeznat jej v té změti listí, trávy a zeleně mělo šanci jen oko opravdu zkušeného „taježníka“.
Když stařec spatřil drahocennou rostlinu, stanul jako přibitý, odhodil stranou hůl, zakryl oči dlaní, padl tváří k zemi a odříkával modlitbu: „Veliký duchu, neodcházej! Přišel jsem s čistou duší a srdcem, očištěn od hříchů a zlých myšlenek! Neodcházej!“
Teprve když pronesl tato slova, odhodlal se znovu pohlédnout na rostlinu. Já jsem raději stál opodál a v tichosti vše pozoroval. Chosin pak pečlivě prohlédl okolí, probral rukama všechny sousední rostliny a teprve, když se přesvědčil, že na blízku není jiný pan-cuj, přistoupil k vykopávání kořenu. K tomu měl s sebou všemožné specielní nářadí – zvláštní lopatku, rydla, nože, škrabadla, nůžky a hůlky. Velikost žen-šenu byla tentokráte značná. Je třeba zde připomenout, že příliš mladé exempláře této rostliny se nevykopávají ze země, ale bývají ponechány v zemi rok, dva i více, aby dorostly.
Vyproštěný kořen Chosin očistil od hlíny a písku, pak jej pečlivě zabalil do hedvábného hadříku a uložil do březové krabičky, kterou měl v tlumoku. Po té pronesl ještě jednu děkovnou modlitbu Duchu hor a na nejbližším stromě do kůry nožem vyřezal značku v tajném jazyku Šuhaje. Znak oznamoval, že v těchto místech byl nalezen pan-cuj.
Když jsme po delším putování dorazili k staříkově chatě, byli jsme řádně unaveni. Povečeřeli jsme řídkou polévku z krup a já se začal chystat k přenocování. Na chvíli mne však vyhnal ven čpavý dým z ohně. Když jsem se vrátil, zastihl jsem staříka uprostřed práce. Od hlíny umýval všechny kořeny a ty pak nakonec položil na čistý papír nedaleko krbu, aby šetrně oschly. Když skončil, vyšel ven a zavřel za sebou dveře. Ulehl jsem a naslouchal přicházejícím zvukům usínajícího lesa. Můj odhad, že se Chosin asi modlí ve své malé domácí kapličce na okraji lesa, se ukázal správný. Brzy se totiž ozvalo zvonění malého zvonu, které se dozajista neslo široko daleko noční tajgou a vzdálená ozvěna násobila onu posvátnou atmosféru, ve které stařec vzdával dík Duchu hor za bohatou kořist.

žen šen 04.jpg

Už jen v dřímotě jsem zaslechl, že se vrátil zpět do chaty. Opravdu jen stěží jsem odolával spánku, pamatuji se, že můj poslední pohled patřil Chosinovi, který teď seděl na bobku před ohništěm a v ústech měl zapálenou dlouhou dýmku. Rudá zář dohasínajících uhlíků se odrážela v jeho očích a z nich vyzařoval dokonalý klid a spokojenost.


Tenhle příběh na mne tehdy zapůsobil dost silně. Bylo pro mne zajímavým zjištěním, že se u přírodních národů může vyskytovat jakýsi projev úcty a poděkování nejen k ulovenému zvířeti, ale v tomto případě i k divoké rostlině. To mne vedlo k úvahám, které nejsou převratné, ale určitě stojí za zamyšlení.
Většina z vás si asi dokáže vybavit dojemnou scénu z velkofilmu Poslední mohykán, kdy Unkas děkuje zastřelenému jelenovi za to, že svojí smrtí poskytl obživu někomu dalšímu. Teď si můžete k této představě přidat i chování starého Chosina. Předpokládám, že každá jen trochu vnímavější bushcrafterská duše se snadno dokáže vcítit do takového rituálu, ale upřímně, nebude to spíše jen romantický pohled?
A přitom i my jsme každý den potravou obdarováni, jen nám to jaksi za poděkování skoro ani nestojí. Většinou ji totiž nezískáváme přímým úsilím někde na lovu či na poli, ale jen si ji kupujeme a tak se nám vytrácí onen přímý kontakt se zdroji potravy.
Co říkáte, neměli bychom se nad sebou zamyslet a tuhle věc napravit? Vždyť zázrak života, který jsme všichni obdrželi a z nějž se tak radujeme, stojí na jednoduché, ale drsné logice: „Nic není zadarmo, vždy muselo být odněkud vzato“.

A tak by snad pro začátek stačilo, abychom se alespoň čas od času pokusili na chvíli probudit někde hluboko v nás uschovanou pokoru. Ideální je chvíle někde venku u ohně, na kterém byla právě připravena teplá strava a vy, unaveni celodenním putováním, naplněni krásou přírody, jste ještě před prvním soustem na chvíli ztichli a v duchu pak prokázali svoji vděčnost Matce zemi za její dary a nabídli jí jako projev svých díků závazný slib, že nebudeme zbytečně mrhat čímkoliv, co ubírá přírodní zdroje a nebo i vším tím, co stojí námahu i práci druhých.


žen šen 01.jpg
TAKHLE SI PŘEDSTAVUJE HLEDAČE ŽEN-ŠENU MŮJ OBLÍBENÝ RUSKÝ MALÍŘ V. GORBATOV
"PROTOŽE JSEM POZNAL TRÝZEŇ ŽÍZNĚ, VYKOPAL JSEM STUDNU, ABY Z NÍ I JINÍ MOHLI PÍT."
Ernest Thompson SETON


Obrázok
WOODCRAFT IS LIFECRAFT!
Obrázok užívateľa
Willy
 
Príspevky: 317
Registrovaný: 28 Aug 2013, 23:15
Bydlisko: Praha
Dal Ďakujem: 1719 x
Dostal Ďakujem: 1727 x

Re: Literatúra o rastlinách

Poslaťod Rolf » 29 Máj 2014, 20:58

Hľadači žeň-šeňa sú vskutku zaujímaví ľudia... Ja som sa o nich prvýkrát dozvedel, keď som čítal knihu Dersu Uzala, kde sa o nich na niektorých miestach trochu zmieňuje V.K. Arseniev... :)

Ja som sa istej úcte ("hľadača žeň-šeňa" a "lovca jeleňov") a pokore (a ďakovnej modlidbe) voči prírode naučil vo viacerých prípadoch, pri rôznych činnostiach a príležitostiach, pri ktorých človek vynaloží nemalé (a márne) úsilie, a pri ktorých zistí, že úspech v istom slova zmysle nie je ani zďaleka "každodennou samozrejmosťou"...

Pri jednom príklade je to skutočne podobná paralela "hľadača", no hľadača húb... :) Konkrétne huby zvanej Trúdnik Klobučkatý (Polyporus umbellatus). Je to huba, ktorá rastie na špecifickom podhubí, ktoré pripomína povrch Ryšavca šikmého (čagy), čiže to podhubie je akoby zčerneté, obhoreté drevo, na povrchu zeme... Na základe takýchto miest človek vie pomerne isto, že táto huba na tomto mieste stále porastie...No nie je pravidlom, že porastie každý rok... Ja som ju našiel naposledy asi pred dvomi-tromi rokmi...

Preto viem, koľko námahy a kilometrov stojí "úspech" aj "neúspech". Ale už som neraz zažil ten "posvätný" pocit, keď som, kráčajúc lesom a jastriac očami na všetky strany, narazil na túto hubu. Človekom doslova prebehne triaška a s upretým zrakom pozerá na niečo, po čom márne pátral tak dlhý čas... Až sa mu nechce veriť... Preto človeka v takej chvíli doslova niečo núti a v duchu ďakuje za ten okamih, ktorý nevie, kedy sa opäť zopakuje. Čím viac takých podobných okamžikov zažije, tým viac má istej úcty k prírode a sklonov k ďakovaniu... :) :wink: :wolf:
...nikto nie je múdrejší ani mocnejší ako všemocná príroda...
...a príroda robí zo mňa lepšieho človeka...
Obrázok užívateľa
Rolf
 
Príspevky: 328
Registrovaný: 08 Jún 2011, 13:24
Bydlisko: Vihorlatské vrchy
Dal Ďakujem: 434 x
Dostal Ďakujem: 464 x

Re: Literatúra o rastlinách

Poslaťod Delewar » 30 Máj 2014, 13:34

Áno, tiež som prvý raz čítal o hľadačoch "koreňa- človek" v knihe Dersu Uzala. Ale je o nich dosť veľká zmienka aj v diele Rudolfa Luskača Odkaz lovce tajgy, napríklad.

Ešte k tomu Bajkovovi- nemáte od neho nejaké knihy k dispozícii, prípadne nejaký odkaz, link, kde by sa dali zohnať? Díky.
Nie som povinný byť taký, akým by som podľa ostatných mal byť. Je to ich omyl, nie moje zlyhanie.
R.P. Feynman
Obrázok užívateľa
Delewar
 
Príspevky: 183
Registrovaný: 24 Mar 2013, 00:45
Bydlisko: Poprad
Dal Ďakujem: 507 x
Dostal Ďakujem: 68 x

Re: Literatúra o rastlinách

Poslaťod prtgeologist » 23 Apr 2015, 22:22

Chtěl bych napsat takovou minirecenzi o dvou knihách, které jsou dle mého názoru fantastické pro začátečníky a lidi z města. Bohužel nemám k dispozici žádný foťák, tak se budu snažit popisovat co nejpřesněji a nejpodrobněji, abyste si mohli udělat hrubou představu o obou knihách. Snad se bude líbit.

Rudi Beiser – Jedlé rostliny v přírodě, nakl. Knižní klub, rok vydání originálu 2012, rok vydání české verze 2014, ISBN 978-80-242-4210-1

V originále Essbare Wildkräuter und Wildbeeren für unterwegs. Kniha má na šířku, délku a výšku nějakých 18x10x2 cm, váží zhruba 220 g, takže se v pohodě vejde do kapsy např. od flisky, takže nemusí být v ruksaku. Počet stran 175. Na zadním přebale je natištěno 16 cm pravítko, které se hodí pro určování výšky menších bylin. Jak už z názvu vyplývá, zabývá se kniha jedlými rostlinami, které lze můžeme najít při procházkách přírodou. Rostlin je dle slov autora 140 a kniha samotná má okolo 300 barevných fotografií a kreseb. Kniha je dělena do tří části. Úvodu, samotného obsahu a závěru. V úvodu se autor zaobírá historií sběru rostlin, strukturou knihy a tipy na sběr rostlin. Samotný obsah je dělen dle biotopů na lesy, louky, vody, pole a role a ještě tu máme dvě kapitoly o stromech i keřích a jedovatých dvojnících některých rostlin. V závěru se pak nachází předpisy, kde autor dává přehled jídel, která se z rostlin dají udělat a pár obecných, jednoduchých receptů na ně (saláty, polévky, koření, oleje apod). Taktéž se tu nachází tabulka s přehledem využití planých rostlin na výše zmiňované saláty, polévky či čaje. Osobně bych k této tabulce přidal ještě tabulku, kdy jednotlivé rostliny rostou či kvetou. Rejstřík obsahuje jak české, tak latinské názvy.

Nyní k samotnému obsahu. Základním kamenem je dvojstrana, vlevo je přehled a popis dvou až tří rostlin, v nadpisu je jak český, tak latinský název společně s dobou květu. V textové části se nachází hlavní ident. znaky, výskyt, využití a u každé rostliny taktéž tipy do terénu (např. jestli má daná rostlina jedovatého dvojníka, kdy je její chuť nejlepší, jak sbírat např. květ, atd). Vpravo na dvojstraně je pak barevná fotka, která zachycuje celou rostlinu anebo její část v době květu, u dřevin jsou pak znázorněny listy, plody a květy na max. dvou fotkách. Jednotlivé biotopy jsou pro snažší orientaci děleny podle hlavní/nejběžnější doby sběru na jaro (březen/duben), časné léto (květen/červen), léto (červenec/srpen) a podzim (září/říjen). Kniha má ještě takový bonus. Na začátku a konci knihy je taky zobrazeno odborné názvosloví jako okolík, semeník či prašník ve dvou barevných kresbách. Tímpádem jsou všechny odborné termíny v knize takto vysvětleny, navíc pomocí přehledných ilustrací.

Mé pocity. Knihu vlastním teprve dva týdny, ale stále se dozvídám o druzích rostlin, o kterých jsem nevěděl, že jsou jedlé. Vím, že tuto knihu budu vlastnit ještě dalších pár let. Jako pozitiva bych vyzdvihl přehlednost část u každé rostliny s názvem „tipy do terénu“. Jak jsem již říkal, osobně mi chybí tabulka s přehledem doby květu znázorněných rostlin. Jinak je to knížka velmi povedená a dobře zpracovaná.

Wilhelm Eisenreich, Alfred Handel, Ute E. Zimmer – Kapesní průvodce přírodou, nakl. Svojtka & Co, rok vydání originálu 1994, rok vydání české verze 2012, ISBN 978-80-7237-223-2


Kniha má na šířku, délku a výšku nějakch 20x10x1,5 cm, váží zhruba 360 g. Počet stran 319. Vzadu na přebale se opět nachází pravítko s 18 cm. Kniha je podobně jako předcházející rozdělena na úvod, obsah a závěr. V úvodu autor hovoří v krátkosti o knize a popisuje biotopy. Závěr tvoří dva rejstříky, jeden s českými názvy a druhý s názvy latinskými. V knize se setkáme jenom s nejrozšířenějšími druhy života, autoři neuvádějí přesný počet.

Obsah je dělen na jednotlivé biotopy a strukturně se řídí dle odborného zařazení. Tzn. že u sebe nemůžete nalézt jeden druh houby, za ním druh živočicha a hned nato další druh houby. Je to logické členění, autoři řadí jednotlivé druhy za sebou podle příbuznosti v taxonomickém systému. Pro větší přehlednost jsou biotopy děleny na podkapitoly – houby, rostliny (ty se pak ještě dělí na podkapitolky dle barvy květu a na stromy a keře) a živočichy (řazeni dle tříd jako savci, ptáci, hmyz, apod). Na levé části dvojstrany je opět textová část, kde se vejdou popisky občas i čtyřech druhů. Nechybí zde popis hlavních identifikačních znaků, výskyt, poznámky a zajímavosti (např. jestli je daná rostlina jedovatá), rozmnožování či způsob života (poslední dva hlavně u živočichů). Podobně jako u předešlé knihy je na levé části dvojstrany fotograficky znázorněna celá rostlina či její část v době květu, celý živočich nebo plodnice hub (to, co člověk vidí nad zemí). U stromů a keřů je pak znázorněn především květ, občas i nějaký ten list či větévka. Kniha ještě obsahuje speciální část, kde je v podobném stylu uděláno dalších pět kapitol – plody stromů a keřů, larvy brouků, housenky, ptačí vejce a stopy (tzn. otisky chodidel, trus/vývržky, stopy po konzumaci a hálky). Až na plody stromů a keřů je celá speciální část doprovedena textem.

Mé pocity. Knihu vlastním zhruba rok, je přehledná, většina mých znalostí o přírodě pochází právě z ní. Jejím účelem je objektivně zprostředkovat informace a znalosti o přírodě. Pozitiva dle mého jsou logické členění a ona speciální část. Jedno hlavní negativum se skýtá u stromů. Ocenil bych spíše fotku celého stromu/keře a druhou fotku květu než jenom fotku pouhého květu.

Obě knihy rozhodně doporučuju koupit. Je to výborný kauf, osobně jsem zainvestoval cca 350 kč za obě dvě (z antikvariátu) a už teď vím, že se investice několikanásobně vyplatila. Jenom mi u obou knížek chybí zdroj, resp. z čeho autoři čerpali. Takto si skeptičtější/kritičtější povahy jako já mohou říct, že si autoři vycucali informace z prstu. Ale zatím jsem nenarazil na žádné nepřesnosti či chyby, tedy až na občasnou čárku v textu, kterou korektura knih přehlédla. Obě knihy bych doporučoval nezkušeným/začínajícím zálesákům či lidem z města (do všech třech kategorií spadám taktéž). Zkušení trampové z obou z nich pravděpodobně taky něco vydolují.
Naposledy upravil prtgeologist dňa 24 Apr 2015, 12:56, celkovo upravené 1
prtgeologist
 
Príspevky: 43
Registrovaný: 29 Okt 2014, 08:43
Bydlisko: Les
Dal Ďakujem: 5 x
Dostal Ďakujem: 53 x

Re: Literatúra o rastlinách

Poslaťod Willy » 23 Apr 2015, 22:43

Jen doplnění předchozího textu
kniha 01.jpg

kniha 02.jpg
"PROTOŽE JSEM POZNAL TRÝZEŇ ŽÍZNĚ, VYKOPAL JSEM STUDNU, ABY Z NÍ I JINÍ MOHLI PÍT."
Ernest Thompson SETON


Obrázok
WOODCRAFT IS LIFECRAFT!
Obrázok užívateľa
Willy
 
Príspevky: 317
Registrovaný: 28 Aug 2013, 23:15
Bydlisko: Praha
Dal Ďakujem: 1719 x
Dostal Ďakujem: 1727 x

Re: Literatúra o rastlinách

Poslaťod beaster » 24 Apr 2015, 08:18

Vo vlakne "Vas posledny nakup" som dal nedavno tento prispevok:

viewtopic.php?f=27&t=280&start=690

Ta kniha o jedlych rastlinach je celkom fajn.
Existuje iba jeden úspech - žiť svoj život podľa seba.

Tomorow is the very first day of the rest of your life.
Obrázok užívateľa
beaster
 
Príspevky: 152
Registrovaný: 09 Dec 2012, 18:46
Bydlisko: Malacky
Dal Ďakujem: 476 x
Dostal Ďakujem: 117 x


Späť na Rastliny a ich využitie

Kto je on-line

Užívatelia prezerajúci fórum: Žiadny registrovaný užívateľ nie je prítomný a 1 hosť


cron