Vyrezávanie z dreva

[atti.hombre]

Díky..funkčná plocha morená nie je, takže to moridlo nevadí.

[rkw]

Atti , krasa !! vyhral si sa , kalap dole Amigo

[kotuc20]

Vyzerá super radu to ask ja vyskúšam.

[divox]

[atti.hombre]

futuristické...pekné

[juraj1974]

Si ty iny... Si.... si DIVOX--- uz viem co to znamena..

[kotuc20]

Fakt zaujímavé. Ja neviem ani poriadnu lyžicu vystrúhať.

[opossum]

zaujímavý mimozemšťan

[SKW]

Veľmi dobrou pomôckou pri vyrezávaní je rezbárska doštička. Ocenia ju hlavne rezbári, ktorí radi využívajú techniku rezania smerom k sebe. Jej hlavnou úlohou je umožniť rezbárovi smelo si oprieť výrobok o hrudník a vykonávať pohodlné, precízne rezy smerom k svojej hrudi, no dá sa využiť i ako sverák na upnutie lyžice pri dlabaní dlátom.


Na výrobu doštičky môžete použiť akékoľvek tvrdé drevo, najlepšie hrab, dub alebo ako v mojom prípade, buk. Rozmery - 20 x 10 x 1cm. V doštičke sú vyrezané drážky v tvare V, ktoré umožňujú výrobok zaseknúť na mieste. Občas sa síce lyžica posunie do strany, no to len v prípade, že ju neopierate kolmo na dosku. Komu by to veľmi prekážalo, ten si môže urobiť aj zvislé drážky. Stredy drážok sú od seba vzdialené 2cm. Dajú sa vyrezať aj čiste nožom, prípadne V-dlátom. Na zavesenie na krk som použil obyčajnú bavlnenú šnúru na prádlo. Môžete si všimnúť že som záves uzavrel dvoma dvojitými uzlami, ktoré sa dajú posúvať po šnúre, čím si vlastne nastavujete výšku dostičky na vašej hrudi.


Techniku rezania smerom k hrudi veľmi často využívam. Poskytuje vysokú kontrolu nad rezmi aj pri vysokej sile rezu, dobre vidím ako rez prebieha a pokiaľ nôž držíte v ruke správne, prakticky nehrozí nebezpečenstvo porezania aj bez doštičky, pretože o hruď sa vždy oprie len ruka. Jedinou nevýhodou je to, že výrobok bolestivo tlačí o hrudník, pretože pri rezoch proste musíte výrobok pevne o seba oprieť. S doštičkou sa tento problém vytratí, je to veľmi pohodlné, nič vás netlačí a keďže medzi telom a nožom je doska, je to predsa aj o čosi bezpečnejšie. Toto je primárne využitie rezbárskej doštičky.






Ďalšia aplikácia doštičky je v možnosti jej použitia ako ako sverák. Túto možnosť využijú hlavne rezbári, ktorí dlabú priehlbinu lyžice dutým dlátom. Tento sverák poskytne spolu pridržaním rukou vysokú stabilitu lyžice pri dlabaní. Nie je to dokonalý sverák, no funguje celkom dobre, je veľmi jednoduchý, prenosný a na tieto účely postačuje. Pre túto funkciu vyvŕtajte do doštičky ešte ďalšie dve diery pre povraz, tentokrát kúsok od stredu.


Upnutie lyžice prebieha nasledovným spôsobom: Položíte si doštičku na koleno, pod povraz vložíte lyžicu, povraz podložíte pod nohu a posuvnými uzlami ho došpanujete. Napnutie viete regulovať pohybom nohy dopredu-dozadu. Keď toto celé na začiatku nastavujete, majte nohu v kolene prikrčenú a keď ju následne trochu vystriete, vytvoríte tak pnutie a výrobok bude pevne stabilizovaný. Môžte využiť aj povraz ktorým sa doštička dáva okolo krku a priviazať ju ním o stehno pre lepšiu stabilitu.




Toľko k rezbárskej doštičke. Určite nie každý nájde využitie v oboch aplikáciách, no minimálne u mňa je veľkým pozitívom tejto pomôcky najmä to, že ma lyžica netlačí pri vyrezávaní do hrude a môžem sa pohodlne sústrediť na ťahy nožom.

[Marcela]

Znám podobnou pomůcku, ta je ale víceméně vhodná jen při vyřezávání dutin pomocí zahnutých nožů anebo křiváku.
V takovém případě si uvážete na šňůrku za krk přímo onen nástroj. A vtip je celý v tom, že využíváte efektivněji svoji sílu a pomáháte si přitom vzniklou pákou. Takže si vlastně zbytečně moc neunavujete ruku, ani při vyřezávání do toho nejtvrdšího dřeva.
Myslím, že princip je jasný i z přiložených obrázků (autora neznám, stáhla jsem si je kdysi z nějakého webu).

[fatal_error]

Nieje to nijak extra zložité, ale vypadá to pekne

https://www.facebook.com/duckwoodworks

[Willy]

MISKA Z OSIKOVÉHO DŘEVA

Prožil jsem letos čtrnáct dnů na táboře Ligy lesní moudrosti - viz. Gryfova fotoreportáž - viewtopic.php?f=20&t=1649#p31285.

TÁBOR NA KOSÍM POTOCE

O vlastním táboření napíšu někdy později. Dnes bych chtěl jen ukázat jeden svůj výrobek, který jsem stihl během táboření nejen vyrobit, ale také hned darovat. Jde o misku vyřezanou z osikového dřeva.

MŮJ STAN - V POPŘEDÍ JE OSIKOVÁ MISKA - V POZADÍ POD STROMY PLACHTOU VYTVOŘENÝ STINNÝ PROSTOR PRO PRÁCI, JÍDLO I SIESTU

Během tábora jsme učinili s pár lidmi průzkumnou výpravu do míst, kde se vyskytují bobři.
Jak se zdá, přímo na lokalitě, kterou jsem navštívil minulý rok - viewtopic.php?f=36&t=264&start=360#p30621, přestali být bobři aktivní. Patrně se posunuli někam dál. Při té příležitosti jsme alespoň získali několik špalků z osiky, jejíž kmen pokácel bobr už někdy minulý rok. Na táboře jsme si pak asi na dva dny s dalšími lidmi otevřeli malou řezbářskou dílničku. Děcka si zde z osiky většinou vyrobila nějakou misku, někdo jen lžíci.
Osika je pro začátečníka určitě jedním z nejvhodnějších materiálů. Jde snadno řezat a navíc se tolik netupí nářadí, což vzhledem k tomu, že těch pár dlát a dlabacích nožů šlo mezi táborníky neustále z ruky do ruky, bylo velkou výhodou. Prakticky všechny práce jsme nakonec zvládli bez dodatečného broušení nástrojů.
Kmen osiky ležel po "přebobrování" na stinném místě ve vysoké trávě, takže ještě nebyl dokonale suchý, ale zároveň ještě ani rozpraskaný. Tedy prakticky ideální stav. Mírná vlhkost dřeva umožňovala pohodové hladké řezání a přitom v těch horkých dnech nehrozilo popraskání způsobené prudkým vysycháním. Přesto jsme pro jistotu pracovali ve stínu a dřevo i rozpracované výrobky odkládali pod stromy na břehu potoka.

HOTOVÁ MISKA S HRNKEM (0,5 litru) A NABĚRAČKOU Z KRAVÍHO ROHU

MISKA U DŘEVĚNÉHO KUFRU, VE KTERÉM MÁM ULOŽENO VŠECHNO TÁBOROVÉ ŘEZBÁŘSKÉ NÁŘADÍ

Misku, jsem nakonec daroval asi 13-tiletému synovi mého kamaráda s přezdívkou Robin.
Tenhle kluk si vzal na starost funkci "táborového vyvolávače" a pak ještě s pomocí několika svých vrstevníků ji obětavě během čtrnácti dnů tábora vykonával. Vyvolávač býval součástí všech větších indiánských táborů. Je to člověk, který alespoň dvakrát za den obejde celý tábor a při tom bubnuje na indiánský buben. Lidé, když uslyší hlas bubnu vyjdou, z týpí ven a počkají, až se k nim vyvolávač přiblíží. Ten se pak u nich zastaví a silným hlasem oznámí přítomným různé vzkazy a informace typu - jaký bude program, zda se sejde táborová rada, případně i jiné třeba dost významné informace - například, že někomu bylo právě uděleno nové woodcrafterské indiánské jméno.

TÁBOROVÍ VYVOLÁVAČI - ÚPLNĚ VLEVO ROBIN V ČERVENÉ KOŠILI

Líbilo se mi, s jakým nasazení to Robin dělal a navíc při tom rozhodně nešetřil dobrým humorem.
Chtěl jsem mu za jeho práci poděkovat nejen ústně a tak jsem ho ke konci tábora jeden podvečer vyhledal a dali jsme spolu řeč jako dva chlapi. Řekl jsem mu, že se mi líbí, jak se na táboře chová, poděkoval mu za to, že je ochoten nezištně vykonávat nějakou službu pro druhé a předal mu misku.
Mám už dlouhodobou zkušenost, že právě takovéhle rozhovory vedené mezi dospívajícími dětmi a "stařešiny" tábora, vytváří v mladých lidech ten správný vztah k pozitivním věcem tohoto světa a také posilují jejich vazbu k našemu woodcrafterskému společenství. Myslím, že jsme z předání daru měli radost i dobrý pocit oba dva.

Foto : Puštík, Ája, Willy

[opossum]

ten posledný odstavec je najkrajší. Je to niečo podobné, ako sa v ázijských kultúrach odovzdávajú vedomosti - vraví sa tomu "od srdca k srdcu"

[rkw]

Willy

[kebukaj]

Takže, dnes som mal čas, a tak som sa rozhodol, že si niečo vyrežem . Kedže som prvýkrat vyrezával, tak si to neodnieslo len drevo, ale aj prsty ,no na prvý výrobok sa mi to celkom páči je to taká väčšia lyžica, alebo malá naberačka drevo je buk a je ošetrená slnečnicovým olejom . A na fotkách, tie prsty oblepené leukoplastami , to nie sú z toho