YELLOWSTONE
VZNIK PRVNÍHO NÁRODNÍHO PARKU NA SVĚTĚ
Na území státu Wyoming v severozápadní části USA se nalézá úžasná oblast, která díky své kráse a přírodovědeckým hodnotám patří k jedněm z nejzajímavějších míst na světě.
Bohužel, patří už ke stylu bílého člověka, že nikdy nebral příliš na vědomí význam místních „primitivních“ obyvatel, a tak i v tomto případě, mluví-li se o prvním objeviteli, je jím běloch se jménem John Colter. Ano - je to onen slavný trapper, který v historii amerického kožešinového obchodu devatenáctého století sehrál jednu z nejdůležitějších rolí. Tento muž strávil většinu svého dobrodružného života uprostřed divoké přírody a jen občas se objevil v civilizovaných krajích.
V roce 1803 se stal členem slavné průzkumné výpravy Lewise a Clarka. Tato výprava měla za úkol překonat napříč severoamerický kontinent a dodat vládě Spojených státům amerických nejen mapy, ale také zjistit veškeré zajímavosti v této oblasti. Výprava měla navázat i obchodní styky s místními indiány. Když se výprava o dva roky později úspěšně vracela, dostal Colter při náhodném setkání s dvěma trappery nabídku, dělat jim průvodce do země, ze které se právě vracel. Nezaváhal a hned na další dva roky zmizel do divočiny dnešní Montany a Wyomingu.
V zimě 1807, to už zase jako zaměstnanec Kožešinové společnosti Manuela Lisy vyráží z Fort Manuel na dlouhou osamělou cestu. Chce navštívit vesnice Vraních indiánů, aby jim ukázal zboží bílého muže a informoval je o nové obchodní stanici, ve které je možno výměnou za kožešiny tyto věci získat.
Při této cestě jen s nejnutnějším vybavením putoval proti proudu k pramenům Yellowstone River. To co objevil, bylo i pro něj neskutečným zážitkem. Po návratu zpět do civilizace však nikdo nechtěl věřit jeho vyprávění. Mluvil o nekonečných pláních, které jsou obklopeny horami s ledovými čepičkami, o krajině protkané ohnivými řekami, o kouřících jezerech s vařící vodou, o místech, kde se země často otřásá a sloupy páry jsou vystřelovány do vzduchu třicet, možná i šedesát metrů vysoko.
Také vyprávěl o zkamenělých lesích a lidé jen s pobavením naslouchali. Když zas odešel zpátky do hor, shodli se na tom, že je to mluvka a blázen. Nikdo zatím neměl důvod pustit se proti proudu řeky Yellowstone, aby si ověřil, jestli některý z těch divů skutečně existuje. Během dalších let se občas objevily další zkazky od horalů a lovců - jedním z nich byl třeba Jim Bridger, mluvil o vařícím se bahně, kouřících řekách a kamenných stromech, avšak většina těchto zpráv byla i tehdy pokládána jen za mýty.
Až teprve na jaře v roce 1870 se objevila v časopise Western Monthly zpráva tří mužů z městečka Diamond City. V článku D. Folsom, CH. Cook, a W. Peterson popisovali úžasné přírodní poměry této oblasti. Redakce byla zaplavena dopisy čtenářů, kteří opět příliš nevěřili popisovaným věcem a žádali další informace. Ještě téhož roku v srpnu občané Heleny, hlavního města Montany, vypravili průzkumnou výpravu. "Ta čítala dvacet džentlmenů doprovázených nosiči, kuchaři, čtyřiceti koňmi a mulami, zásobami na třicet dní a psem Bobym“.
Do historie vstoupila jako Washburnova expedice podle velitele Henryho D. Washburna.
V jeho deníku se uvádí: „Vstoupili jsme do dosud neprobádaného území Yellowstonu v doprovodu kavalerie, protože koloně plachtou krytých a koňmi tažených povozů hrozil indiánský útok. Nikdo z nás nikdy neviděl, ani si nepředstavoval cokoliv podobného tomu, co jsme spatřili. Byl to dokonalý Zázrak Stvoření, který byl ještě umocňován faktem, že jsme byli prvními bílými muži, kteří měli o těchto divech svědčit ostatnímu světu“.
Ukázalo se, že starý John nebyl blázen, ani člověk s příliš velkou fantazií a že opravdu existuje ono „Colterovo peklo“, jak posluchači jeho historek bájnou oblast s posměchem nazvali.
Washburnova Expedice skutečně našla přes sedmdesát gejzírů, ale i neuvěřitelné kaskády travertinových jezírek. Stejně tak zůstala expedice v úžasu stát nad pozůstatky zkamenělého lesa.
Ale i tentokráte se po zveřejnění zprávy v časopise Scribner´s našlo mnoho lidí, kteří obzvláště pochybovali o věrohodnosti zkamenělých stromů. Američané si náhle začali uvědomovat nutnost prozkoumávat neznámé kouty jejich země. A tak byl v příštím roce na nátlak široké veřejnosti Bílý dům nucen uspořádat ještě jednu expedici. Tentokráte ji vedl světově proslulý geolog F. V. Hayden.
Mezi účastníky výpravy byl i fotograf W. Jackson společně s malířem a rytcem T. Moranem. Jejich úkolem bylo, aby vše řádně zdokumentovali. Vyrazili v listopadu 1871 opět v doprovodu kavalerie. Skutečně našli a prozkoumali a zaznamenali všechny přírodní divy, o kterých se předešlí návštěvníci zmiňovali, ale i mnohé navíc.
Podle deníku prý v sobotu 23.12. 1871 seděli Hayden, Jackson, Moran, McKinsey (expediční lékař) a dva důstojníci kolem večerního ohně v nekonečném tichu sněhem pokryté náhorní plošiny. Obloha byla jasná a čistá a tak plná hvězd, že málem bylo světlo jako ráno. Mezi doušky whisky muži bafali z doutníků. Nikdo nemluvil, každý byl ponořen do vlastních myšlenek. Byli naplněni něžnou melancholií. Nebylo to jen představou blížících se Vánoc strávených daleko od domova. Spíše to bylo vědomím, že se jejich dobrodružství téměř chýlí ke konci a že zakrátko budou muset opustit tuto pohádkovou zemi.
Hayden porušil mlčení otázkou: „Pamatujete se na Frederika Olmsteda?“ Všichni pokývali hlavou. Kdo z nich by neznal významného amerického architekta, který se zasadil o to, aby v urbanistických plánech New Yorku zůstaly zelené plochy Central parku zachované jednou provždy. Byl to také Olmsted, který v roce 1864 přesvědčil prezidenta Lincolna, aby zastavil spekulace a záměry budování průmyslu v Yosemitském údolí.
Diskuse na toto téma se protáhla dlouho do noci. Nakonec vyústila v jednomyslné rozhodnutí napsat prezidentu Grantovi žádost, aby výnosem Kongresu bylo území Yellowstonu jednou provždy zachováno a stalo se veřejným parkem pro potěšení a poučení lidstva. Doktor McKinsey, o kterém se tradovalo, že sám měl potíže s finančním úřadem, trval na tom, aby věta „pro potěšení celého lidstva“ byla rozšířena ještě o slova - „kromě indiánů, protože ti nikdy neplatili daně“.
Tento dodatek byl začleněn do hrubého náčrtu, ale z konečné verze byl nakonec vypuštěn. Haydenova přírodovědecká expedice slavila při svém návratu triumfální úspěch. Kongres spolu s prezidentem jejich návrh o ochraně Yellowstonu schválili. A tak v pátek 1. března 1872 podepsal prezident Grant zákon o vzniku Yellowstonského národního parku.
Vznikem prvního národního parku na světě tak byla zahájena úplně nová kapitola ve vztahu mezi člověkem a přírodou.
Foto poskytl internet