Včera jsme doma poprvé vyzkoušeli japonskou truhlářskou pilku typu Ryoba (konkrétně Gyokucho Ryoba Blue hard komame) a hned na nic menšího, než ořezání bukové spárovky na kuchyňskou linku a můj pracovní stůl. Spárovku jsme totiž koupili neformátovanou, lépe nám vyhovovalo, že si ji můžeme dokončit sami. Nemáme žádné elektrické nářadí, a kvůli univerzálnosti jsme nakonec koupili ryobu. Řekla bych, že to byl dobrý kup!
- rozložená
Pilový list z japonské modré oceli je tenoučký jako u klasické evropské čepovky, ale kalený. Rukojeť je z magnoliového dřeva, ovinutá ratanem, a dobře se drží. Kvůli délce jde rozložit, přičemž pilové listy se dají koupit náhradní. Rukojeť je univerzální pro všechny pily typu ryoba, takže stačí mít jednu. Ryoba je oboustranná, na jedné straně jsou hrubší zoubky pro řez po vlákně, na druhé jemné pro příčný řez. Pila je univerzální, takže zvládne i šikmé řezání. Moje první dojmy bych shrnula do věty "je to super, a jde to úplně samo!"
- vlevo na podélný a šikmý řez, vpravo na příčný
- v řezu
Řezání nám sice zabralo dlouhou dobu, ale člověk to na sobě moc nepocítí, protože pilka materiálem prostupuje s naprostou samozřejmostí a velmi lehce. Na rukojeť jsem se adaptovala velmi rychle, je to podobný styl pohybu jako s japonským mečem. Ramena a lokty jsou volné, tahají pouze zápěstí, přičemž pravá nahoře vede, levá dodává dynamiku. Pokud se netlačí a nesnaží se pile vnutit směr, postupuje výborně a nedusí se. Řeže pohybem k sobě, tedy dolů. Řez je naprosto čistý a hladký. Otřepy sice na rubové straně jsou, ale tak malé, že po přejetí palcem po nich není ani památka.
- řez 1
- řez 2
Jediná nevýhoda, na kterou jsem zatím došla, že v dlouhých řezech zadní řada zubů brzdí, pokud se nepoužije klínek. My jsme to nakonec vyřešili odřezáváním dílků po dosažení šířky pily.
Jsem z této pilky naprosto nadšená, zatím se mi s žádnou nepracovalo tak lehce.