Impregnácia

[Rafael Ingvis]

Jediným záujmom predajcu ako aj výrobcu je zarobiť. Tak prečo by poskytoval informácie ako predĺžiť životnosť výrobku?
A Čo sa týka ošetrovania:
Pri jednovrstvovej topánke si vyberáš medzi penetráciou (odolnosťou voči prenikaniu) a vláčnosťou (schopnosť ohybu bez poškodenia) Pri dvojvrstvej, pri ktorej musíš dbať na nepremokavosť ako aj na vláčnosť je to zložitejšie. Je to otázka priorít. (A nesmieš zabúdať na ponožky) Ale všeobecne... Ak chceš vláčnosť aplikuješolej (tuk), a ak chceš pevnosť (výdrž voči prenikaniu) tak vosk. VŽDY je to však kompromis. A múdrosť (čo sa týka prostredia do ktorého vyrážaš)

[atti.hombre]

Dačo na umeliny...neskúšal som,mohlo by to relatívne fungovať,ale ak to niekto odskúša tak nech isto napíše postrehy.

http://hiking.sk/hk/ar/2767/impregnacia ... celty.html

[bobek]

S tím kamencem mám taky dobrou zkušenost, impregnoval jsem kongo vz95, batoh, kalhoty...
Nepromoklo při normálním dešti. Nějakou průtrž jsem nezkoušel.
Do práce jezdím na babetě a oblékám se do maskáčů, konga, při jízdě cca45km/hod a jemném dešti nepromoknu, horší je to se sílícím deštěm.
Při tom tlaku vody už kongo vodu propustí. Nepromokne ale jako neimpregnované...

Mám starou vojenskou celtu ( http://www.armypoint.cz/plastenka-stano ... a/d-90373/ ) tu jsem naimpregnoval silikónem rozpuštěným v ředidle.
Celou celtu jsem tím natřel a nepropustí nic. Stříkal jsem na to hadicí s vodou cca z jednoho metru.
Ten silikó byl v tubě, levný sanitární a rozpusti se v ředidle C6000. Dal jsem to do sklínky s uzávěrem s třepal a třepal a třepal...
Pravda není to příliž buchcrafťácké ,ale zato levné a funkční.
Navíc se mi zdá jakoby se vlákna trochu slehla a plachta zmenšila svůj objem.

//přesunuto. Pája

[Marcela]

pogumování (1. část)

Ne pro každou tkaninu, ať už kvůli struktuře (vazbě při tkaní) nebo použitému materiálu, je impregnace kamencem vhodná.
Mezi takové tkaniny patří plachty ze syntetických materiálů.
Pro upřesnění, mám nyní na mysli tkaniny pouze ze 100% syntetiky, tedy ne ve směsi s žádným jiným materiálem (kdy jsou ta umělá pro směs s přírodními vlákny nastříhána na délku vhodnou pro jejich vzájemné spřádání, na tzv. „střiž“), ale čistě z jednoho materiálu, z tzv. „nekonečných“ vláken.
Taková tkanina má zpravidla hodně výhod (příze, ze které je utkána, je tvořena svazkem několika takových „nekonečných“ vláken s mírným zákrutem vcelku, takže bývá skutečně velmi pevná, odolná v oděru…), ale naopak i nevýhod. Podle použitého materiálu lze odvodit dokonce i její krátkou či méně delší životnost (některé syntetické materiály nejsou dokonce vůbec vhodné pro venkovní použití), a po čase mění především svoje vlastnosti v důsledku pro ně nepříznivých klimatických vlivů.
Mezi nejodolnější umělé materiály patří například všem známý PE (polyethylen), ze kterého se právě pro nás vyrábějí různé plachty do nepohody. No, taková tkanina je lehká, skladná… ale nevýhodou bývá nejen její kratší životnost (v porovnání s čistě přírodními materiály, které lze ošetřovat, a prakticky „obnovovat“), ale také propustnost.
Řeč je pochopitelně o pronikavosti vody, proto se takové textilie k takovému účelu specielně upravují nanesením vodotěsné (ochranné) vrstvy (dalším syntetickým materiálem). V praxi se lze setkat s několika technologiemi, výsledkem je nakonec tak jako tak jakási forma zátěru povětšinou na rubové straně (z důvodu delší a trvalejší odolnosti použitého materiálu). K tomu všemu dochází ještě v podobě metráže, takže k spotřebiteli (výrobci plachet) putuje již včetně této „impregnace“.
Protože lze u syntetických tkanin tímto způsobem upravovat i tkaniny s jinou vazbou než jenom plátnovou (což je bezpochyby výhodné), bývá ovšem obrovský rozdíl v použitém zátěru. Podle materiálu, gramáže a především vazby (podle účelovosti) tkaniny musí také zátěrová vrstva splňovat určitá technická kritéria (vlastnosti jako je elastičnost, odolnost proti oděru, vlhkosti, UV záření, aby nekřehla a nepraskala…).
Faktem však je, že tato úprava (ochranná zátěrová vrstva) je pouze dočasná - nedosahuje bohužel takové trvanlivosti, díky které dostatečně ochrání i samotnou tkaninu, a samo sebou pak o takové plachty přicházíme poměrně dost brzy.
Kde a jak si ale opatřit takovou úpravu ve chvíli, kdy ji potřebuji na celtě (plachtě) v pravý čas opravit anebo na ni nanést úplně novou (protože ne všechny tkaniny procházejí zákonitě tímto konečným zpracováním, i když je jich většina vhodných pro takovéto upotřebení)?
Tak tuhle otázku jsem si položila i já, a to už proto, že vlastním dvě celty (dva stanové dílce), které díky nedbalému uskladnění přišly právě o onu pogumovanou vrstvu (ta se doslova rozleptala).
Ano, řekněme, že bych mohla řešit impregnaci i pomocí zmíněného silikonu v rozpouštědle, vesměs ale s úspěchem jen u textilií s plátnovou vazbou, kde dochází k minimální tažnosti materiálu. Takovéto plachty bývají pokryty tou „nejlevnější“ laminací už vlastně od výrobce (PU zátěry jsou v současnosti nejběžnější, co se týče materiálu a technologie jsou pro zákazníka tím nejlevnějším na trhu, jenomže právě polyuretanu, ač vyniká spoustou vynikajících vlastností, nedělá dobře přímé sluneční záření a namáhání v tahu), a to proto, že ztrácejí pevnost v tahu pro svou nepoddajnost, a časem se trhají, takže tam se do nich opravdu nevyplatí už příliš investovat.
Jelikož jde v mém případě o tkaninu s vazbou, která se vyznačuje vyšší pružností, poddajností, a tedy odolností v tahu, nejvhodnější není v tomto případě nic jiného, než pogumování.
Na internetu o něčem takovém informací mnoho nezískáte. Avšak věděla jsem v danou chvíli s určitostí, že nějaký tekutý zátěr na takové bázi někdo vyrábí (je přeci spousta jiných odvětví, kde je zapotřebí něco zatřít, izolovat…).
Mým čerstvým objevem je přípravek „Plasti Dip“, jde vlastně o tekutou gumu, která kromě těch už zmíněných základních požadavků na zátěrovou vrstvu navíc odolává kyselinám, solím, louhům… a vykazuje adhezi (přilnavost) nejen k textiliím, ale i kovům, dřevu, sklu, kameni, pryži, betonu, provazům, uhlíku, sklolaminátu, skelné vatě… a po vyschnutí je trvale elastická, bez zápachu, pevná v tahu, a kdykoliv jednoduše odstranitelná sloupnutím bez poškození pogumovaného předmětu. Funkčnost s ohledem na potřebnou pružnost uvádí výrobce v rozpětí teplot od -34°C do +93°C, a dobu schnutí zhruba 1 hod. Tento výrobek je dostupný v prodejnách s RC modely, ale nevyužívají jej pouze modeláři (možná tímto pomohu právě těm, kteří řeší například vodotěsnost fotopastí, ochranu elektroniky proti venkovní vlhkosti, anebo si chtějí třeba jenom pogumovat rukojetě u nářadí proti jeho možnému vysmeknutí z ruky apod.).
Pro moje potřeby jsem si objednala „Plasti Dip“ bezbarvý, tedy transparentní.
Pokračování příště…

[carlos9780]

Z niečím podobným ak nie priamo s týmto prípravkom som sa už stretol,ľudia si to dávali striekať na autá,hl.predné masky a kapoty(ochrana pred kamienkami) super vec,len to má jednu nevýhodu-je to drahé jak hovado,ak si dobre pamätám tak litrová pixla vyšla na nejakých 30 ečiek a výdatnosť bola tak 2m štvorcové na 1L.Na na celtu čo má 6 m2 by som to asi nedával ale na menšie vecičky je to super.

[kolovrat]

Ak by mal niekto zaujem, buduci piatok idem do Bratislavy. Mozem skocit do Centralchemu po nejaky kamanec a dalsie prisady. Minuly rok ma polkilova pixla vysla na 5,34e. Viac cez sukromnu spravu.

[Marcela]

pogumování (2. část)

V předešlé 1. části jsem se už zmínila, že syntetické materiály se „impregnují“ (laminují) několika způsoby.
Je to pochopitelně celé o tom, o jaký materiál jde (vzhledem k jeho životnosti a celkovým vlastnostem), a i o druhu tkaniny (rozdíl mezi plátnovou a keprovou vazbou jsem už vysvětlovala v jiné souvislosti v mém starším příspěvku zde).
Pro někoho se může zdát pogumování příliš drahé, no ovšemže je dražší než jiné běžně známé zátěry, a že na plachtu z polyethylenu (PE), která je tkaná jako plátno, se to nevyplatí. Proč? Jednoduše proto, že polyethylen nemá nijak zvlášť velkou životnost, a s plátnovou vazbou, která je tvarově stálá (ve všech směrech v tahu nevykazuje příliš velkou změnu tvaru, není tedy nijak pružná) lze takový materiál sice řadit k určité pevnosti, ale můžeme jej také proti pronikavosti vody upravovat materiálem, který nevyžaduje extra vlastnosti pro takové zatížení, a jsou to tudíž hmoty poměrně levné. Z toho plyne, že zátěrová vrstva mající kvalitnější vlastnosti než tkanina je vlastně zbytečná.
V mém případě se však jedná o polyamid, což je materiál, který je co do pevnosti a životnosti při venkovních klimatických podmínkách takřka dokonalým favoritem. Je natolik pevný a odolný, že ho lze pro taková uplatnění tkát i jako kepr, aniž by nějak ztrácel na pevnosti v tahu. Díky tomuto způsobu tkaní má oproti plátnu jistou výhodu – taková plachta se snadno poddá vysokému napětí ve všech směrech, přitom nijak neutrpí, protože se síla napětí mnohem lépe rozloží do její plochy, ne snadno ji lze také proto roztrhnout… Naopak má však tu nevýhodu, že na „impregnaci“ je nutné použít materiál s obdobnými vlastnostmi, především co do tažnosti…
Pogumování se mi proto jevilo jako nejlépe vhodné (tuto úpravu na ni použil přede mnou vlastně i sám její výrobce).
Po otevření plechovky s obsahem přípravku „Plasti Dip“ mne v prvním okamžiku překvapila jeho konzistence. Pod pojmem „tekutá“ guma se skrývá rosolovitá hmota se silným zápachem acetonu. Ten se projeví hodně výrazně až při jejím roztírání, takže doporučuji větrat, čili vyhnout se malému a uzavřenému prostoru.
Dbejte pokynů výrobce (návod je na obalu bohužel pouze v německém jazyce), a aplikujte (jako je zvykem u jiných nátěrů) na suchý a čistý povrch… Před použitím jemně promíchejte a nátěr nanášejte při teplotě okolo 20°C (ideální provozní teplota). Povrch se stabilizuje již během cca 5 minut (no je nutné pracovat skutečně rychle), a pokud chcete nanášet více vrstev, nechte předešlou zaschnout minimálně 10 minut. Celková doba schnutí jedné vrstvy je doopravdy cca 1 hodina (při vícero vrstvách nemám tušení, výrobce to neudává, a já aplikovala pouze jednu).
Výrobce uvádí i orientační spotřebu 150g na m2 při nátěru o tloušťce 0,2mm, což se mi zdá celkem adekvátní, ačkoli je podle mého názoru rozdíl jaký povrch natíráte, víceméně podle jeho hrubosti – pórovitosti. Počítejte s ní raději jako s průměrnou hodnotou.
Snažila jsem se natřít tkaninu tak, abych na ni nenanášela zbytečně silnou vrstvu, ale zároveň byla dostačující pro její účelnost. Jelikož jsem však natírala pružnou látku s nepříliš hladkým povrchem, roztíratelnost nebyla zrovna snadná.
Po zaschnutí je tento zátěr velmi podobný tomu, jakým je ošetřen spodní díl obalu na spací pytel vz. 67 (třídílný spací pytel AČR pro vojáky základní vojenské služby, který se skládá z obalu se spodní nepropustnou vrstvou, dekou a hygienickou vložkou).
Na jeden stanový dílec (podobný stanovému dílci BW ve tvaru mnohoúhelníku) jsem takto spotřebovala cca 350g. Cena jednoho stanového dílce + této jeho impregnace mě vyšla na cca 900,- Kč. Oba dílce (stan) dohromady na 1800,- Kč.
Celková plocha obou dílců je přibližně srovnatelná s plochou mojí plachty od Condora (tkanina - plátno z PE s PU zátěrem), která mě vyšla na cca 1100,- Kč. Plachtu od Condora mám asi 2 roky a už na některých místech jeví známky opotřebení způsobené vlivem vnějších atmosférických podmínek, i když jsem ji v průběhu této (celkem krátké) doby prakticky použila jen v řádu několika dní a nocí (ani ne snad 20).
Co se týče materálů je zde z mého úhlu pohledu dost jasný rozdíl, a věřím, že tento čerstvě vzkříšený „stan“ přežije plachet od Condora dokonce ještě několik, takže ve finále bych ráda řekla, že jsem ušetřila.
Jak si ovšem vedla a osvědčila se v praxi „impregnace Dipováním“ už během jejího prvního použití se dozvíte v další části. Takže, pokračování příště…

[Marcela]

pogumování (3. část)

V předchozím příspěvku (2. části) jsem slíbila podělit se o nějaké ty první dojmy…
Na začátek bych vám chtěla onen „stan“ trochu představit. Je to v podstatě už použitý přebytek výstroje rakouské armády. Obvyklým spojením dvou dílců (celt) získáte prostě něco jako stan bez podlahy. Principielně, velikostně, a tvarově je téměř shodný s tím, co používal BW, anebo kdysi US armáda (z bavlněného plátna).
Tento druh přístřešku jsem stavěla úplně poprvé, když ovšem nepočítám klasické Áčko (myslím to s podlážkou), protože je to prakticky téměř totéž. K soupravě dvou celt s hliníkovými tyčemi (jedna čtyřdílná tyč je běžnou součástí jedné celty) jsem si ještě přibalila nějaké pevné šňůry pro lepší vypnutí a stabilitu vůči větru a případnému sněhu…, ale samozřejmě hlavně kvůli zkoušce jak si s takovým plným vypnutím poradí ten nový zátěr.
K mému překvapení má tento přístřešek ideální sklon do nepříznivého počasí, tedy se hodí především do podmínek s přívalem sněhu (bohužel ten se nám letos jaksi vyhýbá ), a to i z hlediska pevnosti – polyamid je totiž cca 6x pevnější než bavlna.
Během dvou testovacích nocí nebyla nouze alespoň o déšť a ani o vítr, a zátěr na obou celtách si vedl nad očekávání velmi dobře. Zátěr jsem aplikovala pouze na holé stěny, né na zdvojených okrajích, kde to považuji za zbytečné, a to i z důvodu vnitřní srážlivosti vodních par, aby to mělo možnost trochu dýchat.
Jedinou slabinou se ukázala nakonec jen určitá část samotné konstrukce stanu – ve středovém spojení obou dílů, kdy se na vrcholu vytvořil žlábek, a po jeho naplnění dešťovou vodou mi tak dovnitř během první noci kapalo knoflíkovou dírkou zhruba někde uprostřed stanu. Spojení celt je totižto řešeno řadou oboustranných knoflíků a protilehlou řadou dírek, čili při spojení dvou dílů se tyto dvě řady vzájemně překryjí přes sebe v šířce okolo 7cm, takže na obou stranách jsou pak viditelné pouze dvě řady knoflíků. Provizorně jsem to vyřešila pro následující noc vypnutím středu za dva knoflíky svrchního dílu, a bylo po problému. Ovšem do budoucna budu tento nedostatek řešit vhodnějším způsobem tak, abych již nemusela budovat žádnou podporu navíc.
Každopádně s výsledkem „impregnace Dipováním“ – pogumováním jsem pro tento okamžik více než nadmíru spokojená.
Tento přístřešek se mi tedy zatím osvědčil při táboření ve větru, a až na tu jednu negativní maličkost i v dešti, je skladný, poměrně lehký (alespoň v porovnání s obdobnými variantami z bavlny), dostatečně prostorný… a mimo jiné i celkem rychleschnoucí, takže pro výpravy v zimě anebo do nevlídného podzimu bude vítanou součástí mé výbavy.
Ostatně, posuďte sami

[kolovrat]

Mate niekto skusenosti s pripravkom Silicone Water-Guard® ? Vyzera to dost zaujimavo:
Použití: impregnace na semiš, kůži broušenou, s vlasem i hlazenou, polyamid-nylon, bavlnu, polyester, Gore-Tex® apod., a všechny ostatní tkaniny a další materiály.
http://www.gentiana.eu/impregnace/silicone-water-guard

[atti.hombre]

Používam na topánky...víkendovku to vydrží...aj sa brúsená koža lahšie čistí od blata

[carlos9780]

od tej firmy používam toto

Kód: Vybrať všetko

http://www.snowboard-online.sk/impregnacia-atsko-permanent-water-guard-500-ml/#500-ml

funguje to aj po opraní(vraj to vydrží 25 pracích cyklov-ja som to pral raz),stačí prežehliť.Ten silikónový som mal tiež,fungoval dobre

[conkoslaf]

Momentálne testujem tento údajne slovenský výrobok. Prvé dojmy sú vynikajúce. Všetko zatiaľ funguje ako na promo-videách.

[root]

teším sa až napíšeš dojmy, zaujímalo by ma koľko to vydrží fungovať na kožených topánkach ... ako často treba obnoviť nástrek aby to fungovalo ako na videu

[ImreSVK]

Zdravím,

konečne sa mi podarilo úspešne zaregistrovať na Vaše fórum . Reg. mail na pokec nie a nie doraziť a v g-mailu ho hneď zaradilo do spamu . Teraz k veci ku starším príspevkom o mastenci v tomto topiku .

Skúšal som ho zohnať od predajcov laboratórnych chemikálií v KE ale bezúspešne (aj keď ho nejaká firma mala, tak 25 kg vrece ...). 10.3.2014 som poslal objednávku na 1 kg do centralchemu. Keď dobierka do 21.3 nedorazila tak som sa skontaktoval, čo sa deje a 24.3.2014 došla odpoveď:

cakali sme odpoved na mail, kde som Vas ziadala o cislo OP . Cislo OP potrebujeme do nasej evidencie zakazníkov, kedze si kupujete chemikalie, ktoré sa dajú aj zneuzit.

Po tejto "zaujímavej" odpovedi som na už mierne ... a začal zisťovať veci ohľadom osobných údajov a "nebezpečnosti" mastenca .

V zmysle zákona 122/2013 Z.z. o ochrane osobných údajov
...
5. Nutnosť poskytnutia osobných údajov
... Pri platbe na dobierku sa overenie totožnosti a zápis čísla OP nevyžaduje.
zdroj: http://www.andreashop.sk/ochrana-osobny ... -v-skratke

"Nebezpečnosť" mastenca:
http://www.lh-shop.cz/-doc/bl-kamenec.pdf
http://www.eurotalc.sk/talc/mastenec-a-zdravie.html

Po prečítaní českého bezpečnostného listu som sa dopracoval k jednému CZE e-shopu, ktorý mastenec / síran hlinito-draselný (kamenec) predáva .
http://www.lh-shop.cz/index.php?page=sh ... =5&lang=sk
http://www.lh-shop.cz/index.php?page=sh ... =5&lang=sk

Tento e-shop ma zaujal vďaka možnosti platby do SVK banky, čiže bez navýšenia za prevod z € na č. korunu. 2x 0,5 kg mastenca s dopravným cez kuriérsku firmu ( http://www.zasilkovna.cz/ ) s osobným prevzatím na pobočke v KE ma vyšlo na 9,47 €.
Po objednaní a vyplatení faktúry som poslal v ten deň (24.3) "ďakovný" mail centralchemu, že vďaka ich byrokracii som ušetril vyše 6 € .
Balík došiel 2.4.2014 (7 dni trvalo odoslanie z e-shopu ku kuriérovi a 3 dni na SVK do KE pobočky). Mastenec bude treba trochu podrviť lebo ma štruktúru ako kamenná soľ . Dúfam, že kvalita a "funkčnosť" bude v poriadku pri impregnácii BW flecktarnu .

PS: 28.3.2014 mi došlo "Oznámenie o uložení zásielky" z centralchemu na 1 kg mastenca za 15,60 € ...
PPS: vopred sa ospravedlňujem za "slohovú" prácu .

[divox]

Imre: mohol si si ušetriť kopu času a peňazí ak by si sa opýtal tu stačilo na mini chate dať otázku,chlapci by ťa už naviedli správnym smerom..