Popojedem, monolog pokračuje.
Pořídila jsem si litinový hoblík Stanley Bailey č. 4 ze 60.-70. let. Krásný mechanický kousek. Žádné nastavování želízka poklepem, ale pomocí seřizovacího kolečka a rovinné páčky. Velikost ústí se dá jednoduše nastavit posunem celého lůžka čepele ("frog"). Místo narážení pojistného klínu u dřevěných hoblíků je tu mechanická pojistka - lever cap. Klopna je relativně tenká a u konce oblá, aby pěkně vyhazovala hobliny. Želízko je skoro jako nové, hoblík se víceméně jeví jako uloženka. Na rozdíl od kontinentálních dřevěných hoblíků je velice těžký, takže hádám, že hobliny bude vytvářet jedna báseň. Bude to chvíli trvat, než se s ním naučím jezdit, ale těším se, že se díky němu budu moct pustit do mnohem komplexnějších projektů.
