Odporúčte knihu !

od **bb69** » 05 Feb 2016, 19:28

Čítal som to pod názvom " Stalker ". Tiež výborná kniha, aj keď, podľa mňa, príbeh o dosť odlišný a určite viac fantasy.

od **Majo** » 05 Feb 2016, 20:12

Poviedka bola tiež sfilmovaná pod názvom Stalker http://www.csfd.cz/film/32353-stalker/prehled/
No mňa bratia Strugackí nejako zvlášť neoslovili.

od **mephitis** » 09 Mar 2016, 22:43

Jiří Černík:
Divoký Západ III: Cesta na severozápad a trapeři

Čtivě, výstižně i napínavě podaná historie velké průzkumné cesty Lewise a Clarka na Západ USA na zač. 19.stol. Její okolnosti a reálie. V druhé části navazuje popis vývoje traperského řemesla v 1.pol. 19.stol, dalších průzkumných cest a životní příběhy třech traperských machrů a zálesáků té doby - Johna Coltera, Hugha Glasse a Jima Bridgera.

Autor je známý amerikanista, čech žíjící v USA, kolega slavného prof. Opatrného z FfUK. Je psána hlavně z pohledu dobývajících bělochů a pohled z druhé strany tu uplně chybí.

I když jde o poměrně známou látku, knihu jsem zhlt jedním dechem.

Jde o třetí díl celé série Divoký západ o histori osidlování USA (Muži zákona, Muži víry)
Vydalo nakl. Libri v r. 2003

od **Waldläufer** » 10 Mar 2016, 13:17

Aka to nahoda, ja sa prave prehryzam knihou Stephena Ambrosa Undaunted Courage o vyprave Lewisa a Clarka.
Obrázok

Dik za tip!

od **Willy** » 08 Jún 2016, 20:28

PO STOPÁCH ROBINSONA

Když jsem na netu hledal pro svého kamaráda českou mutaci knihy VE STOPÁCH ROBINSONOVÝCH od ruského botanika Verzilina, náhodou jsem narazil i na její slovenskou verzi - cena mi přišla dost rozumná - 3,5 eura :wink:

.
https://www.aha-antikvariat.sk/aha-anti ... a-Verzilin

Doporučuji ji zejména těm lidem, kteří se zajímají o využití přírodních zdrojů pro svoji obživu ve volné přírodě.
Přestože kniha vyšla už před mnoha lety, je stále aktuální.
V Čechách vyšla v nakladatelství Mladá fronta třikrát - poprvé v roce 1956 a naposledy 1963.

od **Borsuk** » 21 Jún 2016, 20:11

Dovolím si doporučiť ako motivačný zdroj.

od **Nataniel** » 22 Jún 2016, 09:23

Ja len doplním :-)

http://outdooring.cz/Outdoor-clanky/Roz ... a-kucharka

od **Pája** » 09 Júl 2016, 21:29

V rámci polehávání a kurýrování se jsem přelouskala Bílého pavouka od Heinricha Harrera (napsal Sedm let v Tibetu, viz můj post výše na vlákně).

Tentokrát se nejedná úplně o román, ale spíš o kroniku výstupů na horu Eiger nebezpečnou severní stěnou. Začíná od prvního pokusu roku 1936 a končí začátkem 90. let (v tomto vydání, autor knížku několikrát aktualizoval). Pro mě bylo nejvíc strhujících pár prvních kapitol, které pokusy o výstup popisují klasickým povídkovým náhledem. Člověk je doslova na "jednom laně" s horolezci a prožívá útrapy s nimi. A nejen s horolezci, ale také s horskými vůdci a záchranáři, kteří na rozdíl od lezců nastupují do stěny i za nemožných podmínek, aby se pokusili zachránit ty, kteří se dostali na hranici svých sil.

Od kapitol z padesátých let už je to pak spíš výčet a trošku mravokárství směrem k etice lezení, zodpovědnosti horolezců za sebe a ostatní ve stěně (a taky trochu kritika nového "technického" lezení, které už má do romantiky alpinismu daleko). Nejlepší byla pochopitelně kapitola o prvovýstupu výpravy (1938), jejíž byl Harrer členem. Na to, jak těžká cesta to byla, to autor podává s odstupem a zdůrazňuje hlavně příjemné momenty a přátelství mezi muži na laně. Přátelství, odvaha a také obdiv ke zdatným sportovcům - alpinistům je také ostatně hlavním motivem knížky. V době, kdy se my od přírody zaštiťujeme pomocí všech možných moderních materiálů a máme luxusním vybavení v batohu, je vyprávění o mužích, spojených drsným zmrzlým konopným lanem, srkajících v bezesné ledové noci ve stěně kafe z plecháče v promočených bavlněných anoracích, vlněných svetrech a kožených botách bez maček, docela zásadním připomenutím, jaké to bylo kdysi skutečné a opravdové.

HARRER, Heinrich. Bílý pavouk. Praha: Ivo Železný, 2002. 284 s.

od **Pája** » 04 Nov 2016, 11:39

Tentokrát mám za sebou opravdovou lahůdku, co se polárních expedic týče, a jsem opravdu ráda, že se s vámi o ni můžu podělit. Skoro každému je povědomé jméno Ernesta H. Shackletona, polárníka a dobrodruha, který pod vlajkou Anglie podnikl několik výprav ke břehům Antarktidy ve zlatém polárnickém věku první třetiny 20. století.

Na rozdíl od různých jiných objevitelů a badatelů jej k Antarktidě netáhla ani tak touha objevovat nebo být slavný, ale spíš ctižádostivá touha zbohatnout a zajistit rodinu z tantiém za knihy a přednášková turné. Na druhou stranu, byl to rozený vůdce, který měl obdivuhodnou schopnost držet své mužstvo pohromadě - a to i v nejhorších okamžicích.

Knížka Alfreda Lansinga Neuvěřitelná plavba pojednává o jeho třetí plavbě do Antarktidy na lodi Endurance v rámci Imperiálni transantarktické expedice mezi lety 1914-1917. Byla jeho třetí výprava, první se účastnil jako důstojník Scottovy expedice Discovery (1901-1903), druhou, Nimrod (1907-1909) již sám vedl.

Transantarktické expedice měla za cíl dovézt Shackletona ke břehům Antarktis, kde by s částí posádky vysedl a pomocí psích spřežení se pokusil přejít celý kontinent od Weddelova do Rossova moře, kde je měla čekat druhá podpůrná loď, vyrážející z Austrálie. Výprava byla opatřena množstvím zásob na dlouhé měsíce (fakticky na několik let), kanadskými psy a vším dostupným technickým vybavením. Jediný háček byl v tom, že sama Endurance nebyla ledoborec, ale vlastně několikastěžňová těžká rybářská loď pro podmínky v severských mořích.

Bohužel, na tento háček Endurance také dojela. Před začátkem antarktické zimy, 19.1. 1915 zamrzla ve Weddelově moři, a i přes snahu posádky se stala součástí solidního ledu, nucena driftovat spolu sním proudy okolo kontinentu.

Obrázok

Nezbylo, než přezimovat.

Drama ale nastalo až později, když při jarním tání v říjnu praskající kry loď promáčkly a prakticky z ní udělaly během pár minut naprostý vrak, který bylo nutno opustit. Evakuovali z něj vše, včetně velké části zásob a tří záchranných člunů a saní. Na tomto místě pak začal boj o život, který asi nemá v historii objevitelských výprav obdoby. Dvacet osm mužů se ocitlo uprostřed ničeho v moři ker bez naděje na záchranu nebo vystoupení na kontinent.

Kdo nechce vědět celý příběh, ať nečte dál...

Obrázok

Dlouhé měsíce se přesunovali po ledu mezi několika tábořišti a čekali na vhodný okamžik, kdy se kry rozpukají natolik, aby mohli spustit čluny a pokusili se o nemožné - přeplout několik set námořních mil na nejbližší ostrůvky ve volném oceánu. Živili se pouze tenčícími se zásobami a masem tuleňů a tučňáků. Žili v pár plátěných stanech a jedněch rozedraných šatech, ve věčném mokru a zimě. Spací pytle ze sobí kožešiny se postupně rozpadaly, hnily a pouštěly chlupy. Jediné teplo získávali z čadících kamínek, spalujících smrdutý tulení tuk. Zarostli a špína jim začernila obličeje. Pili pouze pár šálků vody nebo hrnek mléka z prášku denně, protože palivem bylo nutno šetřit. Postupně zastřelili a snědli psy. Hašteřili se, hráli karty a do úmoru debatovali nad záchranou a všemi jídly světa, ale zůstali jedna posádka, protože obratný Shackleton je vždycky dokázal zpracovat tak, aby nevznikly rozbroje.

Nakonec se podařilo nalodit do člunů a doplout na Sloní ostrovy, kde se s vypětím všech sil vylodili na kamenité pláži, věčně bičované bouřemi. Tam se rozdělili. Shackleton si vybral šest mužů k pokusu doplout na ostrov Jižné Georgii k velrybářské základně, vzdálené 720 námořních mil. Zbytek posádky byl odsouzen živořit v ještě ubožejších podmínkách. Měli pevnou zemi, ale neměli kam jít, všude byly skály. Z člunů si postavili chatrč, ve které žili v blátě a ptačích výkalech, které se rozpouštěly teplem z kamínek.

Obrázok

Tu je vidět řez "chatkou" z obrácených lodních člunů

Nemožná plavba k Jižní Georgii bylo něco, co by nikdo nepředpokládal, že by se mohlo povést. Běsnící moře, šílená vzdálenost. Na smrt promrzlí muži, kteří hladem už skoro neviděli, přistáli na opačné straně ostrova. Stanice byla přes neschůdné hory.

Jižní Georgii přešly snad dvě výpravy. Promrzlý Shackleton, Worsley a Crean (ostatní nechali u člunu) bez absolutně žádného vybavení, a pak britská expedice v 50. letech. V jejich přežití nikdo už nedoufal a velrybáři byli šokovaní, když je viděli.

Trvalo další čtyři měsíce, než koncem srpna 1916 Shackleton napočtvrté prorazil přes zuřící zmrzlé moře a vyzvedl své muže ze Sloního ostrova.
Neskutečné se stalo skutečným, všichni (!!!) byli zachráněni.

Obrázok

Obrázek byl pořízen už u vraku Endurance

Mimochodem, pomocná loď Aurora měla stejný problém, jako Endurance. V Rossově moři zamrzla, driftovala s ledem kolem zálivu a pak, po obrovském úsilí k vyproštění se jí podařilo pochroumané vrátit na Nový Zéland. Transantarktickou expedici ve stejné trase se podařilo o desítky let později realizovat Reinholdovi Messnerovi a Arvedu Fuchsovi na lyžích, viz výše na vlákne v příspěvku o knize Antarktida: nebe i peklo.

LANSING, Alfred. Neuvěřitelná plavba. 1. vyd. Praha: Orbis, 1972. 287 s.

od **Willy** » 04 Nov 2016, 16:05

Dík za velmi pěkně udělaný článek.

Chcete-li záruku, že knihu stojí za to si přečíst, snad by vám k tomu pomohlo vyjádření Reinholda Messnera:
„Jeden z nejpoutavějších, nejnapínavějších a nejsilnějších příběhů, který kdy kdo četl a bude číst.“

Tento příběh byl i zfilmován:
„ZKÁZA LODI ENDURANCE“.
http://www.csfd.cz/film/346050-zkaza-lo ... e/prehled/
nebo
„SHACKLETON“ - dvoudílný televizní seriál
http://www.csfd.cz/film/40961-shackleton/prehled/
Obojí se dá najít na obvyklých úložištích ;-)

.

Pro nás bushcraftery by mohl být i zajímavý filmový dokument v produkci DISCOVERY.

Šest odvážných mužů se v roce 2013 (téměř po sto letech) vypravilo na stejnou plavbu, kterou pro záchranu zbytku své ztroskotané expedice na Sloním ostrově absolvoval Ernest Henry Shackleton.
Polárník Tim Jarvis se svojí posádkou na podobné malé lodi se stejným oblečením a vybavením překonal 800 mil napříč věčně rozbouřeným Jižním oceánem až k ostrovu Jižní Georgia.

Pokud by vás zajímalo, na youtube je k shlédnutí o Shackletonovi množství dalších dokumentů.
https://www.youtube.com/results?search_ ... cumentary+

//odstraněny nefunkční odkazy. P

od **Nataniel** » 05 Nov 2016, 20:13

Milí priatelia,
uplynulo 6 rokov od ukončenia nášho prvého filmu – Strážca divočiny a tiež prvého vydania našej knihy Posledná pevnosť. Medzitým sme strávili tri roky pri nakrúcaní filmu Vlčie hory a po strávení ďalších stoviek dní v teréne sa blížime k finále ďalšieho projektu – Tajomné Karpaty. Jeho výsledkom budú už čoskoro tri filmy, všetky z prostredia Tatier. Môžete sa tešiť na zábery, aké ste ešte nikdy nevideli.

Ich predskokanom je nová kniha nášho filmára a fotografa Karola Kaliského s názvom Rok v divočine. Karol v nej predstavuje tie najlepšie fotografie, ktoré sa mu v tatranskej divočine podarilo v uplynulých rokoch urobiť.

Rok v divočine
Z jednotlivých obrazov sa vás priam dotýka atmosféra chladných hmlistých rán aj pokoja jesenných večerov. Dych vyrážajú vzácne zábery tých najskrytejších zvierat: medvieďa prvýkrát vychádzajúce z brloha, vĺča v horskom pralese, rysia rodinka v kosodrevine, či pstruhy ukryté v hlbočinách rieky Belá sú len niektoré z nich. Karol odfotografoval scény aké väčšina ľudí nikdy neuvidí.
Aj to je dôvod prečo by kniha Rok v divočine nemala chýbať v knižnici žiadneho milovníka prírody.

Nahliadnuť do knihy môžete na našej stránke a objednať si ju môžete v našom e-shope.

Zároveň s predajom tejto knihy spúšťame na našej stránke možnosť finančne podporiť činnosť Nadačného fondu Arolla.
Stačí si pri nákupe v našom internetovom obchode tesne pred odoslaním objednávky vybrať prijateľnú sumu, ktorá Vám bude pripočítaná k cene nákupu. Všetky takto vyzbierané prostriedky poputujú priamo na účet fondu a podporia ochranu a rozširovanie území divokej prírody.

Ďakujeme za Vašu priazeň a podporu.
S pozdravom tím Arolla Filmu