Iniciativa Kbelík vody pro přírodu

[Pája]

Mohla bych to sice jako odkaz hodit do určeného vlákna, ale ráda bych, aby to plně nezapadlo, a také se chci na dané téma trochu rozepsat.

Iniciativa Kýbl vody vznikla jako občanská odpověď na několikaleté sucho a přešlapování vlády ohledně řešení po zadržování vody v krajině a stále více se oteplujících měst. Nemá za cíl změnit svět a nemá ambice zvrátit plýtvání vodou (protože nejvíc plýtvá průmysl). Má za cíl zlepšit aspoň trochu situaci v horkých městech tím, že obyčejní lidé začnou pečovat o stromy ve městě, aby neuschly, a dál zajišťovaly stín a lepší mikroklima.

V podstatě jde o to, že člověk každý den vypotřebuje nějaké množství vody třeba na mytí rukou (bez mýdla), opláchnutí jídla, na vyplachování nádob. Každý občas vylije starou vodu z konvice nebo zbytek včerejšího čaje, vyhodí led z mražáku, mění vodu v akváriu nebo třeba kytkám ve váze (atd. atd.). Tato voda není nijak závadná, ale skončí v kanále. Na zalívání ale stačí, a tak iniciativa navrhuje, aby lidi začali tuto vodu sbírat ve dřezu do nějaké nádoby, (přelívat do kanystru/ kýblu) a pak s ní šli jednou za den nebo až je nádoba plná, zalít nejbližší strom.

Zaprvé to zejména mladším stromkům může pomoct vůbec přežít, za druhé to pomůže půdě, protože si bude udržovat schopnost vůbec zadržet vodu (teď i po celovíkendovém dešti měla hlína u stromu v našem vnitrobloku docela problém se vsáknutím byť dvou litrů... a rozhodně to nebylo přemokřením, ale tím, že jsou póry prostě neprostupné a spečené do sebe). A v neposlední řadě to pomůže přežít mikrobům v půdě, drobnému hmyzu, žížalám, a všemu, co v ní žije. V horkých dnech tohle prosté vylití vody zlepší i vzduch, protože se samozřejmě bude vypařovat do okolí. Každý litr, který neodteče zbytečně do čističky a pak do řeky, ale zůstane v půdě, se počítá. I kdyby s ní člověk jenom zalil muškáty na balkoně, pořád je to lepší. A hlavně, nespotřebovává se kvůli tomu další pitná voda.

Čím víc lidí se zapojí, tím větší je šance pomoci malému vodnímu cyklu. Čím víc stromů a keřů v obcích přežije, tím lépe se bude dát žít, protože odpar vody z jejich listů znatelně ovlivňuje, jak moc v nich bude v létě k nepřežití.

Já osobně takové vody na jednu osobu nasbírám pět litrů (a víc podle toho, jak moc se pohybuju v kuchyni) za den, a to i když šetřím. To už se oplatí jednou denně nebýt líný jít s kanystrem před barák.

https://kbelik-vody0.webnode.cz/kbelik-vody-do-prirody/

[Pája]

Ještě dodám podpůrný argument, že z průměrného deště se do půdy dostává prý jen asi 5%. Zbytek skončí na listech, trávě, zamokří všechno cestou na zem. A větší strom většinou paradoxně svojí korunou sám brání vodě, aby se dostala ke kořenům, nejvíce mají šanci drobné kořínky pod okrajem koruny.

[samotár]

ahoj,
Pája pekný článok,

[minčík]

Ďakujem za tento článok/príspevok, tiež začnem usetrenou vodou polievať vonku strom, to sucho je vidieť všade.

[Pája]

Není zač, jsem ráda, když to někoho inspiruje. Po roce si dovoluji svoje zkušenosti se sbíráním vody shrnout do pár vět níže (edit, částečně platí i pro rok 2020).

Vodu chytám v kuchyni. Ve svojí domácnosti jí tam protočím nejvíc, protože vařím nejen o víkendu, ale i část týdne. Většinou nárazově na více dní dopředu, a tak to vždycky stojí za to. Ve dřezu na to mám velkou nerezovou mísu, a tak zachytávám i vodu z mytí zeleniny, když se slévají uvařená vajíčka nebo když si oplachuju ruky. Z mísy pak vodu přelévám do pětilitrového kanystru, ke kterému jsem si pořídila veliký trychtýř, abych ji necákala všude okolo. Pokud je kanystr plný, vodu přeleju ještě do desetilitrové konve na zahradu, protože konev samotná pro přímé přelévání vody ze dřezu není moc praktická. Kanystr je postavený v rohu kuchyně hned u dřezu, takže se pro něj nemusí nikam chodit.

Pokud vařím, není vůbec problém nasbírat celý kanystr (nebo i víc) za jediný den. Záleží i na tom, jestli je mísa pořád ve dřezu. Nejobvyklejším zdrojem je totiž právě oplachování zeleniny nebo rukou, dále zbytky neslazeného čaje, nedopitá voda (třeba po návštěvě), stará voda z konvice a voda z váz, když měním květiny. Jelikož mám na vodovodní baterii v kuchyni napojený dodatečný filtr, který je nutné po delší odstávce (třeba po víkendu mimo domov) propláchnout větším množstvím vody, dost často nasbírám kanystr jenom na tomto.

Zalívat venku by se mělo buď ráno, nebo večer, přes den, když svítí slunce, by se tekutina odpařila příliš rychle, a zalévání by nemělo kýžený efekt. Krom toho kapky vody působí se slunečními paprsky jako lupa, takže by se vegetace spálila. Já to ráno většinou nezvládnu, a tak chodím až večer. Recyklovanou vodou zalévám pokojovky, svoji květináčovou zahrádku na dvoře a živý plot. Když s vodou jdu po tmě pozdě večer, (oblíbený sport, vzpomenu si v jedenáct v noci, a pak šlapu na dvůr v jedné ruce s odpadkovým košem, ve druhé kanystr) vyleju vodu na trávník hned za dveřma. Pokud nevařím nebo vodu nesbírám důsledně, naplním kanystr klidně i za dva, tři dny. Pokud je naopak vody moc, splachuju s ní záchod. Ostatně, celý tento "projekt" mně naučil o vodě mnohem víc přemýšlet. Člověk v domácnosti spotřebuje spoustu vody, kterou může využít ještě podruhé. Ostatně i vodou z namáčení prádla nebo z utírání podlahy může člověk po sobě ten záchod zalít.

Párkrát jsem na kanystr zapomněla a nebyla ho vyprázdnit i více než týden. I když ho většinou zavírám až před vynesením, stalo se, že tekutina uvnitř zahnila - a to i přes to, že dovnitř nikdy neliju žádné slazené nápoje (btw, mlíko a zbytky tekutých jídel tam ani nepatří). V takovém případě pomohl ocet, teplá voda a důkladné vypláchnutí. Ostatně, občas by se kanystr měl vymýt i preventivně.

Samozřejmě to ale má i stinnou stránku, člověk na to musí myslet, vodu vynášet, o nádobu se starat. Nejsem svatá, a tak jsem nebyla úplně důsledná, někdy se mi nechtělo nebo jsem na to zapomněla. Když jsem byla důsledná až moc, tak jsem měla roh kuchyně plný "vodních zásob", které bylo potřeba přenášet na wc, protože zrovna venku pršelo, a zalívat nebylo třeba. (hlavně si na to vzpomenout). Kanystr se musí čistit. Usazeniny na stěnách nevadí (těch se člověk stejně nezbaví), ale když je jich moc, voda se rychleji kazí. Ano, je to starost navíc. Na druhou stranu, kvůli zalévání jsem musela vodu napouštět z vodovodu opravdu málo, a i s tímto nedokonalým přístupem jsem uspořila stovky litrů a získala dobrý pocit. Náš živý plot a trávník z toho mého snažení rozhodně benefitoval, a v létě to bylo poznat.

Má to ovšem efekt i v malém, každý hrnek a litr se počítá. I kdyby s tím člověk zalíval jenom kapradinu v rohu nebo občas květináč výsadby před barákem. A o tom to je.

Edit: původní příspěvek upraven 3. 5. 2021.

[bobek]

Ahoj, po loňském pokusu přesvědčit rodinku na tuto aktivitu, jsem to letos zkusil něžněji a znovu. Vzhledem k množství času který najednou mám (na pracovní neschopnosti), jsem zavedl 10l kyblík do kuchyně i do koupelny. By jste nevěřili kolik vody odteče do kanálu než přiteče teplá... Jak Pája psala v kuchyni je toho dost, co se dá ještě použít. Obnovil jsem jímku kterou jsme dříve používali na dešťovou vodu, a do ni vodu z domácnosti lijeme (na polévání zeleniny). Rodinka si na rytmus zvykla a (jsme čtyři !!) DENNĚ v průměru "zachráníme" 25 litrů vody...
Tak do toho, kolik je to u Vás? Zkuste to změřit...

[Pája]

Ahojte, tak letos načínám už třetí sezonu. Vloni jsem při opravdu důsledném schovávání využitelné vody byla schopná za den při nějakém větším vaření nebo pohybu v kuchyni vyšetřit i 15 litrů (kanystr a zahradní konev), což už je docela solidní. Víc bych ani nezvládla, protože nemám dost nádob a popravdě mít toho plnou kuchyň/ chodbu a pak to ještě vynášet na dvůr opravdu každý den se mi nechtělo. V případě, že několik dní za sebou prší (vloni byl u nás vcelku deštivý rok) je to i kontraproduktivní, takže jsem docela hodně i zalévala záchod.

Přes zimu jsem letos moc důsledná nebyla, za prvé, ukradli mi konev, takže zůstal jenom 5l kanystr, a za druhé, ten mi tak nějak stačil pro pokrytí potřeby mých žíznivých rostlin. Nepřetržitý home office taky znamenal furt plný dřez nádobí, a tak to s tím zachytáváním vody nebylo až tak horké.

Letošní vegetační sezonu to ovšem bude jiné, protože krom zalévání kytek v bytě (což je dvakrát týdně cca 3l) a květináčové zahrádky jsem na našem společném dvoře "adoptovala" zarostlý květinový záhon, čímž se dostavila i potřeba změnit strategii a vodu na zalívání šetřit opravdu důsledně, protože na zalívání si tam vodu budu muset donášet z bytu - a rozhodně tím nehodlám zvyšovat svoji běžnou spotřebu. Takže do výbavy přibude krom náhrady za ukradenou konvu ještě jedna 10l konev a uvidíme. Při parných dnech i ten jeden záhon ty konve klidně spolkne dvě.

Co vy a vaše zkušenosti, pokračujete někdo?


P.S.: link na můj blogový článek z loňska díky zrušení serveru nefunguje, text do příspěvku při nejbližší příležitosti doplním manuálně.

[Pája]

Navážu na dialog sama se sebou, letos pokračuju čtvrtým rokem. Na rozdíl od minulých let mám hodně velkou balkonovou zahradu (jedlý balkon, cca 16 nádob), větší, než původní květináčovou. Po přestěhování už se nestarám o květinový záhon. Místo toho jsem adoptovala dva stromky z letošní jarní výsadby. Stále mám sestavu 2x5l kanystr a 10l konev, kvůli snadnější manipulaci ovšem používám hlavně novou 4,5l konev, se kterou se mi balkon lépe obhospodařuje.

Vodu sbírám převážně v umyvadle v koupelně, kvůli dispozici nové kuchyně (a absenci myčky/ delší kuch. linky) nemám úplně kapacitu na trvalou mísu ve dřezu. Denně nasbírám 5-10l. Balkon klidně v parnu zhltne 20-25l jak nic, ale zase dává zeleninu. Recyklací vody pokryju 100% zálivku svých pokojových rostlin, u balkonu max polovinu. Přítomnost užitečného hmyzu zajišťuje pár kvetoucích okrasných rostlin a nově pítko. Stromky před barákem rozhodně nezalévám denně, spíš max 1x týdně (stromky střídám), pokud v daném týdnu neprší - a to i vodou kohoutkovou, protože jinak by na slunci uprostřed zástavby nejspíš nepřežily. Město nové výsadby zalévat nejezdí.

Letos jediná novinka, byť mírně offtopic, pořídila jsem si vermikompost s osádkou žížal hnojních. Žížaly jsou schopné sežrat týdně cca 50% mých kompostovatelných zbytků a celkem značné množství kartonu a jiného odpadního papíru (nepotištěného). Substrát pochopitelně vlhčím recylovanou vodou . Příští rok díky tomu nejspíš budu část svojí zeleniny moct zasadit do vlastního humusu.

A co vy, staráte se někdo o obecní stromky ve své ulici nebo nasbíranou vodou zaléváte muškáty na terase?