Vase vylety

[beaster]

Tak pridam aj ja moje fotky z cyklo tury pri Neziderskom jazere.

1 den: Bratislava Lamač - Podersdorf cca 55 km

2 den: kupanie na plazi

[beaster]

3 den: Podersdorf - Ilmitz (kompa cez Neziderske jazero) Morsbich - Rust cca 30 km

4 den: Rust - Donnerkirchen cca 20 km (odtial vlak s prestupmi v Neusiedli a v Parndorfe do Petrzalky) Petrzalka - Bratislava Lamac cca 13 km

[mephitis]

"Rychloprůzkum"
aneb ochutnávka oblasti Góry Bystrzyckie (PL, hory Bystřické)
Nevelké a nevysoké pohoří táhnoucí se po levém břehu řeky Divoké Orlice - polská strana hor Orlických. Z jihu navazující na Góry Stołowe (hory Stolové).

Včera odpoledne jsem měl trochu času. Projížděl jsem zrovna po levém břehu, v údolí Divoké Orlice, a rozhodl se na nahlédnou do lesů Bystřických hor. Nikdy jsem tu dosud nebyl.
Auto jsem nechal u silničky procházející centrální částí. Jako cíl jsem si stanovil odtud dojít do hlavního údolí na severu, kterým protéka říčka Bystrzyca, dávající jméno celé oblasti.
K řece a zpět jsem to podle mapy odhadl na cca 9km.

Vnikám do lesa a napojuju se na polskou modrou značku. Ta se po chvíli odbočuje k západu a já sní. Les je zde vysoký smrkový a působí divoce.

Míjím jakýsi polský tábor z vojenských stanů a poměrně novou či opravenou chatu. Nikde nikdo. Od chaty prosvítá výhled do údolí Divoké orlice.

Pokračuji dále po hlavnější, stále značené cestě. Po chvíli pozorování lesa a nesledování cesty si uvědomuju, že se cesta odklání čím dál víc na západ, dál od směru k mému cíli. Po konzultaci s mapou se vracím k chatě. Neplánovaná zacházka trvala naštěstí jen asi 25min.

U chaty volím neznačenou cestu na severovýchod. Po chvíli volbu opět konzultuji s mapou - je to dobré, tato cesta mě dovede až k říčce. Opravdu, po překonání nejvyšího místa začne cesta prudce klesat do údolí.

Potkávám připravený materiál na stavbu lesních ohrad. Kůly jsou opalované - zřejmě nejstarší způsob ochrany dřeva proti hnilobě. Dohořelé ohniště bylo poblíž.

Po nekolika křížení menších cestiček se napojuji na hlavnější cestu. Je značená jako cyklostezka a vede od stejné silnice, od které jsem přišel. Les se v údolí změnil. K všudypřítomnému jehličí se přidalo listí. Buky, Javory, Břízy.

Vydávám se po cyklocestě na dno údolí a po chvíli dorážím k cíli - stojím na můstku přes Bystrzyci. Když sejdu dolů k vodě s potěšením zahlédnu několik pstruhů. Voda je krásně čistá. Škoda jen, že celým údolím podél říčky vede široká cesta pro cyklisty.

Chvíli se potuluju v okolí mostku a pak si všimnu, že se zatáhlo a mírně setmělo. Nemám s sebou nic k jídlu ani k pití a blíží se večer. Je čas vyrazit zpátky.
Vystoupám po cyklostezce nad údolí a pokračuji po ní stále až k silnici. Cesta se po chvíli přikloní k novému oplocení lesa a všude jsou známky těžby. Sem tam vyplaším v houští lesní zvěř - jdu ostrým tempem. Po necelé hodině dorážím opět k silnici.

Co jsem za kratičkou návštěvu mohl vypozorovat, lesy jsou zde klidné, husté a divočejší. Připomínají sousední Orličky, nebo i třeba Brdy. Za celou cestu jsem krom dvou dřevorubců vracející se z práce nikoho nepotkal. Žádný turista, žádný cyklista. Na to, že je vrchol prázdnin a příjemné počasí, je to dobré zjištění, ale možná jen náhoda.

Góry Bystrzyckie si určitě zaslouží delší vandr se všímvšudy a komplexnější průzkum. Snad k tomu někdy dojde

[rkw]

Dneska som konecne mal cas po asi 1mesiaci a boli sme na nasom taborisku , skontrolovat ci je vsetko v poriadku a nejest sa

[atti.hombre]

Lokalitu Kaľamárka nad Detvou mám rád.Je tam krásna príroda,skaly na ktorých visia skalolezci z celej Európy ( dnes tam parkovali Češi i Maďari i Košičania ). Pár krát som pri putovaní Poľanou začínal práve na Kaľamárke. Prechádzajúc chodníkom z Detvy časť Staveniská sledujúc červene značený tur. chodník po vrchole skalnej steny som spomínal na naše túlania s kamarátmi,na kamarátov a čudoval sa ako sa tvár krajiny rokmi mení.Tropický deň bol celkom znesiteľný pod korunami stromov majestátnej Poľany.

[kotuc20]

Atti super fotky. Už som tam dávno nebol. Pripomenulo mi to detstvo. S otcom sme po tých skalách liezli.

[atti.hombre]

ja som tam bol tiež po 20 tich rokoch...

[venco]

Týždeň v Labských pieskovcoch a Českom švajci. Nádherná krajina len tie milióny útočných ôs všade navôkol.
http://venco9334.rajce.idnes.cz/cunder_ ... vajciarsko

[Poutnik]

Stravil jsem tyden na jihu Cech, nadherna krajina, klid... Ale to vedro . Nejake obrazky jsou zde - http://savaldo.rajce.idnes.cz/2015-16_O ... -09.08.15/

[bobek]

Stejně jako v loni jsem podnikl krátký výlet tentokrát přes beskydy.
Po několika strastech s dovolenou a plánováním jsem rád alespoň za ty 4-ři krásné noci prožité v samotnosti s dostatkem prostoru k přemýšlení a rozjímání nad všedními problémy dnešních dnů.
Výbavu jsem oproti loňsku očesal o 5kg na 19kg a po návratu zjistil že příští rok to půjde ještě níž.
Nebral jsem ani foťák tak je jen pár fotek dělaných mobilem...
Nachodil jsem bez trošky 60km, zmoknul, volal hasiče k ohni od blesku, pozoroval zvěř, hledal pobytové znaky obyvatel lesa, sbíral ostružiny ,borůvky a mnoho jiného.
Užil jsem si to i když nevyšlo vše co jsem si přál, ale i za to jsem rád...

Pár fotek je zde : http://bobec.rajce.net/Vandr_beskydy_2015

boty ještě nevyschly a já už koukám do mapy kde půjdu příští rok

[Paleccc]

Ahojte,

keďže som mal v piatok voľno a počasie vyšlo na jednotku, tak som sa opäť poflakoval v Tiroslkých Alpách. Konkrétne v horskom masíve Mendelkamm - nachádzajúcom sa medzi Ortlerskými Alpami a Dolomitmi. Aby som trošku obišiel stereotyp, tak som si na výlet zobral dvoj kolesového kamoša Trasa nebola dlhá ale vzhľadom na terén dosť náročná... Bike som však tlačil iba výnimočne...

Prejdená trasa je vlastne okruh medzi vrchom Monte Penegal, dedinou Malosco a horským priesmykom Mendelpass.

Ostré stúpania striedali kamenité zjazdy či prejazdy zarastenými lesnými chodníkmi. K tomu parádne výhľady, objavenie chalúpky na stračej nôžke a dobre napenené pivko Skrátka pohoda...

[Paleccc]

A ešte niečo...

[atti.hombre]

Jedna nádherná nedeľa ráno ma donútila ( priznať,že ma donútila moja nežná polovička ,ktorá sa už nemohla pozerať,ake moja duša tulácka doma chradne a stráca iskru v oku - by nebolo chlapské ) ,že som skoro ráno nežne drgol do stvorenia,ktoré so mnou toľké roky vydržalo ( to je minimálne na Nobelovu cenu ) a vyrazili sme do neďalekej Sielnickej doliny skontrolovať prameň pitnej vody,ktorý sme kedysi s SKW od mravcov čistili.

Všade ticho, len ranný opar pomaly stúpal od potoka. Ostré slnko už začalo hrýzť ako sa prehuplo ponad kopce nad Sliačom a sľubovalo daľší sparný deň. Chodník, ktorým sa dala cesta skrátiť,aby človek nemusel ten kopec obísť dookola po širokej lesnej ceste už zarástol pichľavou burinou a stromy, ktoré tvorili orientačné body na horizonte odišli- asi niekde na pivo a tak tú cestu musíme absolvovať celú. Našťastie v milej spoločnosti to nebolo také únavné a cestou nás zabávali žabky veselo sa mihajúc v kalužiach v koľajách po mechanizmoch. Okrem dravca krúžiaceho nad hlavou sme nevideli živej duše. Na lúkach, kde sa predtým pásavali ovce, alebo kravy bol kľud a len nízky trávnatý porast dokazoval, že pásť tu ešte neprestali.

Úzky pás stromov po pravej strane cesty, kde je prameň tiež zmizol- asi ho poľovníci odstránili, aby mali zver lepšie na muške, keď sa v blate, ktoré vznikalo pod prameňom vyvaľovala aby sa nánosom bahna pred hmyzom nejak chránila. Našli sme ju! Tenký prúd vody vytekajúcej z kovovej rúry pamätajúcej socializmus naplnil moju kuksu chladnou a čistou vodou.

Zišli sme cez lúku k Vlčiemu potoku do starého táboriska, v ktorom som pár krát pri ohni posedel s kamarátmi.
Ohnište síce už nemalo tvar ,ale nešlo o žiadnu devastáciu a les sa značne preriedil od pilčíkov , no nostalgiu na strávené dni so spriaznenými dušami to miesto stále malo.

Pobudli sme tu nejaký čas hladajúc dobre schované hríby,ale nakoniec sme so stúpajúcou teplotou ovzdušia zavelili na ústup cestou, ktorou sme prišli. Popri ceste rástli černice-sladké černice a tak sme sa napásli dosýta.

[finn]

Nakolko som minuly rok vynechal turisticku akciu s partiou od basketbalu, tento rok som nevahal a naplanoval hrebenovku s 2 noclahmi vo Velkej fatre. Celkovy pocet ucastnikov 5 ks.

DEN 1. http://mapy.hiking.sk/?hpid=Jnm2o

Presun z Trnavy kvalitnymi autobusmi SAD do Zvolena nasledne do B. Bystrice. Komedia s taxikom na SAD v BB, pytam sa na cenu, ze za kolko nas hodi (traja chlapi s batozinou) do Dolneho Harmanca. On ze 15 €, tak som slusne podakoval, ze je to vela. Pytam sa slecny v unimobunke taxi sluzby na cenu a slecna cez vysielacku kontaktuje taxikara, ktory arogante krici do vysielacky "sak som mu debilovi povedal ze 15 evri". Slusne som podakoval a oslovil iny odstaveny taxik so soferom. Velmi usmevne sme sa dohodli na prijatelnej cene do 9€ a po pol hodine slapeme dedinou po zelenej znacke smerom na horsky hotel Kralova studna. Po ceste nas stretol mily pan na vozicku a hovoril nam ako on behal po miestnych kopcoch, no choroba si vybrala svoju dan. Dal nam par uzitocnych rad ohladne medvedov, tak sme ho ponukli kaliskom mrznucej whisky, no odmietol. Rozlucili sme a sup do ciela prveho noclahu. Po ceste sme nasli este lesnicku retaz s vahou asi 8 kg, tak ju kamos vzal so sebou na krku k chate pred stupanim na Kralovu studnu. Tam sme sa posilnili slaninkou a cerstvou vodou z pramena. Pristavili sa pani na Lade Niva, co sa vybrali hladat stratenu retaz. Prvy vecer sme sa este stretli so znamymi, ktori mali v plane inu trasu a pri pivecku sme sa prekecali az k vypnutiu svetla a pri celovkach zalahli do posteli. Na hoteli je mozne si vybrat kvalitu noclahu:turisticka vs, hotelova. Turisticka stala 12€/noc v izbe s poschodovymi postelami s moznostou doplatku za vankus, paplon a povlecenie. Samozrejme skvela bola tepla sprcha v civilizovanej kupelni.



DEN 2. http://mapy.hiking.sk/?hpid=EG0Q5

Ranajky, teply caj a sup na hreben. Ti co poznaju tuto trasu vedia, ze uvodna cast je plna krasnych vyhladov z travnatych svahov po pohori Velka Fatra. Pred Kriznou nam cestu skrizili mnohe zveri sudiac podla stop v mlakach, vratane medveda. Skoda, ziadne sme nevideli (pozn. aspon z bezpecnej vzdialenosti)

Spolocnost na robil velmi mily, maly dravec, ktory nas sprevadzal z palice na palicu. Cesta nam ubiehala v prijemnej v teplote okolo 25 st. Postupne sme minali hlavne body znamej hrebenovky.

Az sme v dialke uvideli Chatu pod Borisovom, vedeli sme ze asi za 2,5 hodiny bude kapustnicka, klobinka a pivecko. To ze nas bude delit od cateringu vystup a nasledne zostup na/z Ploskej som kamosom neprezradil. Prave na chate sme sa stretli s dalsimi dvomi kamosmi. Vyborne sme sa napapali, osviezili v prameni, doplnili sme vodu. No velmi som bol sklamany s pristupom personalu. Neochota az arogancia, zly system plny chyb pri objednavani jedla a pitia, ale co uz.

Komlet zostava sme pokracovali hrebenom (ten sme neskor opustili) do ciela na horsky hotel Smrekovica. Vedeli sme ze bonbonik na zaver dna bude kpec Rakytov. Pomerne unaveni klesame hustym lesom plnym cudnych zvukov, hadov a sera signalizujuci bliziaci sa vecer. Velke tabule s napisom "vyskyt medvedov...." nas pohanal vpred. Asi okolo 8 vecer sa skladame pred vchodom Hotela smrekovica. Mladi personal v zlozeni dievca a chalan na informuju, ze nemaju elektrinu, ale generator pojde do 22:00. Tak sme to rozbalili: pivo, tepla sprcha a highlight dna bol skvely divinovy gulas (vsetci sme si sali dvojitu porciu) v ktorom aj lyzica stala. Toto ubytovanie nebolo z tych lacnych a cena 18€ nie je az taka turisticka, ale atmosfera pri svieckach, ochota personalu a gulas s pivom to vyvazili.

DEN 3. http://mapy.hiking.sk/?hpid=qZjE8

Chlapi sa posilnili hotelovymi ranajakmi, ja som dojedal obsah batohu. Elegantne o 10 hodinke sme zacali poslednu cast vyletu. Vybornym obcerstvenim bolo minove pole cucoriedok. Stretli sme otecka s dvoma detmi (10 a 12 rokov) ceskej narodnosti s batohmi az nad hlavami, ktori dali hreben malej fatry a zacinali tu istu trasu ako my len z opacnej strany. Klobuk dolu. Vedeli sme ze klesanie nebude malina, ale za seba poviem, ze som citil kazde steblo travy a kazdy kamienok. Kliniec do rakvy bola zaverecna hodinka po asfaltke, kde sme prisli na to, ze je lepsie to klusat, ako ist krokom. Odmena bola 17 st voda v Hrabove pri dolnej stanici lanovky. Kupanie a schladenie bol balzam na nase klby, svaly, zlisovane chodidla a otlacene palce na nohach. V lokalnom kupaliskovom bufete sme nas vykon zacukrili kofolou, pifkom a prekusili grilovanou krkovickou. Taxik za 3€ nas doviezol na vlakovu stanicu v Ruzomberku. Pre mna asi naj minus bola cesta preplnenym vlakom s nefungujucou klimatizaciu. Moznost sediet bola ako hra na macku a mys. Nakoniec sme si nasli miesta pri WC a dverach. 3 hodiny do Trnavy boli nekonecne.

Cely vylet bol samozrejme super a na negativne veci sa rychlo zabudne. Trasu mozem len odporucit,no chce to byt trosku v kondicii. Tych cca 28 km s prislusnym prevysenim a 17 km s bolavym klesanim som citil este par dni. Ale nelutujem nic a na tuto akciu budeme este dlho spominat. Prikladam par obrazkov, len neviemako ich vkladatpriebezne s textom.

[Poutnik]

Tak nevim, jsem z te tve tury nejaky rozpacity. Vyrazit na V. Fatru na 3 dny a jit od hotelu k hotelu? Jsi bushcrafter? Spis mi pripadas jako nejaky stryko mastnak. Nevim, treba se o sebe sam postarat neumis. V tom pripade se omlouvam.