Macakov putak

[SKW]

Nôž mi prišiel v poriadku. No musím povedať, že ma nepríjemne prekvapilo, že ešte to nieje tak dlho, čo bol nôž vypustený do obehu a púzdro už je doškrtané pri vchode a šitie ktoré vedie prednou stenou púzdra je prerezané, niť sa bude párať. Prišlo mi to akoby ľudia predomnou nevedeli, ako sa má vkladať a vyberať nôž z koženého púzdra. Kožené púzdro nieje kydex ani plastová tuba ako pri more, že sa dá tasiť ako katana. Nôž sa má vkladať a vyberať pomaly a opatrne, netreba sa pritom ponáhľať. Chápem, že občas sa pritrafí, že človek nechtiac zareže dovnútra ale keď ja nemám takto došrafované púzdro na svojom noži, tak hádam dokážu aj iní dávať pozor, hlavne ak sa jedná o cudziu vec. Týmto som sa nechcel nikoho dotknúť, len považujem za dôležité vás oboznámiť o zmenách ktoré na noži nastali predtým, než sa dostal do mojich rúk.

Samotný nôž je v poriadku až na tieto drobné odreninky na rúčke.

Podrobnejšiu recenziu ako sa mi s nožom pracovalo, čo by som zmenil, čo sa mi naopak páči atď. sa budem snažiť napísať v najbližších dňoch.

[SKW]

Vzal som nôž na menšiu prechádzku a ukázal mu, čo by musel robiť, ak by bol jeho domovom práve môj opasok. Pre začiatok ale napíšem svoje dojmy z noža samotného. Tvarovo mi vyhovuje, v ruke mi sedí celkom dobre. Prišiel perfektne ostrý až na úsek špičky no to nieje žiaden problém dobrúsiť. Ak som správne postrehol, tak by mal mať plochý výbrus s fazetkou. Mne však príde ako jemný konvex. Teraz po prebrúsení Onehom nieje viditeľná žiadna línia fazetky. Toto sa mi veľmi páči, ostrie je fakt jedovaté a pritom odolné, pretože po všetkom čo som s ním robil nôž stále stína chlpy. Je o poznanie ľahší od toho môjho, čo považujem za veľké plus vzhľadom na to, že som s ním dokázal robiť všetky úkony s drevom v podstate rovnako dobre. Navyše pri krájaní potravín je lepší vďaka krásne štíhlej čepeli.

Nôž má predĺžený tang alebo tŕň. Toto je veľmi užitočná časť noža, umožňuje robiť veci, pri ktorých by ste si na normálnom noži mohli poškodiť črienky. Je tu tiež badať škrabance, možno by to ešte rúčka pýtala trochu došmirgľovať niektoré miesta.

Okrem iného je to super vec na drúzganie orechov

Púzdro je dobré, mne osobne nevadí, že je z dvoch vrstiev kože, pridáva mu to na robustnosti. Nôž je však v ňom už trošku voľnejší ako už bolo spomenuté.

Na opasku sa nosí pohodlne.

Keďže pre mňa má bushcraftový nôž slúžiť v prvom rade na prácu s drevom, v tejto činnosti musí excelovať. Nemám teraz namysli úplne jemné rezbárske prácičky, k tomu slúžia nože na to prispôsobené. Samozrejme aj s týmto nožom sa dá bez problémov vyrezať niečo menej zložité, lyžica či varecha len treba používať špičku.

Robil som metódu založenia ohňa Split wood fire s agátovým drevom. Aj keď drevo sa vám môže zdať zvonku spráchnivené je to len povrchová vrstva, vnútri je to kvalitné tvrdé drevo.

Batoning s nožom bol bezproblémový, no zbadal som pri ňom niečo, čo by som na noži zmenil. Črienky majú na strane kde je čepeľ taký špic. Toto elegantné zahrotenie by som však nechcel, je to síce pekné dekoratívne, ale nepraktické. Pri batoningu je lepšie ak je črienka zvislá alebo zaoblená aby náhodou nedošlo k jej nalomeniu alebo vyštrbeniu pri prechode noža nadol štiepaným drevom. Zase žiadny veľký problém, len môje osobné preferencie.

Chlpaté drievka feathersticky sa vyrezávajú v pohode.

Ďalej som nastrúhal kopu stružlín na podpal.

Pri štiepaní triesok na menšie príde vhod predĺžený tang. Nabijete nôž kyjaničkou do triesky a druhou rukou ju potom vykrútením do strany pohodlne rozštiepite.

Pri tejto metóde by ste zo samotného dreva mali vyrobiť aj tie najjemnejšie častice, ktoré zachytia iskru z firesteelu. Keďže ide o tvrdé drevo dajú sa z neho narobiť oškrabky. Na tento úkon je však nôž dosť zle pripravený. Fileworkovým chrbtom to síce ide, ale horko ťažko a dosť som sa natrápil. Na toto jednoznačne treba pekne zbrúsený chrbát. Viem, že tento filework je Viťov podpis, no ja som toho názoru že táto krásna dekorácia, ktorá zvyšuje hodnotu noža je vhodná pre človeka, ktorý nôž použije len na krájanie, rezanie a nič iné. No pre zálesáka, ktorý používa svoj nôž ako univerzálny nástroj je to dosť nepraktické a podstatne užitočnejší je pre neho naplocho zbrúsený chrbát. Absolútne by mi filework neprekážal, ak by zasahoval len potiaľ, pokiaľ sú črienky na rukoväti.

Tu sa tiež najviac prejavila hranatá záštita. Funguje výborne ako raznica na živú kožu Takže jednoznačne ju treba zaobliť.

Po vynaloženom úsilí sa mi podarilo pripraviť kôpku oškrabkov na zachytenie iskry z firesteelu.

Takto by mala vyzerať správna príprava na založenie ohňa metódou Split wood fire.

Kresanie firesteelom bol ďalší zádrheľ, ktorý vyplynul zase z chrbta noža. Predpokladám, že Viťo doteraz nebol zvyknutý na to, že s jeho nožmi sa bude kresať firesteelmi a tak na to pri výrobe noža zrejme ani nemyslel. Aj úsek chrbta pri špičke na ktorom nieje filework mal hrany jemne zabrúsené. Toto mi dosť sťažovalo kontrolované kresanie špičkou. Fileworkovým chrbtom sa samozrejme kresať dá, ale tak že iskry lietajú všade možne, len nie do tejto malej kôpky oškrabkov a kým sa mi so šťastím podarilo kôpku zapáliť skoro som ošedivel. Pritom s nožom, ktorý je na to pripravený, sa to dá zapáliť na pár škrtov.

Nazáver by som teda zhrnul, že čo by som ja zmenil na noži, aby vyhovoval mojim predstavám:

• Filework by nemal presahovať ďalej než končí rúčka.
• Chrbát čepele musí byť po celej dĺžke zbrúsený tak, aby mal v priečnom reze dva pravé uhly --> Toto je veľmi dôležité pri škriabaní dreva za účelom získania práchna a hlavne pri kresaní firesteelom. Takéto hrany však môžu niekomu prekážať, napríklad pri vyrezávaní, kedy sa pritláča na chrbát noža palcom, čiže tento bod nemusí byť pravidlom pre všetkých, sú ľudia ktorí chrbát nepotrebujú používať na to, na čo ja a oheň zapaľujú zápalkami.
• Zaoblenie hrán záštity pre lepší komfort, prípadne ju ešte o kúsok skrátiť
• Pri konštrukcii rukoväte použiť aj lepidlo. Predsalen batoning je dosť drsná procedúra a samotné nitovanie nemusí tie otrasy vydržať, bez lepidla ľahšie dôjde k uvoľneniu črienok.
• Zaobliť alebo zvislo zarovnať črienky na strane kde je čepeľ.

Ešte by som rád poďakoval Viťovi za možnosť vyskúšať jeden z jeho nožov. Nôž nabrúsim a dám do najlepšieho stavu ako viem a v pondelok, ak mi nič do toho nepríde, tak ho posielam Michalovi.

[whitedeath]

zmazany

[SKW]

Zrejme som to napísal spôsobom, ktorý si každý môže vysvetliť ináč, za to sa ospravedlňujem. Ide o to, že napríklad mám jedného kamaráta, ktorý žiadne drevo ani fatwood škriabať chrbtom nepotrebuje a oheň si zapaľuje jednoducho zápalkami, na tom predsa nieje nič zlé. Tým bolo myslené že existujú aj starí zálesáci a trampi, ktorí firesteely nepoužívajú, a tiež nepotrebujú mať tak zbrúsený chrbát, ako to preferujem ja.

[Michal]

Balíček dorazil v poriadku pred 10 minutami

Nôž je ešte krajší ako na fotkách, egonómia rúčky je dobrá, na moju ruku vyzerá byť síce tesne tesne, ale sedí výborne Ostré hrany záštity sa mi však hneď zahryzli do ukazováka, a filework mi bude, tak ako aj predošlým testovačom, prekážať pri vyrezávaní s palcom na chrbte noža - to je vec istá, ale pridáva nožu veľmi pekný vzhľad, čo ho robí veľmi atraktívnym . Čo sa týka ostria, tak to je kapitola sama o sebe. Nôž je ostrý ako britva, chlpy len lietajú - fazetka, ak nejaká bola, je stiahnutá do jedovatého konvexu.

Púzdro je na jednotku , nôž v ňom sedí pevne tuto môžem len chváliť.

Každopádne recenzia bude nasledovať, vyraziť do lesa však budem môcť až cez víkend, snáď nebude vadiť, že nôž u mňa toľko pobudne.

[macakv]

To je v poriadku Michal.Nie sme na pretekoch.Len som zvedavý,čo na ten nož vymyslíš.Myslím test.Chyby ergonomie tu už boli písane a som rád,že to tu píšete aspom budu mať ostatní predstavu,ako vzniká nož a čoho sa vyvarovať a čo urobiť inak ako som robil ja.Samozrejme že ked sa nož vrati ku ,mne prejde prerábkou a poodstranujem,teda ak sa bude dat,niektoré vaše pripomienky.Zatial dakujem chalani.

[Michal]

Tak teda, prišiel som na rad aj ja aby som napísal nejaké praktické skúsenosti s týmto fenomenálne rezivým a krásne spracovaným nožom.

Držanie - ergonómia
Nôž je krásne pracovaný a jeho línie priam človeka vyzývajú aby si ho chytil do ruky a hral sa s ním každú voľnú chvíľku. Ku samotnej konštrukcií rukoväte sa vyjadrovať nebudem, už to bolo spomenuté.
Rukoväť je mi dobre sedí v ruke, úchop je istý a pevný. Toto isté platí aj pri iných spôsoboch držania, či už kladivovom úchope, palcom na hrane, palcom na ploche čepele pri silovom rezaní, kde sa ruky opierajú o hrudník a vlastná sila je tvorená prácou medzilopatkových svalov a taktiež aj pri rezaní cez páku použitím kolena. Proste je to dobre navrhnutá rúčka, ktorá príjemne padne do ruky. V spotených rukách sa ale rukoväť trošku šmýka, ale nie je to nič vážne .
Týmto pádom sa dostávam k záštite, tá svojou veľkosťou umocňuje pocit bezpečnosti pri držaní a plní svoju úlohu na 100%. Tak ako aj písali ľudia predomnou, aj ja sa trošku kriticky vyjadrím k jej ostrým hranám a aj veľkosti. Mne osobne by sedela záštita o 1,5 az 2mm kratšia so zaoblenými vnútornými hranami do plného rádiusu.

Filework
Samotnou kapitolou je ozdobný filework - mne sa jeho použitie na noži veľmi páči, ale je to taká šepetná vec Pri jemnom vyrezávaní a presnom rezaní, kde nie je vyžadované veľká sila mi filework vôbec neprekáža, čestne môžem povedať, že som rád, že tam je. Pôsobí ako zdrsnenie chrbta čepele a palec sa nešmýka, ale tiež neviem popísať ten príjemný pocit, ktorý môj palec zažíva pri ľahkej vyrezávacej práci, jednoducho paráda. Ale na druhej strane mi filework prekážal pri silovom rezaní s palcom na hrane, ale najväčší problém s komfortom som zaznamenal práve pri silovom rezaní cez koleno - tu sa vzorka krásne zahryzáva do kolena dokonca aj cez penové postrovanie na mojich nohaviciach. Ako riešenie by som navrhol jemné zaoblenie hrán na chrbtovej strane do jemnučkého rádiusu aby neboli hrany také výrazné.
Kedže ja svoje nože nepoužívam na prácu s kresadlom a ani na prípravu práchna zo živičného dreva tak mi nevadí ani zaoblenie chrbrta na tesne pred hrotom noža - pri vyrezávaní je tiež príjemnejší ako keby mal hrany ostré.

Čepeľ
Tu sa mi asi nepodarí nájsť veľa nedostatkov. Jedovato vybrúsená 4mm RWL-ka má neskutočné rezné vlastnosti. Profil ostria po prebrúsení predošlým testovačom je viacmenej stále klinový, ale fazetka zmizla a nahradila ju 5mm "fazetka" jedovatého konvexu až po ostrie. Ja som predtým nepatril k veľkým nadšencom konvexných výbrusov, ale po vyskúšaní Fallknivenu F1 a tohto putovného noža začína moje Scandi a Flatgrind srdce rozmrźať a dávam šancu aj konvexom, zvlášť tým jedovatým ako je na tomto noži. Výbrus nemá jednotnú výšku na celej čepeli, ale smerom vu hrotu sa výška zvyšuje čo pridáva na rezivosti.
Čo sa týka jej testovania tak som robil ľahký batoning smrekových dosiek na podpal do krbu, orezávanie klacíkov v lese aj na prípravu stružliniek pri zakladaní ohňa. V kuchyni som nôž popreháňal na krájacej doste pri krájaní cibuľky do leča, zamrznutých párkov, šúpaní jabĺk a pod. Každú činnosť zvládola čepeľ na jednotku s hviezdičkov, niektoré úkony boli, ale trošku znepríjemnené spracovaním záštity - jej veľkosť mi trošku vadila pri šúpaní proti palcu a nevedel som si nájsť komfortnú polohu.
Ako najväčší test jemného rezania som s nožom vystrúhal jednu bazovú píšťaľku - čudnú proporčne nesprávnu a 3-dierkovú v absolútne nenaladeným zvukom bez najmenších problémov. Dierky som samozrejme vŕtal vŕtačkou, ale ostatok - vyrezanie okienka a štuplíka bolo bez najmenších problémov.

Po celú dobu testovania sa mi nepodarilo nôž dostať zo stavu holiaceho do stavu iného a na čepeli sa neobjavili žiadne známky vlnenia ostria ani nič podobné Samozrejme som s nožom neprasil, ale správal sa k nemu ako k svojmu.

Púzdro
Kvalitne ušité dvojvrstvojé púzdro z hovädzej kože je pevé, krásne na pohľad a nôž v ňom drží dobre. Jeho nosenie na opasku nie je vôbec cítiť a ani nezavadzia. Jediný problém som však zaznamenal pri vyberaní a dávaní noža do púzdra. Ja som zvyknutý na púzdra typu dangler - voľne visiace na opasku s možnosťou voľného pohybu. Čiže ako vylepšenie by som dal do uška pre opasok kovový krúžok a naň pripevnil pútko na opasok.

Celkové hodnotenie
Nožu dávam z 8,5/10 bodov

+ prepracovaný tvar celého noža a púzdra
+ dobré remeselné spracovanie
+ ergonómia rúčky
+ výborné rezné vlastnosti čepele
+ presah full tangu, ktorý je použiteľný na zatĺkanie drevených kolíkov do zeme, alebo rozbíjanie orechov
+ filework pri jemnom používaní a vyrezávaní
+ výdrž ostria
+ geometria výbrusu

- filework pri silovejšom používaní
- ostré hrany záštity
- uvítal by som zdrsnenie na rukoväti, napríklad jednú rybinu ako býva na pažbách pištolí a pušiek
- systém zavesenia púzdra - iná osobná preferencia

PS: ďakujem za možnosť vyskúšať si tento kvalitný nôž, nôž sa pokúsim v pondelok poslať ďalšiemu v poradí.
PS2: ešte pred samotným priebehom testovania sa mi vybili baterky vo fotoaparáte tak v dohľadnej priložím iba pár fotiek z kuchyne.

[macmatej]

Michal, pekne objektivne si to zhodnotil. Mna by este potesila fotka tej vyrezanej pistalky.

[macakv]

Dakujem za recenziu Michal.

[Pája]

Ahoj,

tak nůž teď dorazil mně. Cestu přežil, a je ostrý jak šlak, o čemž jsem se okamžitě přesvědčila hned po tom, že už nedrží ve futrále.

[Pája]

Předně musím říct, že je opravdu velmi obtížné recenzovat nůž, který přede mnou prošel už pěti uživateli, kteří s ním zkoušeli všechny obvyklé činnosti. Pokusím se tedy o trochu jiný přístup, nakolik jsem poslední recenzent a ženská k tomu.

Na tomto místě chci také složit hold předchůdcům, jelikož nůž je tak strašlivě ostrý, že stíná chlupy nasucho. Při vybalování mi vyklouzl z pouzdra na stůl, přitom se mě velmi lehce dotknul… s úžasem jsem sledovala čistý řez na levém prsteníčku. A viděli jste někdy mandarinku nařezanou na papírové plátky?

Nejdřív ale k vnějšímu popisu současnému vzhledu. Nůž je dlouhý něco přes 22cm, z toho 11,5cm ostří, ukončeného drop-point hrotem. Hřbet je pokryt fileworkem, jehož krásu opěvovali již druzí. Na pravé straně hrany u hrotu, kde již není, zůstalo pár otřepů a otlaků, zřejmě po battoningu. Z tuhého nasazení je pokryta vlasovými škrábanci i čepel. U ricassa je patrné ubroušení ostří, ačkoliv zrovna na tom místě není nabroušen. Filework mi na první ochmatání nepřijde až tak nepříjemný, ovšem v rukojeti bych ho osobně raději viděla zalitý epoxem, aby se tam neusazoval nepořádek. Jelikož chystám i krvavý test, pokud se to podaří, uvidíme…

Co se týče rukojeti, ta už také schytala nějaké ty škrábance a šrámy. Celkově hezkému zpracování nože ubírá na kráse pouze pár odštěpků materiálu u nýtů. U ostrých výběžků už SKW varoval, že při battoningu se mohou vyštípnout, což už se stalo na levé střence. Jinak si ale myslím, že při reverzním úchopu je to super podložka pro palec. Poutko s koženou šňůrkou může sloužit buď k vytahování nože z pouzdra, nebo i jako pojistná šňůra.
Celkově je kudla vyvážená na zadek – rukojeť je těžká. Ergonomie je dobrá, ale pro mě je příliš dlouhá; dlaň vyplňuje dobře, ačkoliv mně osobně vyhovuje spíš pistolový úchop. Jedenáct a půl centimetrů konvexního ostří zaručuje všestranné použití.

Pouzdro už je dost doprasené. Pořezané je jak na vkládací straně poutka, rúzně uvnitř, tak i vevnitř při švu, který je částečně poškozen. Zřejmě od fileworku je mírně ožvýkaná vnitřní hrana pouzdra. U špice je pouzdro zvnějšku řízlé horizontálně. Jak jsem říkala dřív, nůž v něm již nedrží. Je dost tlusté, takže od původního záměru nosit jej mimo práci jako edc upustím, vzbuzovalo by přílišnou pozornost.

To je ode mě zatím všechno, foto dodám za lepšího světla, než začnu s pořádným testem.

[Pája]

Testovat jsem začala, jak jinak, než v kuchyni. Díky parametrům čepele to vskutku nebyl problém. Kdyby byla ještě trochu delší, nejspíš by se puťák stal mým opravdu nejoblíbenějším kuchyňákem. Jedinou výtku bych snad mířila směrem k tloušťce hřbetu a ano, fileworku, protože jak je ostří jednoduché, tak je čištění hřbetu složité. Chleba řízne tahem. Pórek/ cibule + puťák = vlasově tenké kolečka. Konvex je fakt neskutečně řezivý. Sýr, máslo, nic není problém. Problém není ani v ovoci, všechno řízne tahem, ani se nezadýchá, jenom u hřbetu něco semtam dolomí.
Někde v předchozích recenzích zaznělo, že je to kudla spíš lovecká, ale nevšimla jsem si, že by někdo zkoušel práci s masem, tak jsem se toho nakonec zhostila já.



Obětí se stala vepřová krkovička, kterou jsem částečně krájela na plátky, částečně na kostky. Při plátkování jsem cítila nějaký divný odpor – pak se ukázalo, že je v mase ukrytý obratel, přičemž kus jsem ho uřízla, a kosti jsem si všimla, až jsem v řezu nemohla pokračovat. Nůž to obstál bez újmy na zdraví, a tak jsem se rozhodla trochu přitvrdit. Po vyoperování jsem z obratle komplet ořezala veškerou možnou svalovinu. Nůž sjížděl po kostech, semtam se zařízl, rýpl špičkou, řezal maso i šlachy. Nutno říct, že se mi pracovalo velmi dobře. I přes moji neohleduplnost jsem na ostří zaznamenala pouze jeden mikrozoubek (spíš nano, je potřeba opravdu detailní pohled, aby byl patrný) a jeden otlaček. Mimochodem, ačkoliv to u špičky trochu tahá, nůž pořád holí na sucho…

Špuntíkový test. Jako dcerka z Moravy jsem si ho nemohla jednoduše odpustit. A tak jsem krájela na kolečka, na špalíčky, na půlkolečka a trojúhelníčky…. Aby se ukázalo, že nůž je sice příšerně ostrý, ale korek stejně ožvýká. Uřízne, ale řez není hladký.


***
Nastal víkend, konečně. Sice inverzní a potemnělý, ale přesto jsem využila čas a šla testovat. Upozorňuju dopředu, že ne všechny činnosti byly košer, naopak byly z ranku „prasících“ a s nožem se normálně nedělají. Jako test odolnosti a výdrže jsou ovšem velmi vypovídající.

První, co jsem ten den řezala, byl choroš s rodiny ohňovcovitých, přirostlý na vrbě bílé. Saprofytické houby se kvůli tvrdé slupce a houževnatosti obecně řežou velmi špatně, proto jsou výborné ke zkoušení pronikavosti ostří do materiálu. První řez byl nástřelný, a pomáhala jsem si druhou rukou. Šlo to tahem, dobré znamení. Podruhé jsem zabrala víc do houby, a tahem už to nešlo, nicméně řez byl hladký, čistý a hlavně rychlý. Konvex se ukázal jako velmi dobrá volba, protože ostří se při tahu nezakusovalo. Naposled jsem zkusila plátek tenčí než hřbet nože – bez problému. Řezivost je stále vynikající, chlupy, byť s odporem, holí.



Následně jsem pojala opravdu hloupý nápad. Nejdřív jsem dekapitovala nevinnou PET flašku a pak prorazila víčko, byla jsem docela zvědavá, jestli hrot takovou penetraci ustojí. Neustál. Špička se cca o 1mm urolovala. A do prčic. Večer mně to stálo cca dvacet minut broušení.

[Pája]

Maťo chtěl nějaký ten ženský battoning. Dlouho jsem přemýšlela, jak takový ženský battoning vlastně vypadá. Nejdřív jsem tedy zkusila ten tradiční, rozštípala jsem (velmi snadno) jasanový špalík a udělala nějaké hoblinky. Ženské prý (podle chlapů) dělají všecko naopak, takže musí aj toto. Vzala jsem pěkně rostlou, suchou ořechovou haluz a začala sekat… napříč, jako sekerou. Ocel se pěkně zakusovala, stačilo pár ran tloukem a byla jsem skrz. Po zevrubné prohlídce vidím, že zoubečky se nekonaly, je tedy třeba přitvrdit; sáhla jsem po kmínku vinné révy. Krom dubu neznám tvrdší dřevo, tady navíc proschlé a v ohybu. Přetnula jsem ho na podstatně větší počet úderů, ale i tak mě překvapilo, že to šlo poměrně dobře. Hoblinky jsem nebyla schopná udělat, jak se mně klepaly ruky.






Následně jsem klasicky přepůlila přeštípnutý ořechový klacek a špičkou vyďobala ďůru skrz. To mě bavilo. Tak to dopadá, když chcete dělat důlek pro oheň třením dřev… a zapomenete se.



Furt jsem toho neměla dost, tak jsem ještě přesekala zlomenou násadu volnou rukou. Nůž dost odskakoval, ale taky to šlo. Pojistná šňůra je fakt na místě. Nakonec ještě následovalo demonstrativní nařezání chlupatého polínka z ořechu.




Šla jsem na vrbové proutí do zásoby, tady mě nůž docela zklamal – tenké proutky spíš rozlamoval (nařízl a rozštípl) než řezal. Lepšího výsledku jsem dosáhla jen při šikmém tahu.

Večer jsem obnovila špičku.
***
Druhý den jsem puťák opět podrobila prohlídce, protože večer se mi zdálo, že při battoningu se levá střenka nepatrně pohnula. Předchůdci zřejmě měli pravdu, přilepit příložky epoxem byla dobrá připomínka. Mám ten pocit, že od ostré hrany střenky k prvnímu nýtu se objevila vlasová trhlina. A asi jsem došla na to, proč je dřevo okolo nýtů vyštípané – otřesy při battoningu a nárazy materiálu do nýtů jednoduše hmotu dřeva uštípnou a vytlačí ven.
Nějak jsem to tedy nepřeháněla, nařezala jsem kus dobře uleželého troudnatce na pásky, došel mi troud, a tak se potřebuju zásobit. Řezivost je opět vynikající, řekla bych, že lepší, než na živé houbě. Hmotou ostří proniká relativně snadno, tvrdá slupka se mi odříznout nedařila. Nicméně, moc jsem se ani nesnažila, aby mi zůstaly prsty.



Nakonec jsem přece jen zkusila nějaké páčení – smrkové fošny, do kterých jsem svrchu nůž zatloukla a pak páčením lámala na třísky. V noci mrzlo, nebylo to moc snadné.



Nůž už neholil a objevila jsem dva zoubečky, takže bylo potřeba ho přetáhnout trochu na keramické tyčce a obtáhnout na opasku, aby se ostří obnovilo.

Závěrečné hodnocení:

Ergonomie: Všichni si stěžovali na tlačení záštity, ale ta mi kupodivu vůbec nevadila. Ručka se po čase ukázala být nekompatibilní s mojí rukou, což se naplno projevilo při práci se dřevem. Do dlaně mě dost tlačil hřbet nože, nejvíc na levé střence u ostří. Filework mi nijak zvlášť nepřekážel, akorát to není moc příjemné na jamku pod čéškou (na koleni) při silovém řezu. Jediná výtka k němu je ta, že se dost zanáší a v terénu nesnadno čistí - z rukojeti ještě hůř, než z čepele. Tam bych doporučovala ho fakt zalít do epoxidu.

Snad kvůli tomu, že je čepel dost široká se mi docela špatně prováděly dlouhé řezy – protlačit 4mm materiálu v takové délce bylo trochu problematické. Možná by i pomohlo, kdyby byl trouchu tenčí. V kuchyňském použití je to naopak příjemné, nůž jsem zpravidla držela dvěma prsty za čepel, zbytek za rukojeť. Jemnější práce docela jde, ale chce to soustředění. Trochu mi vadilo, že nůž „padá na zadek.“

O řezivosti nože není pochyb. Na závěr musím říct, že Viťo vyrobil velmi dobrý nůž s výbornými užitnými vlastnostmi. A jestli se hodí na bushcraft? Každý preferuje něco jiného, ale podle mne s drobným doladěním ano.

[macakv]

Pája dakujem za recenziu.Ako som ti už písal pripravujem další nôž a tak sa budem snažiť popracovať na detailoch a vaších pripomienkach.Samozrejme aj tento už recenzovaný nôž prejde upravamy a budem sa snažiť ho upraviť podla vaších pripomienok.Ešte by som chcel podakovať všetkým,ktorí ste sa zučastnili tejto recenzie a dakujem za vaše pripomienky...Táto recenzia je pre mna do buducna veľká kniha poučiek a nápadov a dufam,že posluži aj dalším,ktorí si či už nôž chcu vyrobiť alebo si chcu nejaký zaobstarať.Robím alebo vyrabam nože iba necelý rok,tak že sa vlasne iba učím.Ešte by som chcel zvášť podakovať Vojtovi alias Rafael Ingvis za material (drevo),majstrovi nožiarovi Dušanovi Bačovi za ocel, a za konzultacie majstrovi nožiarovi Ivanovi Macákovi......no a ešte musim podakovať Attimu(krsný)ktorý dal meno tomuto nožu"MATES".....chlapi dakujem.