Re: RECEPTY
Napísal: 12 Jún 2016, 08:39
Nedávno jsem ochutnala rostlinné mléko z ovesných vloček, ale pro vysokou cenu jsem ho chtěla zkusit vyrobit doma. Vegetariáni a vegani "mléka" z ořechů, semen a vloček používají jako náhradu za klasické kravské a jako bohatý zdroj bílkovin. To samé lze říct i o lidech, trpících nesnášenlivostí na mléčný cukr. Pro mě to je spíš zajímavý způsob, jak svačit i mimo pauzu v práci. Třeba to někoho jako zpestření jídelníčku zaujme i tady.
Postup je jednoduchý, ovesné vločky se přes noc namočí, aby se z nich vyplavily inhibitory klíčení. Je jedno, že vločky jsou už podrcená obilnina. Je to prostě stejný postup, jako v případě výroby jiného rostlinného mléka. V případě vloček slouží hlavně k lepší stravitelnosti, dochází k uvolňování cukrů atd. Množství vloček záleží na chuti každého, recepty, ze kterých jsem čerpala, uváděly množství od 80 g do 200 g, přičemž se měnilo i množství dodané tekutiny. Já jsem dala 6 lžic vloček, zalila 600 ml a nechala být.
Druhý den jsem tekutinu z vloček slila (ale nevymačkala), doplnila stejným množstvím vody jako prve, přelila do uzavřené nádoby na mixování, a pak si zaprasila kuchyň. Do mixovací nádoby se totiž má dát max 500 ml obsahu, čehož jsem si nevšimla. Rozmixovaná směs se přecedí přes hustý cedník nebo plátno, a mléko je na světě. Rozmixované přesáté vločky se pak dají dál v kuchyni využít.
Výsledné mléko chutná kupodivu podobně jako ovesné vločky! - pro mě trošku moc moučnatě, což ale spravila lžička vanilkového (ne vanilinového) cukru na celou dávku (což recepty doporučují). V podstatě by se z toho dal udělat i mléčný koktejl, stačí přidat nějaké ovoce a znovu rozmixovat. Pokud cedíte přes sítko, zůstane vám výraznější sedlina, proto se před pitím doporučuje protřepat. Špatné to rozhodně není ani samotné, rozmixované s jahodami nebo borůvkami jistě ještě mnohem lepší.
Postup je jednoduchý, ovesné vločky se přes noc namočí, aby se z nich vyplavily inhibitory klíčení. Je jedno, že vločky jsou už podrcená obilnina. Je to prostě stejný postup, jako v případě výroby jiného rostlinného mléka. V případě vloček slouží hlavně k lepší stravitelnosti, dochází k uvolňování cukrů atd. Množství vloček záleží na chuti každého, recepty, ze kterých jsem čerpala, uváděly množství od 80 g do 200 g, přičemž se měnilo i množství dodané tekutiny. Já jsem dala 6 lžic vloček, zalila 600 ml a nechala být.
Druhý den jsem tekutinu z vloček slila (ale nevymačkala), doplnila stejným množstvím vody jako prve, přelila do uzavřené nádoby na mixování, a pak si zaprasila kuchyň. Do mixovací nádoby se totiž má dát max 500 ml obsahu, čehož jsem si nevšimla. Rozmixovaná směs se přecedí přes hustý cedník nebo plátno, a mléko je na světě. Rozmixované přesáté vločky se pak dají dál v kuchyni využít.
Výsledné mléko chutná kupodivu podobně jako ovesné vločky! - pro mě trošku moc moučnatě, což ale spravila lžička vanilkového (ne vanilinového) cukru na celou dávku (což recepty doporučují). V podstatě by se z toho dal udělat i mléčný koktejl, stačí přidat nějaké ovoce a znovu rozmixovat. Pokud cedíte přes sítko, zůstane vám výraznější sedlina, proto se před pitím doporučuje protřepat. Špatné to rozhodně není ani samotné, rozmixované s jahodami nebo borůvkami jistě ještě mnohem lepší.