Tento balíčkový způsob přípravy sušeného jídla na cesty, jak ukázal dobře Genia a další
, se nám osvědčuje s přítelkyní už nějakou dobu.
Největší výhodou je výborný poměr váhy, množství a "bohatosti" denních dávek, které nosíte v batohu. Přidá se pouze voda, kterou stejně tak jako tak na cestách vyhledáváme a vše vysušené znovu krásně nabobtná. S netěžkým balíkem namíchaných pytlíků si dokážeme vystačit i 14 dní.
Je dobré si také rozmyslet, které "vařící přílohové" suroviny zvolíme, každá se připravuje jinak dlouho a sežere různé množství paliva, nejčastěji bereme: Bulgur (obilnina - stačí povařit chvíli a pak sám "dojde"), Kuskus(těstovina), menší tvary (rychlevařící) těstovin, pohanku, předvařenou a půlenou čočku...
a pak přidáme jen různé sušené produkty - nejčastěji zeleninu - mrkev, celer, petržel, rajčata, porek, cibule, řepa, houby..., koření, někdy doplníme masem, uzeninou, sýrem atd..
podle množství přidané vody se jedné buď o husté jídlo nebo, pokud potřebujeme doplnit vodu, přidáme více a máme spíš polévku.
Dále ovesné vločky se sušenným ovocem na snídani, lepší naložit na noc do vody, ale v nouzi jde i rovnou namočené.
Brát lze též namíchanou směs mouky, kypřícícho prášku, cukru a dalších přísad na různé pečivo (bannock)
Většinu věcí také sušíme sami doma - nejčastěji ovoce a zeleninu,maso moc vyzkoušené nemáme, používáme starý typ 4-patrové ventilátorové (horkovzdušné) sušičky (obr.), s regulací intenzity a času. Značku netuším, ani tam snad nic nepíšou.
Většina je usušená přes noc, případně pak dosušujeme na vzduchu, ale např. rajčata, nebo banán potřebují času více.
Je potřeba také dát pozor na to, aby se suroviny nepřesušili - prudké sušení na vyyšší teplotě - pak se drobí, nebo sypají na prach.