čaj z lesných plodov, bylín, ihličia apod.

[Tulavy]

K tomu caju - milujem ten pocit nazbierat si dreva, cestou popozerat bylinky/plody na caj, z pramena nabrat vodu, pomaly si ju nechat uvarit a potom pridat nazbierane ingrediencie... a idealne osladit malinami alebo cernicami - to je taky "ritual", na ktory sa vzdy tesim a fantasticky ma ukludni a motivuje.
Z ihlicia som este neskusal, ale zihlava, materina duska, mata, sipky, baza, agatovy kvet - fantasticke caje, akurat som neprisiel na chut caju z jahodovych listov - chutilo mi to ako vyvar z párkov... Tie sipky sa v pohode daju zohnat aj v zime, pekne vysusene na krikoch a zihlava ma vzdy zachranila, kedze rastie skoro vzdy a skoro vsade.
Tak schvalne, kto vie ake ingrediencie su v tomto caji? Napoveda: su tri.

[Pája]

K jahodovému listí - několikrát jsem si vařila čaj jenom z něho, a pokaždé mi pak bylo nevolno - lehké závratě, zmatenost, bolení hlavy apod. ... trochu jsem se o to zajímala, a zjistila jsem, že silnější jednodruhový odvar prudce snižuje tlak... tlak mám nízký normálně, takže od té doby radši jahodník míchám třeba s listím ostružiníku či malin.

[kacenak]

Tipujem ku tomu hrnčeku z bylinkami lipa, žihlava a maliny ??

[BushrangerCZ]

rozhodně... momentálně mám nejradši mátový s medem a pravým citrónem:-) (i když to správně už není čaj, ale výluh)

[Nitramon]

ahoj,
k tym jahodovym listom, jedle su len mlade listy z jahody lesnej, tak pozor na to.
k tomu obrazku tak su tam maliny a vidim tam list od rastlin hluchavkovitych, takze moze byt zihlava,hluchavka,salvia? a tie zlte kvietky neviem. ja som mal vcera cajik z ihlicia sosny a rebricka, chutilo to dobre.

[matus]

teraz som si uvaril caj z rozmaganych malín , mäty , medovky , šajvie jahnacej , a malinovych listov . ako by povedal môj vzor ó delicious

[Marcela]

Čaga nebo-li odborně Rezavec Šikmý (Inonotus obliquus). Jistě už ji všichni znáte, především pro užití jako práchno k založení ohně...
Je to dřevokazná houba rostoucí téměř výhradně na břízách. Známá je zejména z Ruska a Polska, dál z Pobaltí a Finska. V ČR a SR je její výskyt poměrně vzácnej. Je relativně vzácná (a i drahá) zejména z toho důvodu, že se uměle nepěstuje, musí se zkrátka najít v přírodě.
Čaga působí protizánětlivě, podporuje imunitu, má posilující účinky na celej organismus a čistí krev, obsahuje protivirové a antibakteriální látky. Při dlouhodobým pravidelným užívání působí jako protinádorová prevence. V Rusku se taky tradičně používá při léčbě žaludečních vředů a gastritidy. Zmírňuje i negativní průvodní jevy chemoterapie. Pro pravidelný užívání se z čagy připravuje čaj, který se pije denně. Sušená čaga má příjemnou bylinkovou vůni a hořkou chuť. Čaj připravenej podle níže uvedený receptury chutná maličko trpce a není moc hořkej - jako dost slabej neslazenej černej čaj. A má kořeněný aroma, trošku připomíná meltu.
Čagu tradičně připravovali obyvatelé Sibiře jako náhražku nedostupnýho čaje. Pili tento odvar pravidelně, denně a bezděky se tak preventivně chránili proti nádorovým onemocněním. Výskyt nádorů u lidí, kteří pravidelně a dlouhodobě pili čagu, byl velice nízkej. Toho si všimli ruští vědci a v padesátých letech 20. století vyvinuli z Rezavce preparát Befungin, kterej se v lékárnách prodává dodneška.

Recept:
1) Malej kousek houby (3 až 5g, to je množství o velikosti asi jako běžná hrací kostka) vložíme na noc do hrnku studený vody. Používáme-li mletou čagu, dáme polívkovou lžíci. Ráno pomalu na malým plameni přivedeme k varu a vaříme asi 3-5 minut. Necháme odstát 5 minut a pak scedíme do termosky. Užíváme 1-2 lžíce čaje několikrát denně, a to půl hodiny před jídlem.
2) Podobnej způsob užívání je takovej, že stejný množství houby vložíme do 2,5 l vody a připravíme prakticky stejným způsobem jako ten předešlej odvar. Tento slabej čaj pak popíjíme po malejch šálcích celej den.

Čaj z čagy pijeme 3 měsíce a po desetidenní přestávce můžeme v kůře pokračovat. Čaga je obzvlášť vhodná pro dlouhodobý užívání, protože nemá vedlejší účinky. 100g sušený čagy vystačí zhruba na měsíc pravidelnýho denního užívání ve formě čaje (3g / den).

[Legil]

... ak niekto pôjdete na Kloptaň, tak pri mojej poslednej návšteve som pod výhliadkovú vežu odložil dosť veľký kus čágy.
Na zdravie pre toho, čo si z toho uvarí čaj a nech pomôže tomu, čo to použije na zapaľovanie ohňa.

[macakv]

Ja mám najradšej čaj z medovky.Samotná medovka má chuť po citrone a preto citron ani nepoužívam. Osladím ju trošku s včelím medom.Nieje nič vonavejšie ako čaj z čerstvej rastlinky a preto si ju aj pestujem na zahrade.Na zimu si vždy nasuším.Okrem toho mám aj metu piepornu.Inak za pozornosť dávam čaj STOMARAN.Je to čaj na zažívacie ťažkosti.Je to výborná surovina na výrobu domácej Becherovky....dufam, že ma pán Becher nebude žalovať za prezradenie recetpu
návod:3 lyžice kryštálového cukru
1-3 klinčeky....nedrviť
4cm celej škorice
1 vanilkový cukor
3 čajové lyžice stomaranu
Všetko premiešať a nechať vyluhovať v 1/2 litra vodky alebo domacej pálenky 24 hodín.No a potom dobre zachladiť a používať v malých davkach v hocijakom množstve

[Michal]

diky za recept vyskusam

[Legil]

pridám trošku receptov na alkoholové lakocinky
http://www.edisk.cz/stahni/67471/Domace ... 0.5KB.html

[torak]

Ja si zo sebou nosím sypaný čaj - Sajonara zelený čaj ( je to originálny ČAJ z lístkov rastliny ... ) alebo sypaný čierny čaj z lesných plodov. Ak niečo z výluhov tak čierny čaj.

[macmatej]

Vo vseobecnosti, vsetky jedle drevokazne huby maju zdraviu prospesne ucinky. Tak ako Čaga, reishi, shi-take, hliva, uchovec a ine. Ak podhubie kolonizuje substrat, vylucuje latky, ktore zabijaju bakterie a plesne ale povodnej hube neublizia. Je to nieco podobne ako antibiotika v peniciline.

[juraj1974]

A je to tu opät... nastalo cajickove obdobie. Zacala sezona mladych vonavych chuti co na priroda ponuka. Ja som zacas sezonu trojbojom:

Mlada mäta:



Mladunka medovka:



a do tretice zihlava:



A aby sa nepovedalo tak pridam este nieco co je pre nas pasavcov dost velka lakocinka..

[jasommato]

len pridam pribeh z nedavnej akcie
pridal sa k nam jeden novi chalan, absolutne bezz skusenosi ale vyzeral ze ma zaujem. tak reku si ho vyskusame. klasicky som kopal ohnisko, jeho som s presnymi instrukciami poslal po razosky a palice na 3 bodovi stojan na kotlik a na drevo. potom reku ideme zapalit ohen, on vytiahol zapalovaca pital sa ci mame papier no jasne
vytiahol som firesteel, kusok brezi a ukazal mu ako to pouzit, potom u vysvetlil ako pouzit razdie sadol si bokom dal si poharik vynka a nechal ho hrat sa. za tristvrte hodinku to zvladol ale to ze to nevzdal bolo potvrdenie ze ma snahu.

a teraz k teme kamos mu zas ukazal par veci v okoli, z coho sa da spravit caj. a ze zvisok dna ho bude varit len on. ale nech si da zalezat nech je zakazdym iny . tak ako sa dopilo vzdy vzal esus a siel sa prejst a vzdy daco doniesol. sipky tam boli vzdy aj jahodove listky ale zakazdym ina cecina a ked objavilmoju polnu kuchinu, zacal mi aj odtial vytahovat primesi aniz, zazvor, skoricu..... plavali tam zakazdym aj listky co som nepoznal a hadam ani on nie, tak som nakoniec rad ze este zijeme . ale caj bol zakazdym vyborny