Hríby

[Chesus]

Ahojte. Viete mi prosím poradiť? Je to mladá pečiarka alebo sa mýlim? Vatovec? Resp. čo to je a je to jedlé? Niekoľko som ich našiel včera na lúke. Všetky bez hlúbika a po rozrezaní čisto biele

[atti.hombre]

Jet o malý vatovec - jedlé...z veľkých kusov sa vysmážajú pláty v trojobale

[Chesus]

Vďaka takže bude na obed, i keď taký skromnejší obed

[SKW]

To je škoda aj vziať také maličké vatovčeky, nabudúce ich nechaj ešte trochu podrásť Aj keď na druhú stranu, čím mladšia huba, tým chutnejšia a ľahšia na strávenie.

[sally]

A súčasne aj menšie riziko, že si ju všimne iný hubár

[Willy]

SÍROVEC ŽLUTOORANŽOVÝ

též chorošovec sírový či choroš sírový nebo po slovensky sírovec obyčajný, latinsky Laetiporus sulphureus. Všiml jsem si, že se už někteří bushcrafteři tady na portálu o této zajímavé houbě zmínili. Já jsem se s ní setkal díky kamarádu Sokolovi až letos na jaře.

MLADÝ SÍROVEC NA PADLÉ TŘEŠNI

UŽ STARŠÍ SÍROVEC TENTOKRÁT NA VRBĚ

TEN SAMÝ SÍROVEC ZBLÍZKA

CELKEM VELKÉ KOUSKY

Trochu jsem se ještě před vlastním psaním poradil s „googlem“.
Tak tedy, tahle jednoletá dřevokazná houba z čeledi troudnatcovitých roste dosti hojně od května (V.) do října (X.) na kmenech listnatých stromů. Sírovec je rozšířený téměř po celém světě. Často se nachází na ovocných stromech – třešně, švestky rostoucí v alejích, v sadech a na zahradách. Hojný také bývá v teplých lužních lesích, roste na topolu, vrbě, akátu, dubu nebo jeřábu. Dokonce se někde uvádí i jehličnan, konkrétně modřín.
Hlavním rozpoznávacím znakem, kromě tvaru, je jeho jasně žluté zabarvení, které si v trochu jiném tmavějším odstínu zachovává i ve stáří. Roste v trsech, v mládí vypadá jako jeden boulovitý kus, posléze vytváří střechovité, nebo vějířovité útvary.
Sírovec je pro život stromu značně nebezpečný parazit, který ve dřevě vyvolává hnilobu. Stromy, které napadne, nemají už šanci na přežití.

Nás ale bude spíše zajímat to, že je jedlý.
Dužnina sírovce je za mlada lehce nažloutlá, měkká, šťavnatá, aromatická, má příjemnou houbovou vůni a nakyslou chuť. Ve stáří je dužnina bílá, tuhá a drobivá, s mírným zápachem po svítiplynu. Konzumují se jen mladé plodnice, nejlepší způsob, jak zjistit, zda je sírovec vhodný ke zpracování je jednoduchý, pokud špička nože snadno bez velkého tlaku zajede do houby, je to v pohodě.
Američané sírovci říkají ”chicken of woods”, tedy něco jako lesní kuřátka, žlutooranžová barva houby může opravdu připomínat kuřátka a navíc tato houba po zpracování třeba na řízky značně připomíná chutí kuřecí maso. Toho je i často využíváno ve vegetariánské stravě jako náhrada za kuře. Plodnice po odtržení celkem dlouho vydrží v přijatelném stavu, v chladničce pak klidně i týden a samozřejmě se dá i zamrazit.

Asi nejběžnější a velmi chutnou úpravou je usmažit sírovec jako řízky.
Vyzkoušeli jsme to a jednalo se o kulinářský zážitek. Sokol sírovec našel v Čechách někde při vyjížďce na kole. Vzal ho s sebou na naší cestu do slovenských hor. Během jednoho odpočinkového dne, kdy jsme se bavili pečením chleba a bannocku, došlo i na tuhle pochutinu.
Nakrájeli jsme sírovec na celkem tenké plátky a pak přišla na řadu klasická trojobalová výrobní linka. Vlastně nic složitého. Důležité bylo řízky smažit pokud možno na menším ale rovnoměrném teple, aby se houba stihla dostatečně všude propéct. Smaženi jsme proto přenechali nejtrpělivějšímu účastníku naší výpravy - mojí ženě. Svojí trpělivost nám předvedla už mnohokrát, třeba tím, že bez jakékoliv újmy absolvovala jako jediná žena už mnohé naše jinak čistě mužské expedice .

SÍROVEC, KTERÝ S NÁMI PUTOVAL AŽ NA SLOVENSKO

SUROVINY

PŘÍPRAVA

TROJOBALOVÁ VÝROBNÍ LINKA

JEN NA ŽHAVÉM POPELU A PĚKNĚ POMALOUNKU ...

A TEĎ RYCHLE FOTO AŤ NÁM TO NEVYSTYDNE ...

Ještě k řízkům, našel jsem zmínku, že nějaký hodně mlsný jazýček si ty asi 1cm silné plátky sírovce kvůli lepší chuti před obalením nejprve povaří 10 -15 minut ve vodě s masoxem. Je dost pravděpodobné, že mladá houba tím povařením i ještě trochu více změkne.

Pokud vám nějaké řízky zbudou, nám teda nezbyly , dají se naložit do vhodného sladkokyselého láku a vzniknou tak tzv. nepravé pečenáče. Sokolovi doma při dalším smažení nějaké řízky zbyly a tak se teď u něj v ledničce ještě louhují, Dáme vědět, jaký bude výsledek.

Tvrdé a starší plodnice nezměknou ani po delším vaření. Jejich měkčí okraje se dají ještě nadrobno nakrájet a dát sušit. Po té houbu rozemlít na prášek a pak přidávat do pokrmů, například do sekané, karbanátků a podobně. Našel jsem i zmínku, že v Číně se prý z rozdrcených suchých plodnic sírovce v době neúrody pekl chléb. Tahle další možnost získat to, čemu my se Sokolem říkáme „chléb lesa“ nás hodně zaujala. A tak jsme oba vyrazili na okraj Prahy, tam se nám podařilo najít pár starších plodnic a doma jsme je usušili. Já už usušený sírovec umlel na ručním mlýnku na strouhanku a k získání mouky jsem použil ještě jednou mlýnek na mák. Teď jen čekáme, až společně vyrazíme ven a z téhle „mouky“ si v lese upečeme nějaký zálesácký chléb či něco podobného.

Na internetu se dají objevit i další recepty.
Velmi vychvalován je „Sírovec na kari“ dokonce podávaný s knedlíkem či těstovinami. Sokol doma už recept vyzkoušel a chutnalo mu.
Našel jsem i zmínku o sírovcovém guláši a nebo lze sírovec naložit do marinády, nějaký čas ho nechat v ledničce a pak už jen osmažit na oleji.

Na závěr se sluší přidat nějaké obecné varování. Prý se může mimořádně stát, že někomu konzumace sírovce způsobí alergickou reakci – projevuje se lehkým otékáním rtů.
Takže při prvním ochutnávání se kroťte a nenacpěte se jen řízky bez vhodného příkrmu .
Co se týče rizika záměny, tak připadá v úvahu jen nejedlý sírovec horský (Laetiporus montanus), ten nenarůstá velkých rozměrů a vyskytuje se ve vyšších polohách a jen na smrku. Takže pokud se budete držet sběru pouze na listnáčích, tak jste v pohodě.

Foto: Zdeňka a Willy

[Rolf]

Ja som Sírovec zatiaľ ochutnal iba raz, pred dvomi rokmi... U nás rastie dosť zriedkavo... Myslím, že doteraz som ho našiel iba vždy na tom istom strome... Pokiaľ sa pamätám, tak to bol asi dub...

Tiež som chcel ho usmažiť ako rezeň, ale napokon ma napadlo vyskúšať z neho spraviť praženicu... Chuťovo je huba celkom dobrá... Trochu kyslá... Ale si myslím, že na praženicu je asi menej vhodná... Je aj taká pomerne "tuhšia"... Ale, keď sa mi pošťastí ho opäť nájsť, tak tie rezne naisto vyskúšam...

Inak, dobre napísaný príspevok ohľadne tejto huby...

[Rolf]

Už pred pár dňami som v inom príspevku spomenul hubu menom Trúdnik klobúčkatý (Polyporus umbellatus), ľudovo zvaný tiež aj "barania hlava". U nás túto hubu ľudia volajú "podorgomby" a trebárs v oblastiach s rusínskym obyvateľstvom ju volajú "kvočka"... Nakoľko táto huba tu ešte nebola spomenutá, tak by som rád napísal o nej zopár riadkov...

Je to pomerne vzácna huba, ktorá rastie zhruba od júna do októbra v listnatých a zmiešaných lesoch na báze kmeňov, na koreňoch a pňoch predovšetkým dubov, ale aj hrabov a zriedkavejšie aj iných drevín... Menej skúsení hubári si ju môžu pomýliť, napr. s Trsovnicou lupeňovitou (Grifola frondosa) alebo s Kučierkou veľkou (Sparassis crispa)...

V mojom kraji je pomerne vysoko cenená a poznať miesta (čím viac), je vysokou vizitkou a istou prestížou každého hubára... Každý si svoje miesta stráži a neprezradí ich, aj keby ho postavili k mučiarskemu kolu... Vždy, keď príde každý rok "nová sezóna", je skutočne trochu humorné pozorovať aj starších hubárov, ako sa v tomto čase "premenia" z priateľov na sokov a zabudnúc na rôzne zdravotné neduhy, behajú po lese ako jelene v ruji a predbiehajú sa v hľadaní týchto húb... Tomu sa skutočne už vraví: "zápal pre niečo"...

Trúdnik klobučkatý je huba s veľmi príjemnou a intenzívnou hubovou vôňou, ktorá na zanietených hubárov pôsobí blahodárne ako balzam na dušu... Už neraz som jej vôňu zacítil v lese skôr, ako som ju zbadal... No a v takomto prípade človek nemá pokoj, dokedy tú hubu nenájde... Je to skutočne zaujímavá "hra"- "kto z koho"... Pamätám sa, ako malý chlapec som takto so starým otcom hľadal túto hubu podľa vône na pomerne malej ploche okolo hodiny, dokedy sme ju nenašli...

Tento Trúdnik rastie na špecifickom podhubí, ktoré pripomína obhoreté drevo či uhlie... Niečo podobné ako povrch Ryšavca šikmého (čagy). Na tomto podhubí stále rastie, no nemusí to byť pravidlo, opakujúce sa každý rok...

Podhubie Trúdnika klob., sfotené pred vyše týždňom.

Tieto dva malé Trúdniky nám dnes daroval náš známy, u nás považovaný snáď za najzdatnejšieho hubára... Sú pomerne malé, no ako sa vyjadril známy, chcel ich nechať, nech ešte podrastú, ale v tom zbadal, ako sa ďalší dvaja hubári blížia k jeho "stanovišťu", tak ich radšej vzal... (Konkurencia nespí... ) Na rozdiel odo mňa túto hubu nachádza pravidelne každý rok okolo 10. júna... Je to preňho akýsi začiatok sezóny ohľadne zberu tejto huby... Pozná veľmi dobre okolité lesy a, samozrejme, aj "nejedno" miesto, kde tieto huby rastú... Ja sa priznám, že túto hubu ak nájdem, tak stále iba v auguste... Skôr som ju ešte snáď ani nenašiel...

No tieto huby môžu narásť do pomerne veľkých rozmerov, a keď človek má šťastie a nájde na jednom mieste aj osem trúdnikov, tak musí neraz aj "otočiť", aby všetky doniesol domov, lebo naraz nie je šanca ich odniesť...

Pre názornosť prikladám aj túto fotku spred troch rokov, kde je táto huba o niečo väčšia, hoci ja som už našiel, čo do dĺžky, aj väčšie trúdniky... Aj táto huba je od spomínaného známeho...

Je to pomerne chutná huba... My z nej robíme výhradne polievku, alebo ju vysušíme a pridávame ako ochucovadlo do rôznych omáčok a mäsitých jedál... Ale mnohí hubári ju najradšej "iba" hľadajú a potom darujú... Rovnako ako náš známy hubár...

[pawuk]

2011 http://www.nahuby.sk/obrazok_detail.php ... _id=280370
2012 http://www.nahuby.sk/obrazok_detail.php ... sh=gallery
2013 http://www.nahuby.sk/obrazok_detail.php ... sh=gallery

mám aj ja jedno miesto, nachádzam ho tam každý rok. Je to v zmiešanom bukovo-hrabovom poraste.

[Nataniel]

Dnes cestou cez mesto som videl čo som vidieť nemal a to košík čerstvých stredne veľkých dubákov. Takže už viem čo budem v nedeľu ráno robiť Dúfam, že sa budem mať čím pochváliť.

[juraj1974]

zber od odbornym dozorom..

...a tak sme sa prehupli do dalsej fazy hubacky na zahrade za domom.. po majovkach su tu uz krasne mlade plavky mandlove.

[Rolf]

Tak to má byť... Budúci zdatný hubár sa musí učiť zbierať a poznávať huby už od útleho veku...

[Rolf]

Dnes som prvýkrát tohto roku nazbieral v hojnejšom počte moje obľúbené Kozáky topoľové (robustná forma). Dažde v poslednom týždni hubám zrejme prospeli, keďže doterajšie suchoty totálne zabrzdili hubám rast, aspoň u nás... Ja ich veľmi rád zbieram, pretože okrem pekného vzhľadu sú aj chuťovo veľmi dobré, na rozmanitú kuchynskú prípravu... No, bohužiaľ, moja radosť bola skalená tým, že boli skoro všetky červavé, aj keď sa jednalo o mladé huby, čo ma dosť zarmútilo... Celkovo u nás v počiatočnom "letnom" období sú huby skoro výhradne červavé, a to hlavne hlúbiky... Ja mám pocit, že v tomto období sa liahne nejaký druh hmyzu, ktorý to spôsobuje... V hubách sa dajú nájsť doslova "ložiská" vajíčok... Napriek tomu, že som húb našiel pomerne dosť, tak som mal problém vybrať aspoň trochu, aby som si spravil aspoň prvú praženicu z kozákov... Treba počkať do jesene, vtedy sú huby skoro vždy oveľa "čistejšie"...

Pridávam aj pár fotiek:

Radosť z nájdených húb bola "pokazená" "červíkmi"...

[juraj1974]

Okrem plavok majoviek peciarok a inej hubovej dobroty mi rastie pod dubom pri plavkach aj nieco gulate. je to ako prasivka len tvrde a masite. Po rozrezani je to pevne ako vatovec. Co je to...?

Kód: Vybrať všetko

http://www.ulozisko.sk/688783/DSCF0390_1_

Kód: Vybrať všetko

http://www.ulozisko.sk/688785/DSCF0392_1_

Kód: Vybrať všetko

http://www.ulozisko.sk/688786/DSCF0395_1_

[Ishi]

Zrejme nejaky rozpadavec alebo pestrec, nechaj dozriet a odfot potom