Stromy část 1. Vrba

[Wilderness]

Jelikož si myslím, že by příznivci bushcraftu a zálesáctví měli být v přírodě jak doma či jak v supermarketu a kamkoli jejich zrak uzře vědět nač se dívají a jak danou věc využít, tak jelikož zřejmě asi každý nevystudoval lesnickou školu, co si takhle o stromech našeho pásma povědět?
Jak o samotných stromech, o jejich vlastnostech a samozřejmě o jejich využitích pro bushcraft...

Jako první zkusme Vrbu..
Ray Mears v díle Čtyři roční období ukazuje jak z vrbové kůry udělat kvalitní provázek.. Je tomu tak? A z jakého druhu vrby? Dále se praví, že vrbová kůra dobře slouží proti bolesti i nachlazení.
Roste ve vlhkých oblastech, čímž je na dálku dobrým ukazatelem výskytu vody.
Jaká další využití? Rozeberme tento strom...

Základní otázky:
-nejběžnějšnější typy na území ČR a SR a jejich stanoviště
-fotografie druhů (pokud možno v rozkvětu i v zimní fázi)
-dřevo vrby, vhodné na oheň? Vhodné na vyřezávání? Vhodné na stavby?
-Léčivé vlastnosti?
-řemeslné využití vrby?
-zakoření se prut vrby pouhým zapíchnutím do země?

Věřím, že každý chce být znalcem lesního ekosystému, ale ne vše je zatím sepsáno dohromady..

[SKW]

• Na Slovensku sa vyskytuje mnoho druhov vŕb. Niektoré sú veľmi bežné, iné naopak veľmi zriedkavé. Naše najznámejšie vŕby sú vŕba biela (Salix alba), vŕba rakytová - rakyta (Salix caprea), vŕba krehká (Salix fragilis) a vŕba košikárska (Salix viminalis) Väčšina druhov rastie pri vodných tokoch, nádržiach atď. no napríklad rakytu môžeme bežne nájsť ako súčasť takmer každého listnatého lesa, vyskytuje sa najmä na okraji, resp. všade tam kde je trochu vyššia hladina vody v pôde.
• Drevo vŕby je menej vhodné na oheň, použil by som ho len v núdzi. Je to mäkká drevina a tak tomu prislúchajú vlastnosti výhrevnosti a pahreby - je to slabé palivo. Síce keď je suchá, horí dobrým plameňom, no zhorí rýchlo a nezanechá pahrebu. Avšak vŕbové drevo je spolu s topoľovým podľa mňa to najlepšie na oheň trením metódou bow drill.
  
• Na vyrezávanie je vhodná menej, síce sa z nej dajú pohodlne vystrúhať výrobky, drevo je mäkké a má teda aj menšiu trvanlivosť. Ďalšou nevýhodou je že drevo zanecháva chĺpky, podobne ako topole.
• Vnútorná kôra vŕby obsahuje salicyl, čo je zložka aspirínu. Môžme ju žuvať za surova, má trpkú chuť, alebo ju usušiť a uvariť z nej čaj. Pôsobí upokojujúco, pri nespavosti, bolestiach hlavy, migrénach atď.
  

• Asi najväčšie využitie má vŕba v ľudovom remesle - košíkárstve. Jej dlhé pruty, najmä vŕby košíkárskej (ale i ostatných) sa používajú na pletenie najrôznejších druhov košíkov.
  

To je asi všetko čo ma momentálne napadá. Ešte k tým povrazom.... prakticky z každej vŕby sa dá urobiť povraz z lyka. Čím je vŕba staršia tým hrubšiu vnútornú kôru má. A čo sa týka zakoreňovania, vŕba je nezmar, vyrastie aj z odpíleného polena ktoré leží vo vlhkej pôde. Pri rozmnožovaní vŕby je ale dobré prúty nastrihať a vložiť na nejaký týždeň do 7decového pohára s vodou.... pekne pustia korienky a následne ich môžme posadiť do zeme.

[dvidec]

Najviac ma zaujalo to že stej kôry sa da spraviť čaj . Skúšal si to už ??? Toto som esšte nikdy pred tim nepočul . A to že ta vrba je nezmar to je pravda ..mal som zapichnute koli v zemi na oplotok a začalo sa to rozrastat tak som to radšej vimenil . Aj na dvore mam taku možno nezvičajnu okrasnu vrbu lebo teras sa uz viacej použivaju tie okrasne ihličnate stromki kt. moc visoko nevirastu . A ked som chcel tu vrbu zasadit inde tak som len odlomil konarik a pichol do zeme . Ešte odfotim a dám tu obrazok .

[SKW]

Skúšal. Čaj má horkú chuť ale je fakt dobrý proti horúčke . Už o tejto prírodnej medicíne bolo raz na fóre zmieňované tu

[Wilderness]

Velmi hezky sepsáno SKW.
Na každý ty čtyři druhy vrb až budu mít chvíli přiložím i fotografie.

Pokud je dřevo vrby měkké a poddajné tak se s ním dá (nejen s mladými pruty) počítat na tvorbu nějakých oblých konstrukcí. Otázka zda ale ustojí silnější kmínek ohýbání..

Pro ujasněnou, ten salicyl tedy obsahuje každá vrba, tudíž to znamená, že za syrova můžeme žvýkat kůru jakékoli vrby? -bez vnější hrubé vrstvy tedy...

Jinak díky té aspirinové vlastnosti a možnosti tvorby provázků si i tento strom zaslouží pevný obdiv a úctu.. No a její schopnost zakořeňování je více než jen na obdiv!

Jinak k té tvorbě provázků na rychlo a ve zkratce..
Kůru mladého stromku do 10 cm po celé délce naříznout a oddělit od kmene. Poté si nařezat na menší pásky z kterých půjde dobře odstranit vnější kůra která by časem praskala.. Řemínky případně ještě nakrátit či zůžit a vložit vařit do hrnce s popelem (jedno jaký?,jaký nejvhodnější?). Zhruba po 30 min. vyndat a pověsit do prosušení.

[root]

Vŕby z Ilavského podolia ( okolie Dubnice nad Váhom )
Kolega fotografistický je taký zažraný flórista a má kopec fotiek na mojom webe, tak som linkol nejaké. Teda také, ktoré pomôžu najvýraznejšie určiť o aký druh vŕby ide:
Ideálne je ťuknúť pravým tlačidlom myšidla a dať že otvoriť na novej karte ( okne )

vŕba biela:
http://i-dca.sk/fotogaleria/displayimag ... fullsize=1

vŕba rakytová:
http://i-dca.sk/fotogaleria/displayimag ... fullsize=1

vŕba purpurová:
http://i-dca.sk/fotogaleria/displayimag ... fullsize=1

vŕba krehká:
http://i-dca.sk/fotogaleria/displayimag ... fullsize=1

vŕba popolavá:
http://i-dca.sk/fotogaleria/displayimag ... fullsize=1

vŕba košikárska:
http://i-dca.sk/fotogaleria/displayimag ... fullsize=1

[opossum]

Stromy a kry (Václav Větvička, Vlasta Matoušová):

Aj keď takmer všetky vŕby možno celkom úspešne rozmnožovať drevnatými odrezkami (čím hrubší odrezok, tým lepšie), rakyta takmer nezakoreňuje. Len niekoľko jej klonov možno takto rozmnožovať.

[dvidec]

ten čaj s tej bielej vrby by som určite vyskušal , keby tu ta vrba rástla

[Rolf]

Vŕba babylonská (matsudová)- "krútená vŕba"- rád by som sem zaradil aj tento druh vŕby, ktorá síce nie je náš pôvodný druh, ale si myslím, že čoraz viac sa začína šíriť po našom území. Je to pomerne nenáročná vŕba a rýchlorastúca, ktorá vraj zo všetkých vŕb najlepšie znáša sucho. My sme si ju "zasadili" (zapichnutá neveľká vetvička) asi pred piatimi rokmi a už z nej vyrástol "malý strom"...

Okrem toho, že sama o sebe pôsobí dosť malebne, tak jej pekné, krútene drevo sa využíva hlavne na rôzne dekoratívne účely. Používa sa na tvorbu rôznych ikebán, dekoratívnych "záhradných" predmetov, dobre vynikne ako doplnok v akváriách a podobne... My ju trebárs tradične využívame na veľkú noc, keď z pár väčších prútov, ktoré dáme do nádoby a ozdobíme kraslicami, si spravíme akýsi "veľkonočný stromček"... Je naozaj vhodná pre kreatívnych ľudí, ktorí radi vytváraju rôzne dekoratívne predmety na "prírodnej báze", kde sa medze fantázii nekladú...

Pár fotiek tejto vŕby:

[Wilderness]

O kyselině salicylové jsem se ještě dočetl, že na rozdíl od aspirinu nesnižuje srážlivost krve a nedráždí žaludeční sliznici.

(Survivalisti si tedy mohou vyndat z KPZ aspirina ibalgin )

[Willy]

Z vrbového proutí, kromě pestré palety košíkářských výrobků - jako jsou koše, nůše, vrše, velikonoční pomlázky - lze také vyřezat třeba klasickou píšťalku.
Viděl jsem v jednom skanzenu udělanou i ptačí klec. Rám klece byl sesazen z lipových hranolků. Místo mříže z drátů byly stěny klece vytvořeny z tenkých vrbových proutků zasazených svisle hustě vedle sebe do předem vyvrtaných dírek v dřevěném rámu.

VRBOVÉ VÝROBKY INDIÁNŮ
Hodně originálních předmětů z vrbového proutí vyráběli indiáni z plání. Materiálu bylo dostatek, neboť kolem řek byly rozsáhlé vrbové houštiny.
Například silnější pruty jim posloužily na konstrukci plavidla zvaného "bullboat". Toto zhruba kruhové plavidlo ve tvaru hlubší mísy se používalo k překonání větších řek. Na vytvořenou vrbovou konstrukci byla s pomocí řemínků natažena syrová nevydělaná kůže srstí ven.

Původní bullboat - kresba

Bullboat vyrobený českými euroindiány z kravské kůže

Podobná plavidla se používala i jinde ve světě - např v muzeích severní Skandinavie je takových člunů více.

Velké a dlouhé pruty posloužily ke stavbě parní lázně. Tato sauna zvaná "Initipi" byla a je dodnes nedílnou součástí jejich duchovního života. Obřady konané uvnitř provázely takřka všechny důležité události jejich života. Na konstrukci, která často měla přesně stanovené počty i umístění jednotlivých prutů se nakonec navršily kůže, kožešiny nebo plachty a deky.

Obřad indiánské sauny - INITIPI

Vrbové proutky sloužili i k výrobě pomůcek k hrám či k výrobě hraček. Samozřejmě se vrba používala i pro běžné pomůcky pro táboření - například jehlice, kterými se k sobě spínal plášť kuželu týpí.
Stočený prut používali k výrobě malých obručí, které pak vyplétaly řemínky a podobně a tak vznikaly lapače snů nebo třeba obřadní symboly medicinového kola.

Lapač snů

Symbol medicinového kola

Mezi ty opravdu typické, praktické a přitom elegantní vrbové výrobky patří indiánské proutěné lenošky. Byly vytvořeny zhruba z 100 a více rovných vrbových prutů. Ty se jeden za druhým k sobě buď postupně navazovaly a nebo se navlékaly skrz dírky propíchnuté do proutku šídlem. Plocha lenošky se většinou vyráběla ve tvaru pravidelného lichoběžníku. Na širším konci, který částečně ležel na zemi, se sedělo. Střední část sloužila jako opěrka zad a na horním užším konci byl připevněn závěs, za který se pak sedačka zavěsila na svázanou trojnožku, přičemž dvě nohy vytvořily oporu pro zádovou část a třetí noha zajišťovala stabilitu.
Vyrobil jsem takových lenošek už alespoň deset - často to bylo jako praktický dárek pro přítele či novomanžele. Mohu vás ujistit, že tenhle kousek táborového nábytku je v naší rodině ve velké oblibě. Lenošky se dají použít uvnitř týpí nebo šeltru, ale zrovna tak poslouží k příjemné posezení s přáteli venku před stany. Oskenoval jsem pár starších fotek, takže omluvte kvalitu .

LENOŠKY

Proutky lenošek se dají i obarvit

Příjemná siesta při trapperském táboření

Kožené závěsy na lenošce se dají vyšít korálky

Lenošení v lenoškách

Trochu pohody a appalačské muziky

Podobným způsobem se vyrábějí i proutkové postele. V tom případě jsou všechny proutky stejně dlouhé (cca 70 - 80 cm) a svázáním či navlékáním vznikne spací plocha dlouhá cca 200 cm. Postel je položena nad dvě souběžně co nejdál od sebe položené dvoumetrové klády. Pak se jen navrch přes proutí přehodí nějaká tlustší deka přeložená na dvakrát. Každého, kdo na téhle posteli spal, příjemně překvapila její pružnost a pohodlnost. Já jsem nakonec vyrobil už i postel manželskou - tedy 150 x 200 cm. Proutky musely být trochu silnější ale pak taková postel v pohodě zvládla už alespoň deset táborů .

[Wilderness]

Po prozkoumání pár botanických webů se dá zjistit, že o farmaceutickém aspirinovém využití je zmiňováno akorát u vrby bílé a křehké, které jsou na víc velmi podobné, nýbrž hojněji je u nás využívána vrba křehká, i když by tuto vlastnost tedy měla mít každá vrba.

Vrba jíva (rakytová) se mi zdá nejlepší na tvorbu provazů a její pupeny jsou tradičně označovány jako kočičky.

Rozlišování:
Rozdíl mezi jívou a vrbami křehkou a bílou je dobře znatelný a samotně mezi křehkou a bílou bych to ani neřešil.

Pro košíkářství je vhodná tedy každá.
Vrba jíva je v hospodářském pohledu brána jako plevel, snadno se rozprašuje, ale je nedocenitelným ,,supermarketem" pro včely.
A právě u ní je nejvíce zmiňováno její snadné zakořeňování.

[Pája]

Vrba křehká nemá svoje jméno jenom tak, na pletení moc vhodná není, láme se a štěpí.

PĚSTOVÁNÍ VRBY KOŠÍKÁŘSKÉ

Zdroj: časopis Česká flora, ročník 2, r. 1894 - autor: A. Novák

Vrba košíkářská daří se lépe a většího výnosu poskytuje, jsou-li keře hustě sázeny; takto nemůže se ujmouti škodlivý plevel, ani kořen vyschnouti, a kromě toho vyrůstají pruty delší, končitější a proutí netratí a naroste ho tolik, mnoho-li půda a vzduch živiti může, ostatní přebytečný podrost zahyne.

Je-li půda, na které se má prutník založiti, drnem zarostlá tvrdá nebo kamenitá, vyházejí se stružky 25 ctm. hluboké, ve vzdálenost od sebe: pro vrbu uralskou 35 ctm, pro konopinu 40 ctm. Do takto připravených s růžek stavějí se sazečky 30 ctm. dlouhé, poněkud ležaté směrem po splavu vody, jedna od druhé as 10 ctm., načež se zemí zaházejí a přišlapou. Na l čtvercový metr vejde se 25 až 30 sazenic. Sazenice dlužno tak klásti, aby zůstaly nad zemí jen asi 2 nebo 3 očka, což činí 5 ctm. Je-li půda lehká nebo bez trávy mohou se sazečky jen zastrkati, nebo je-li potřeba, nadělají se napřed železným průbojem díry. Je- li půda ustavičně mokrá, vyházejí se strouhy as na 2 metry od sebe a na vyvýšené záhony se vysazuje. Proutí dává již první rok po vysázení malou sklizeň, však hojnou již druhý a hojnější třetí rok atd. Proutí miluje slunečno a vlhkou půdu, ve stínu se nedaří.

Se sázením možno započíti, když není zmrzlo, a k vůli ušetření času pro jaro též i v zimě; pravidelná doba však jest do konce dubna. Při sázení dlužno přihlížeti, aby se neobracely sazečky pupeny dolů. Na sazečky se hodí nejlépe jednoroční vyspělé pruty, na jichž síle nezáleží; zde rozhodují vyvinutá očka v kůře.

Sazečky nebo i celé pruty možno chrániti před zaschnutím, když se uložejí za větrem v chladu a přikryjí slabě mokrým mechem, listím nebo i slámou, zaléváním musejí se však udržovati při vláze. Ve sklepě není radno je ukládati, neboť tam záhy vyrážejí kořínky a vysilují. K zasýlání sazeček hodí se nejlépe bedny, do nichž se sazečky kladou ležatě a obkládají mokrým mechem nebo listím; takto balené uchrání se dlouhý čas před vyschnutím.

Prutník jednou založený vytrvá mnoho let (10 až 15), aniž by bylo třeba dalšího nákladu. Proutí dovede vzdorovati všelikým nehodám, povětrnosti ano i povodním; dlužno jen dohlížeti, aby ho dobytek v čas vzrůstu neožíral, nebo aby ho vysoké trávy, zejména svlačec, neumořily.

Má-li prutník více roků trvati, nesmí se, pokud jest v míze, seřezávati, až teprve začátkem října, a to vždy nízko u země. Naše podnebí jest košikářské vrbě příznivo, ano daří se i na takovém stanovišti, kde se jiné plodiny ani pěstovati nemohou, na př. na březích řek, na hrázích rybníků, v půdě močálovité a pod., a chrání napotom půdu v létě listím a v zimě svými kořeny před vyplavením. V krajinách výše položených a chladných jest nejlépe učiniti dříve zkoušku v malém.

Bylo by na čase, aby se této užitečné průmyslové rostlině větší pozornosť věnovala než dosud. Továrny, které mnoho košíků potřebují, stále přibývají; též odborné školy košikářské se zakládají, a není pochybnost, ze pořád více proutí se potřebovati bude. Proutí loupané stále ještě se k nám z ciziny přiváží, proč my bychom si nemohli sami potřebu krýti ano i časem vyvážeti?

Proutí košikářského jest mnoho druhů a odrůd, prozatím tuto doporučuji k pěstování u nás osvědčené 2 druhy: pro jemnější bílé výrobky vrbu uralskou (Salix uralensis), pro hrubší konopinu žlutou (Salix viminalis), první vzrůstu jemnějšího, druhá silnějšího, a více vydá. Oba druhy rostou dobře při vláze a vydrží také nejvíce sucha.

[genia]

Přidám pár obrázků mandanského koše, který se vyráběl z vrby. Kostra koše je z vrbových prutů a výplet je z vrbové kůry.
Zkušenosti s výrobou zatím nemám, jen mám v hlavě plán koš vyrobit.