Tento článek bych chtěla věnovat všem, kteří se zálesáctvím teprve začínají a potřebují základní vybavení. Zároveň se pokusím odpovědět na otázku, co všechno se opravdu vyplatí koupit od renomovaného výrobce, a co si člověk zvládne vyrobit.
Základní pravidlo totiž zní: čím méně mám peněz, tím víc musím obětovat vlastního času a energie.
*
Pro zjednodušení uvádím jako základní dělení objemu výbavy délkou pobytu venku. V první části se budu věnovat tomu, co je obvyklé pro krátké výlety bez přespání. Toto vybavení lze označit za základní. Druhá část bude pak o rozšíření pro delší trasy s noclehem pod širým nebem.
Krátké výpravy
Ostré nástroje
Začnu tím nejdůležitějším, co je pro zálesáckou praxi vždycky potřeba - totiž nožem. Přátelé, nekupujte si noname nůž, nestojí to za to. Rozdíl mezi značkovým a neznačkovým je nejen v ceně, ale i v kvalitě použité oceli, celkovém zpracování, tepelné úpravě - což konečném důsledku ovlivňuje výdrž a odolnost ostří. Nůž je předmět, do kterého je bezvýhradně potřeba investovat a spolehlivý původ je důležitý, protože se jedná o základní nástroj a používat ho budete často. Vhodný je pevný (tedy ne-zavírací), doplňkově do zálohy či na potraviny pak třeba zavíráček typu Opinel či Victorinox. Pokud nemáte peněz nazbyt, kupte si některý nůž od Hutafors nebo Mora of Sweden, nejlevnější stojí kolem 150,- a je to opravdu hodně muziky za málo peněz. Nemáte-li rádi plast na střenkách, nechte se inspirovat a čepel si předělejte do dřeva či kosti. Dále do tisíce korun lze sehnat poměrně slušné kousky i s dřevěnými střenkami, zejména finky; pokud si můžete dovolit investovat nad dvanáct set, zkuste uvažovat o pevném noži na zakázku - od hobby nožíře je lze zakoupit už okolo patnácti set. Jelikož se jedná o velmi rozsáhlou problematiku a výběr nože je poměrně zásadní událost, odkazuji na příslušnou sekci našeho fóra, nebo lépe na nožířské fórum knife.cz.
Sekera není vždycky potřeba. Kacířsky lze prohlásit, že vlastně není na běžné jednodenní (a vlastně ani vícedenní) chození potřeba vůbec. Hodit se vám bude hlavně v případě, že si chcete zkusit vyřezávání. Přístřešky i táboráky je možné zvládnout bez ní. Hodit se nicméně může. Nepotřebujete švédskou sekeru a už vůbec ne dělanou na zakázku. Vykašlete se taky na hobbymarkety a mrkněte se na Aukro nebo do bazaru a kupte si nějakou starou poctivou za pár desetikorun. Bude nejspíš tupá a trošku orezlá, možná bude mít malý zoubek a topůrko bude potřeba vyměnit. Nekupujte ty s prasklým okem, silně poškozeným ostřím nebo orezlé tak, že se rozpadají. Renovace nářadí je bezesporu zálesácká dovednost a investice úsilí do důležitého nástroje se vyplatí. Není nad pocit dobře odvedené práce.
Pilka naproti tomu je základní nástroj. Je lehčí než sekera, všestrannější a zabere méně místa. Doporučuji skládací, tzv. "prořezávací." Také do pilky se vyplatí investovat a nekupovat noname. Nemusí to být Silky nebo Bahco Laplander, bohatě postačí Fiskars nebo ještě o polovinu levnější Husqvarna, se kterou jsem já osobně spokojená moc.
O nářadí je potřeba se starat, a je tedy nutné si pořídit brousek, kterým budete udržovat ostří. Existuje jich spoustu druhů v různých cenách. Na domácí broušení úplně postačí sada smirkových papírů a kožený opasek na obtahování, na dobrušování venku si pořiďte něco kapesního, úplně postačí plochá destička břidlice nebo keramická tyčka. Zapomeňte na předraženou DC4.
Tábornická výbavička
Základem je batoh, do kterého to všechno narvete. Do začátku nepotřebujete nic hi-tech, na denní výlety si vystačíte i se školním báglem nebo jakýmkoliv malým batůžkem do 35l objemu. Není to ono? Navštivte nejbližší armyshop a vyberte si z plátěných armádních originálů nebo otevřete internet a projděte bazary, různě starých a různě zachovalých batohů najdete mraky. Nekupujte si supertaktické napodobeniny moderních armádních batohů od neznámého výrobce typu MilTec či MFH, po roce a několika utržených zipech spláčete nad výdělkem. Jste-li zruční, můžete si jednoduchý batoh vyrobit sami z impregnované metráže a kožených popruhů ze starých armádních opasků.
Orientace v terénu. Jestliže hodláte podnikat výlety do neznáma, mapy KČT (na Slovensku VKÚ) a buzola se sejdou. Stačí obyčejná od Acronu, světoznámé značky typu Suunto a Brunton ponechme expedicím. GPS nováček též nepotřebuje, a chodíte-li málo, ani se neoplatí.
Vaření. Vaření v přírodě na otevřeném je ohromný zážitek, a taky jedna ze základních zálesáckých dovedností. V závislosti na míře improvizace se také odvíjí potřeba vybavení. Samozřejmě, jídlo lze připravit naprosto primitivně - oheň rozdělat třením dřev a maso udělat v popelu obalené lopuchem. My, co tolerujeme menší míru improvizace, si koupíme sirky a v armyshopu ešus. Nemá smysl investovat několik set do titanového nebo teflonového nádobí, protože ty z armádních přebytků svoji práci odvedou dokonale dobře. Určitě si pořiďte plechový nebo smaltovaný hrnek, na výletech bez velkého vaření vám ešus nahradí. V domácích potřebách jej pořídíte za pár desetikorun.
Co se týče variability rozdělávání ohně, to záleží na každém; jsou tu sirky, tradiční křesadlo, firesteel. Moderní plynový nebo multifuel vařič nepotřebujete - k čemu taky. Vlastně ho nepotřebujete vůbec. Levnou variantou je samo-domo liháček z plechovky od piva, armádní postýlka na lihové kostky či dřívkáč z plechovky. Na přenášení vody nemusíte kupovat ani nalgenu, ani jinou speciální plastovou čutoru. Trváte-li na čutoře, pořiďte hliníkovou, vodu v ní lze převařit, ale nenoste v ní kyselé šťávy. Ostatním postačí 1,5l petka - cenu a výkon neporazíš.
Lékárnička. To je prostě základní vybavení, ať už si myslíte cokoliv. Není nutné přímo kupovat předvybavenou v obchodě, můžete si ji ale poskládat sami do samodomo ušitého obalu.
Lanka či provazy. Zapomeňte na plastové lýko, a na méně trvalé spoje si kupte klubko juty. Drahý parakord nahraďte rep šňůrou z domácích potřeb nebo prodejny zbytků lan, něco je i na Aukru. Nemůžete po ní sice slézat skály, ale na vypnutí celty naprosto poslouží.
Boty a hadry
Tímto se dostáváme do té nejvíc individuální části s nejspornějším obsahem. Každému vyhovuje něco jiného, a každý je manekýnem v různé míře. Takže mě berte s rezervou a dbejte na zdravý úsudek.
Boty. Podle mého názoru na jednodenní výlety mimo velehory a těžký terén v žádném případě nepotřebujete specielní obuv. Jdeme se toulat do lesa za město, vysoké pohory třídy C nejsou potřeba. Klidně jděte v teniskách. I v Tatrách jsem viděla modelky, co si vyšlapovaly v keckách, ale to už je trochu za hranou. Já jsem až do loňska značkové trekové boty neměla, celé roky jsem od jara do podzimu chodila v pracovní obuvi Král, model farmářka za 350 korun, a přežila jsem to. Ostatně, trempi nosí běžně kanady. Na toulání to stačí, dlouhé a náročné treky jsou něco jiného.
Hadry. Oblečení nejvíc podléhá módě, i v lese. Oděvy z moderních funkčních materiálů mají řadu nesporných výhod, rychle schnou, jsou nepromokavé (GTX, softshell), netrhají se (ripstop úprava), odvádí pot. Daní za to všechno je malá odolnost vůči ohni a menší mechanická odolnost membrán. A hlavně, vysoká cena. Osobně se proto přikláním spíš k přírodním tkaninám, ačkoliv jsou těžší, mohou kousat (vlna) a neodvádí tak dobře pot. Samozřejmě lze obojí libovolně kombinovat v rozumném poměru.
Do začátku nepotřebujete hadry od Fjall Raven nebo z Bushmanu. Pobyt v přírodě můžete stejně dobře absolvovat ve flanelce a manžestrácích nebo jiném oblečení volného střihu. Větší počet kapes a nenápadné přírodní barvy jsou výhodou. Už se budu opakovat, ale navštivte armyshop. Maskáčům se poměrem cena-výkon nic jen tak nevyrovná. Všeobecně platí, že oblečení armád ze zemí s horšími klimatickými podmínkami je kvalitnější. Zkuste britské, švédské, holandské nebo třeba německé hadry, výborné jsou i naše ČSLA. Stojí pár korun. Civilněji naladění vyrazí do pracovních potřeb, kde seženou flanelky, fleece mikiny a bavlněná trika za příznivou cenu; pak do sekáče pro ten zbytek.
Přírodní zálesáci si mohou vhodné oblečení ušít, seženou si tedy lněné plátno na košili a vlněnou přikrývku na anorak. V případě přírodních materiálů doporučuju len a vlnu. Propocená bavlna nic moc. Vlněné svetry vyrábí třeba britská a holandská armáda. Nebo zapojte babičku.
Pokud už trváte na funkčním prádle, zkuste merino. Jedná se o tkaninu z velmi jemně spřádané vlny merino ovcí s výbornými vlastnostmi, které oproti klasické vlně nekouše (což je vjem čistě subjektivní, někoho hryže aj merino).
V případě oblečení se nejvíc vyplatí investovat do kvalitních ponožek, ať už z funkčních vláken či z přírodních. Pro dobré vlastnosti se doporučuje bambus a (merino) vlna. Výborně ale poslouží i ostatní ponožky sportovního úpletu. Na dobrých ponožkách prostě záleží.
I na krátkém výšlapu lze dobře promoknout. Když si pořídíte armádní pončo, které má v rozích poutka, zabijete dvě mouchy jednou ranou, a nemusíte tahat plachtu na přístřešek.
Nejvíce všestranným kusem oblečení je pak bezesporu šátek čtvercového tvaru. Typicky je to tzv. Palestina neboli Shemag z lehké tkaniny. Můžete ho použít na hlavu, na krk, jako ledviňák, improvizovaný batoh (hudson bay pack), provaz, k ošetření ran, etc.
Doplňky. Tím se myslí např. opasky, kšandy a taštičky/ kapsy na opasek. Je to na každého zvážení, já preferuju kožený pásek, jelikož na něm lze obtáhnout nůž. Na zimu vlněný kuklašál a do vlhka nepromokavé kamaše - návleky, nejsou těžké na výrobu. Kapsy na opasek si zvládnete ušít sami, popřípadě je možno si vybrat ze široké škály sumek v už x-krát zmiňovaných armádních výprodejích.
Výpravy přes noc a puťáky
Základem jsou položky již uvedené výše, přidávají se (krom proviantu) potřeby, nutné k přenocování. Všeobecně potom lze říci, že nejdůležitější vybavení tvoří tzv. "Svatá trojice" - krosna, boty a spacák. Pokud některá položka z těchto není kvalitní a selže, obvykle způsobí předčasný návrat do civilizace.
***
Krosna. Přimlouvám se za moderní bágl o cirka 50+ litrech moderního střihu, tj. z rip-stop tkaniny, bederním pásem a kvalitními plastovými sponami. Měl by se vybírat osobně, a vyzkoušet na zádech, jak sedí. Každý má jinou postavu a batoh se špatně řešeným zádovým panelem či příliš vysokým bederákem je utrpení nosit. Naučte se seštelovat si všechny popruhy a balanční dotahy, i na nich záleží pohodlnost nošení. Ke krosně se též vyplatí přikoupit nepromokavý obal - pláštěnku. Sice je u většiny modelů již nějaká integrovaná, ale zdaleka ne všechny jsou skutečně voděodolné. Velikost, konkrétní model a počet kapes je volitelný, každopádně, bezvýhradně bych doporučila značkový výrobek.
Boty. Výběr záleží na mnoha faktorech. Budou to boty celoroční nebo jen na turistickou sezonu? Jak moc se o ně chci starat? V jakém terénu je budu používat nejčastěji? A v neposlední řadě - kolik si můžu dovolit do nich investovat? Protože tohle všechno ovlivňuje, jak budete nakonec s botami spokojeni; nemusím snad ani říkat, že je nutné je kupovat osobně, nikoliv přes net, a že trekovky od Vietnamců nejsou dobrá volba. Pokud hodláte chodit na těžko (tj. s krosnou) často i těžším terénem, uvažujte nad k tomu určenými pohorkami. Jinak platí to, co jsem psala výše.
Spacák. Poslední položka "Svaté trojice," která ovšem bude nejvíc ovlivňovat váš komfort v době odpočinku, proto je bezvýhradně potřeba pořídit kvalitní výrobek, žádné Tesco. Pro začínajícího zálesáka se nevyplatí kupovat na každé roční období spacák zvlášť, je tedy rozumné investovat do třísezónního spacáku (tj. od jara do podzimu), ve kterém se dobře vyspíte i při mírném mrazíku. Teplotní komfort spacáku lze samozřejmě ovlivnit i termoprádlem, které si případně na noc obléknete. Třísezónní spacák lze pak vylepšit ještě dokoupením fleecové vložky či Žďáráku (neprofoukne, nepromokne). Co se týče skladování, je důležité ho nemít pořád zmačkaný ve staženém obalu, tím se ničí izolační vlastnosti vláken. Doporučuje se je mít nejlépe vyvěšené ve skříni, případně rozložené v úložném prostoru postele. Spacák do přepravního vaku neskládáme (též se ničí loft), ale cpeme halabala. Dekové spacáky jsou dávno pasé, pořizujte si mumii. V České republice funguje renomovaných výrobců dost. Pro lepší informace je lépe se informovat na outdoorfóru.
Celta je opět kouskem, který patří do toho nejzákladnějšího. Proto bych řekla, pokud můžete, pořiďte si kvalitní, například od fy. Condor. Jestliže peníze úplně schází, dočasně postačí i obyčejná krycí plachta z hobbymarketu. Nevýhodou je malá pevnost oček v tkanině, její postupné řídnutí (časem začne prokapávat) a značná hlučnost - při skládání nebo v poryvech větru nesnesitelně šustí. O něco lepší řešení jsou bavlněné celty z armádních zásob. Typicky je lze sehnat kolem tří set korun. Lze je použít i místo pršipláště, nevýhodná je jejich velká hmotnost a relativně malé rozměry. Na druhou stranu, jsou trochu odolnější proti uhlíkům (ne 100%, to je legenda). Po nákupu je obvykle potřeba je znovu impregnovata případně zašít drobná poškození z armádních let.
Celtu je docela snadné si ušít svépomocí, a ušetřit tak podstatnou část nákladů, jako materiál se dá sehnat jak maskáč s PU zátěrem, tak bavlněná sypkovina (zeptejte se babičky, zda nemá v zásobě), kterou je nutné impregnovat.
Poslední možností je koupit si armádní pončo, které má po obvodu kovová očka. Tím pádem spojíte dvě funkce v jedno, a ušetříte i na váze.
Karimatka versus samunafukovačka. Tady platí, že čím vyšší vrstva izolace od země, tím lépe. Jinak je potřeba improvizovat a lůžko si navýšit o podklad z přírodního materiálu. Nicméně samunafukovačky mají nevýhodu v potenciální zranitelnosti a údajném sfukování se na sněhu. Pěnové karimatky vyjdou poměrně levně a na dvojvrstvé se vyspíte celkem slušně. Rozhodně nekupujte alumatku, to jsou vyhozené peníze.
Čelovka. Pokud už pořizovat svítidlo, tak čelovku, protože na rozdíl od ruční svítilny vám při jejím užití zůstanou obě ruce volné a světlo vždy míří tam, kam se díváte. Vybrat se dá i mezi neznačkovými, nicméně osobně se přikláním k variantě kvalitního svítidla s garantovaným původem. Poměr cena/výkon/doba svícení totiž podle mého lépe vychází pro značkové. Nemusí to být Olight za dva tisíce, pro běžné užití postačí i levnější model od Petzl.
***
S touto sumou vybavení si hádám našinec vystačí na většině běžných zálesáckých akcí a vandrů. Když to spočítáme, skutečně značkový potřebujeme nůž, batoh, spacák, pohorky, pilku (a čelovku). Zbytek se dá sehnat alternativně či vyrobit. Podrobnější info hledejte na příslušných vláknech.
I tak ale doufám, že to někomu pomůže.
P.S. málem bych zapomněla - seznam česko-slovenských výrobců zálesáckého a turistického vybavení máme tady.
moje vybavení je skoro úplně stejné jak píšeš(skoro jako by ses mi koukla do baglu teda až na ten batoch samotnej tam sem se nechal zlákat tím Mil tecem no nechám se překvapit za jak dlouho se rozpadne 
)něco stačí za pár kaček někde je lepší trošku přitlačit 
Díky
dodat, že tady se bavíme o pořizování vybavení, ne o tom, co si zabalit. O tom pojednávají další vlákna v této sekci. 
měl sem na mysly(to samozřejmně mimo mně nemohl nikdo vědět) že používám i levnější věci nůž Hultafors, pilka Husqvarna, firesteel Mil tec ,lihový vařič z plechovky od piva atd. Zkrátka levný věci když chce člověk vyrazit ven a neví ještě co opravdu potřebuje a peněz taky moc nemá.Jinak podle mně jsou tyto základní potřeby pro úplného začátečníka úplně dostačující 
Je to jenom prevence, aby někdo článek nebral jako definitivní seznam toho, co si s sebou pobalit na výpravu.
), hliníkovej ešus (slouží mi dodnes 
), kterej byl prapůvodně vojenskej (je to mumie, prošívaná, zapínání má zvrchu na kovovej zip cca do jeho poloviny, svrchní tkaninou je popelín, vatovaná náplň co spíš jde přirovnat strukturou k hadru na podlahu…, někdy vám ho snad i nafotím 
), po vyřazení armádou sloužil pionýrům (nejen) na táborech, no a když už ho vyřazovali i tam, naši mi ho koupili za odpisovou cenu 20,- Kčs. Ale na vandry jsem ho brala až prakticky v dospělosti. Vcelku ráda bych ale znala jeho přesný stáří.
