Většina z vás možná již vlastní nějaké ty binokuláry na procházky do přírody, pozorování hvězd, myslivost, atd. Je to opravdu výborná pomůcka používaná myslivci, astronomy, zálesáky, lovci a dalšími lesními tvory. Avšak, jak si mám vybrat binokuláry, když o nich nic nevím, ptáte se? Mám pár rad a triků jak na to. Sám jsem vlastníkem dvou dobrých kousků a používám je zejména na pozorování hvězd, resp. přírody, v menší míře i na špehování sousedky v protějším baráku, hihi. Nejsem žádný expert, zdaleka, ale kvůli mému hvězdářskému zázemí jen nadšenec do optiky. Berte tedy tento miničlánek s patřičným odstupem a rezervou.
Peníze
V dnešní době kapitalizmu jsou peníze asi nejdůležitějším faktorem při nákupu prakticky čehokoli. Záleží jen na vaší peněžence, kolik budete investovat. Nějaký základní kousek můžete pořídit kolem 500 kč/20 eur, dobré kousky se začínají objevovat okolo 1000 kč/40 eur. Avšak, mějte se na pozoru, stejně jako třeba u nožů můžete narazit na velmi dobrý kousek za pár kaček a na špatný kousek za tisíce korun. Cenu vytváří mnoho faktorů - jestli je binokulár porro nebo roof konstrukce, jakou má optiku, zvětšení, atd.
Zvětšení a průměr hlavní čočky
Jeden z těch nejdůležitějších faktorů. Pokud si vybíráte triedr, tak za názvem modelu narazíte na číslo, např 12x60, 8x40, apod. První číslo vám udává zvětšení dalekohledu, druhé pak průměr hlavní čočky v mm. Dalekohled 10x50 bude mít pak zvětšení desetinásobné a průměr hlavní čočky pak 50 mm. Pozor, PRŮMĚR a ne poloměr. Průměr hlavní čočky vám udává, jak velké množství světla se vám dostane do dalekohledu. Představte si, že pozorujete jakýmkoli hvězdářským dalekohledem tzv. DSO neboli objekty vzdáleného vesmíru (mlhoviny, hvězdokupy, galaxie, atd) s průměrem hlavní čočky 50 mm a druhým dalekohledem, který má průměr hlavní čočky 80 mm. Tím druhým dalekohledem uvidíte slabší objekty, které v přepočtu na stejnou plochu vyzařují méně světla (mají větší magnitudu), které v tom prvním neuvidíte. Avšak, pokud nejdete přímo po hvězdách, ale budete chtít zvolit všestranný triedr do přírody, tak vám bohatě stačí zvolit si nějaký do průměru 40 mm. Větší průměry mají většinou větší zvětšení a menší zorné pole, jsou těžší, obraz se vám bude díky rukám pohybovat, atd.
Porro nebo roof?
Porro či roof jsou názvy pro fyzikální konstrukce hranolů. Hranol je část triedru, která vám umožňuje vnímat v triedru dole jako dole a ne nahoře. Bez hranolu byste viděli to, co vnímáte jako "dole" ve vrchní části zorného pole. Co tedy zvolit? Nebudu vám tady zdlouhavě popisovat fyzikální vlastnosti obou typů hranolů, udám jen krátký popis výhod a nevýhod obou.
Roof
+ V porovnání s porro konstrukcí umožňuje zmenšení celkové konstrukce triedru a taky jeho výrazné odlehčení.
+ Roof triedry znatelně převažují na trhu nad porro.
0 Svazek paprsků se dělí na dva rovnoběžné. Nevnímám to osobně ani jako nevýhodu ani jako výhodu, prostě je to dáno samotnou fyzikální konstrukcí hranolu.
- Povrch hranolu neodráží světlo na stoprocent, ale většinou se na to používají korekce v podobě různých povlaků a potahů.
- Jsou náchylnější na zacházení, jelikož i menší změna (např. trochu posunutý hranol) může znamenat horší kvalitu obrazu.
Porro
+ Mají větší toleranci k zacházení.
+ Nemá problémy s odrazem světla či dělením svazku paprsků.
- Je oproti roof rozměrnější a i těžší.
- Není ho na trhu tak hodně, jako roofu.
Který je tedy lepší? Pokud nejsou peníze limitujícím faktorem, tak je to jedno. Ale když máte určitý rozpočet, tak rozhodně doporučuju porro. Za stejné množství peněz dostanete více muziky oproti roofu.
Proměnné zvětšení (zoom) či stálé zvětšení?
Na trhu můžete narazit i na triedry, které mají proměnné zvětšení. Doporučuju nebrat. Už ze svojí podstaty, resp. fyzikální konstrukce, jsou zatíženy zbytkovou barevnou vadou, zorné pole je při nejmenším zvětšení nejmenší, při velkém zvětšení větší (v praxi vyhovuje opačný případ, tedy s větším zvětšením menší zorné pole). Nedá se to kostrukčně obejít a navíc, zoomovací triedry jsou taky náročnější na obsluhu a bude generálně dávat horší obraz oproti stálému zvětšení.
Váha
Pokud vám nedělá nošení 30 kilových krosen žádné problémy, tak si tento odstavec nečtěte. Ale pokud máte problémy se zády jako já, kde i pitomé kilo navíc vám dokáže znepříjemnit život, tak bych doporučoval zohlednit i váhu. Pamatujte, s větším průměrem hlavní čočky/zvětšením je triedr těžší a pokud si jej pořídíte, budete muset potom ve své výbavě někde ubrat (např. méně oblečení, méně jídla atd). Většina triedrů má váhově do půl kila. Jsou i takové, které mají okolo kila a to už jsou těžké mrchy, vyžadující ve valné většině případů nějakou formu stativu (=>další váha navíc).
Zdánlivé zorné pole
Jednoduše řečeno, větší zorné pole vám umožňuje vidět větší prostor. Je rozdíl, když máte zorné pole o velikosti 0,5° a o velikosti 5°. Při jednom se budete dívat doslova přes klíčovou dírku, při druhém se budete dívat na širokoúhlý/BluRay film. Někdy se zorné pole udává v metrech na kilometr, např. 175 m na 1 km. To znamená, že když se díváte na les, který je vzdálený jeden km od vás, tak budete vidět v zorném poli od kraje ke kraji 175 m lesa. Převod mezi stupni a metry na kilometr je "údaj v m/km=stupně*17,5"
Nejnápadnější vady triedrů
Souosost
To je naprosto základní vada. Pokud nemá triedr zkolimované osy, bude vás při pozorování bolet hlava, mozek nebude moci spojit obrazy v jeden, atd. Pokud není souosost provedena dobře, tak se v dalekohledu projeví dvojitým obrazem, podobně jako při větších dávkách alkoholu.
Barevná vada
Čočka láme světlo, to ví asi každý. Ale různé vlnové délky světla láme různě a tímpádem se sbíhají v jiných ohniscích. Tedy modré světlo krátké vlnové délky se sbíhá jinde než červené světlo dlouhé vlnové délky. Barevná vada se projevuje jako duha na kontrastním objektu (např. Měsíc oproti tmavé obloze). Většina triedrů na trhu má achromáty, tedy dvojité čočky ke korekci této vady. Tady záleží na subjektivitě. Barevná vada může někomu vadit, ale druhému zase ne.
Ohýbání linií
Když se podíváte na rovnou linii, např. horizont, tak u některých triedrů se tato linie prohne, pokud ji sledujete u okraji zorného pole. Projeví se buď soudkovitost (vybulení linie od středu ke kraji) nebo poduškovitost (opačný případ). Jako u barevné vady, i tady záleží hodně na subjektivitě.
Ostrost obrazu v zorném poli
Oko se většinou soustředí na střed zorného pole, kraje už ignoruje. Pokud máte ostrý obraz v celé šíři zorného pole, tak držíte v rukách buď výjimečný kus anebo drahý triedr. Maličká neostrost u krajů není na škodu, pokud máte neostré skoro cel pole s výjimkou středu, tak už je to na pováženou. Posuzujte ostrost přiměřeně ceně triedru!
Bílá či černá musí být bílou/černou a ne našedlou.
Pokud přiložíte dalekohled k bílé stěně (nebo jiné ploše) a podíváte se na něj zdálky očima a pak na stěnu, tak byste měli vidět v dalekohledu bílou stěnu jako bílou a ne našedlou. Když je našedlá, znamená to, že dalekohled snižuje kontrast. I tady záleží hodně na subjektivitě.
Firmy, které dělají většinou kvalitní kousky
Celestron, Helios, Vixen, Meopta, Kowa, Barr & Stroud, Zeiss. Určitě jich bude víc, ale toto jsou firmy, na které si vzpomenu rovnou z hlavy.
Závěrem
Doufám, že jsem uvedl vše potřebné a že jste se neztratili. Hlavně nezpomínejte na toto. Když si chcete subjektivně poměřit dva různé triedry, musí oba mít stejné základní parametry, tzn. zvětšení a průměr hlavní čočky. Je blbost porovnávat triedr 8x25 s triedrem např. 8x40. Pokud máte již nějaký svůj vlastní binokulár, ale chcete si pořídit nový, tak jej neváhejte vzít s sebou. Posuzujte přístroj jako celek vzhledem k jeho ceně - stojí vám za to utratit třeba 30000 za triedr, který sice nemusí mít tolik vad, ale můžete jej někde ztratit/zanechat a splakat nad výdělkem? Buďte kritičtí a hlavně, nebojte se zeptat ve specializovaném obchodě - lépe vám poradí než v kdejakém hyper ultra supermarketě. A rozhodně, pokud možno, VŽDY vybírejte dalekohled osobně, nikdy ne na internetě. Šťastný výběr triedrů!