Ano, těch rozlišovacích znaků je víc, ale v takovémto případě ještě úplně postačuje znát alespoň ty základní (viz pár obrázků z netu).
Dá se rozeznat jedovatý od nejedovatého také podle samotného tvaru hlavy, ale na tuto metodu bych se asi až tak absolutně nespoléhala. Určitě je daleko lepší mít naprostou jistotu, takže v první řadě podle těch očí, což je zaručený rozeznávací znak u všech hadů. No není od věci poznat ho i z toho druhého konce, takže vědět co je zač taky podle ocasu...
Biologii, zoologii ani tomu příbuzný obor jsem sice nestudovala (na to jaksi nemám buňky

), ale pamatuji si z dětství pár postřehů. Nevím tedy, jak dalece lze tyto informace považovat za pravdivé, ale - údajně je had schopen zaútočit/zasáhnout cíl/kořist pouze na vzdálenost jeho přibližně poloviční tělesné délky. Držet si ale větší odstup bude zřejmě vždycky mnohem bezpečnější. Další věc - tvrdí se, že nejedovatí hadi nikdy nekousnou přes látku, to znamená že ne přes oblečení. A jinak jsou na rozdíl od jedovatých daleko plašší, snaží se nám spíše vyhnout, čili nezaujímají ani žádné agresivní a výhružné postoje.
U nás se člověk kromě zmije příliš často nesetká s nějakou spoustou jiných druhů jedovatých hadů, ve volné přírodě vůbec, ačkoli vyloučit se to v dnešní době nedá, a už jenom z toho důvodu, že se čas od času objeví klidně někde na ulici něčí ztracený "miláček", a většinou je exotického původu.
Příkladně třeba při cestě do zahraničí je dobrý se předem seznámit s tamní faunou, nejlépe některé běžně se vyskytující hady umět ihned bezpečně rozpoznat bez jejich bližšího zkoumání, a předejít tak nechtěné konfrontaci.
No, nejsem zrovna zdravotník, ale myslím, že se toho za posledních cca třicet let pro poskytování první pomoci zase až tolik výrazně nezměnilo, když ovšem pominu nějaké to nyní lépe dostupné zdravotnické vybavení. Někdo mě jistě rád v této záležitosti doplní či poopraví, samozřejmě v příslušném tématu

Ale i když to patří jinam, zmíním tady něco málo rad (které mi utkvěly v paměti) pokud vás anebo někoho přímo ve vašem okolí jedovatý had přece jenom rafne:
Nejdůležitější je zachovat klid, přivolat co nejrychleji potřebnou lékařskou pomoc a uštknutého se snažit co nejvíce znehybnit (především tu zasaženou část těla) a uklidnit, aby mu krevní oběh koloval co nejpomaleji. Jestliže nemáte k dispozici nic dostatečného ke kvalitnímu zaškrcení, pak poraněnou část těla alespoň držte co nejníže vůči srdci. Ránu v žádném případě nechlaďte, i kdyby byla reakce jakkoli odstrašující. Sundejte postiženému hodinky, náramky, prsteny, prostě všechno co by mohlo takovou situaci dramaticky zkomplikovat. A zraněný by pochopitelně neměl nic jíst ani pít.
Dost podstatnou částí takové záchrany je znát útočníka, tedy minimálně jej umět dobře popsat, v zcela krajním případě ho při incidentu ale buď rovnou zneškodnit nebo v tom nejlepším nějak zpacifikovat pro možnost přímé a jednoznačné identifikace.Tímto se dostávám opět na začátek, kde píši že poznání, zda jde o jedovatého či nejedovatého hada nám bude pravděpodobně stačit, avšak při něčem jako je právě uštknutí jedovatým neznámým, tam už asi ne.