Nevím jak vy, ale já teploty vzduchu nad 28 stupňů Celsia moc nemiluji
.Tuhle sobotu jsem byl nucen být v práci. Po poledni stupnice teploměru vyšplhala na neuvěřitelných +39°C ve stínu
. Kolem třetí hodiny, když jsem vyšel z vrátnice na přímé slunce, dostal jsem tak horkou ránu, že jsem se na místě otočil a zmizel zpět pod střechu. Vůbec mi nedělala dobře představa, že jsem nucen překonat v plném slunci bez jediného stínu asi kilometrovou vzdálenost na stanici metra. Čekat až se ochladí nemělo smysl a já se tak těšil domů na studenou sprchu
a pivo 
.Napadla mne taková improvizace - konec konců jsem členem bushcraft-portal.sk
- a tak jsem zašel k místu, kde se skladují prázdné kartónové obaly. Bylo to dílem okamžiku, stačil jen ostrý kapesní nůž a improvizované sombrero bylo za dvě minutky na světě.
Při odchodu jsem z pod široké krempy koutkem oka zahlédl jen značně udivený pohled pracovníka naší podnikové ostrahy
. Fungovalo to báječně, hodně široká střecha vytvořila příjemné klima
. V metru jsem samozřejmě klobouk smekl a pak ho ještě použil pro pěší cestu ze stanice domů.
Zcela neskromně musím konstatovat, že tolik udivených a úsměvných pohledů jsem už na sobě dlouho nepocítil
.
Teprve doma jsem měl možnost se podívat do zrcadla
.Foto: Zdeňka
parada v tejto peci slamacik to neni ale aj tak perfektny napad
