Už několikrát se mi stalo, že jsem hluboko v lese někoho zpozoroval. Pokud to není lesák ani myslivec, automaticky upoutá mojí pozornost, a pokud se jedná třeba o nějaké military nadšence anebo airsofťáky, hned je využiju ke svému soukromému výcviku ve stopování člověka a zkouším jít po jejich stopě. Podobnou šanci jsem dostal i nedávno. Do lesa kam chodím "buřtkraftovat" a fotit jezdí pravidelně motorkáři, ačkoliv je tam vjezd samozřejmě zakázán. Jezdí mimo cesty, dělají neskutečný rámus a ničí půdní pokryv ve velkém. Mám už z dřívějška vytipované jejich trasy i čas, kdy jezdí, je to skoro pořád stejné. Zrovna když jsem byl o víkendu fotit a užívat si atmosféry a klidu lesa, ozval se známý řev motorů terénních motorek. Okamžitě jsem přeběhl údolí a vylezl jsem si na dříve vytipovaný výběžek svahu v lese nad žlebem kudy jezdí, s cílem vyfotit si je a nebýt zpozorován. Za chvíli přijeli - asi šest chlapů v kombinézách a na motorkách. Co čert nechtěl, jednomu se zachtělo zkusit limity stroje a vyrazil zrovna proti svahu (cca 150m dlouhý a vcelku prudký), na jehož okraj jsem se z druhé strany drápal i já, no dorazili jsme současně. Přiznávám, že bych asi zdrhnul, ale byl nahoře během několika vteřin a najednou prostě stál přede mnou, tedy seděl - na mašině. Byl zjevně stejně zaskočený jako já, asi nikoho nečekali hluboko v lese mimo cesty. Věděl jsem, že neuteču, tak jsem to zkusil naopak - okamžitě jsem vyrazil k němu a zeptal se kde má vjezdku do lesa v chráněné oblasti(nejsem lesní stráž ani nic takového a prostě jsem doufal že moje drzost vyjde - a vyšla, myslel si, že jsem někdo povolaný). Po krátké konverzaci, kdy mi tvrdil, že jí má dole u kamarádů, jsem odešel na kraj svahu a vyfotil si nadrzo jeho kolegy, i když z dálky a malým foťáčkem bez objektivu. Motorkář mezitím šlápl na plyn a ujel dolů za nimi. Někdo mi zamával, zamával jsem jim zpátky, pomalu se odšoural za hranu svahu a sprintem vystartoval do hustého lesa mezi mlází a napadané kmeny, kudy se nedá projet a zastavil jsem se až za pár minut, kdy jsem měl jistotu, že se nedomluvili že mě chytí a nabančí mi. Přeci jenom šest chlapů v kožených polstrovaných kombinézách a s přilbami na hlavě se mlátí blbě
. Jediné co jsem měl u sebe byl nůž, a tak daleko jsem to zahnat nechtěl. Kromě toho jsem měl v batohu drahou fotopast. Počkal jsem chvíli schovaný asi dvě stě metrů daleko, dokud jsem neslyšel, že odjeli. Rozhodl jsem se vystopovat celou jejich trasu, a nakonec z toho byla zajímavá a zábavná akce na skoro celý den. V údolích byla stopa krásně zřetelná, na hřebenech jsem musel několikrát dohledávat. Celkově jsem šel cca 8km trasu, většinou mimo cesty stržemi a zapomenutými údolíčky bez cest. Tak to byla moje první akce na "tactical mantracking":-). Někdo se jde večer nalít a je mu druhý den blbě, já když mám volný den, dělám radši takovéto kraviny
.
Motorkáři s máslem na hlavě:
Výrazná stopa v údolích:
Podle přejezdu potoka se dá zjistit směr jízdy - toto je vjezd, protože nájezd není mokrý.
Je tu někdo podobně postižený s podobnými zážitky??