Stopování

[Willy]

Stopy a pobytové znaky medvěda - 1 část.

STOPY
Při jednom z jarních pobytů v Nízkých Tatrách, se mi podařilo v jemném blátě najít přímo výstavní stopy medvěda. Naše kamarádka Kamila se hned nadšeně pustila do dokumentace.

Vše pečlivě nafotit.

Malý kapesní nůž položený vedle stop použila jako měřítko.

Přední tlapa - detail.

Když ukončila fotografování, dost nás překvapila tím, že z batohu vyndala sádru a další pomůcky pro odlévání stop. Žádný potok či louže vody v okolí nebyly a tak jsme nakonec použili k rozmíchání sádry čaj z termosky. O odlévání stop slyšel snad každý, kdo se kdy jen trochu o zálesáctví zajímal, takže detaily tu popisovat nebudu.

Vlastní odlévání medvědí stopy.

Co však bylo pro mne ohromným překvapením, když jsem skoro po třičtvrtě roku dostal od kamarádky k vánocům takovýhle dárek.

Otisk přední tlapy medvěda do keramiky.

Zdařilý tenký sádrový odlitek vlastně medvědího chodidla kamarádka doma ještě sádrou zesílila a po vytvrdnutí použila k opětnému otisknutí stopy, tentokráte do keramické hlíny. Ještě před vypálením povrch stopy natřela hrnčířskými barvami tak, aby vše vypadalo co nejvěrněji. Těch otisků stop do hlíny udělala pro jistotu více, kdyby se náhodou něco nezdařilo. Výpal se nakonec povedl a tak zbylo i na rozdávání. Přiznám se, že je to pro mne moc hezká vzpomínka na divočinu pod Kraľovou Hoľou.

MEDVĚDÍ STROM
Při toulání opuštěnými částmi Západních Tater jsem měl už několikrát to potěšení na něj narazit.
Je to strom, kde si medvědi vyznačují své terirorium a nebo jen dávají informaci pro ostatní medvědy, když prochází krajem.

Tady těch vzkazů od medvědů bylo docela dost.

Pokud na takový strom někde v lesích narazíte, je dobré se samozřejmě nejprve pořádně rozhlédnout po okolí a pak, bude-li vzduch čistý, doporučuji věnovat se detailnější prohlídce pryskyřice. Velmi často se do ní uchytí i pár medvědích chlupů. Dostanou se tam tak, že medvěd se velmi rád otírá zády o rozdrásané a zasmolené části stromu.

Pryskyřice zachytila pár medvědích chlupů.

To, že stojíte u medvědího stromu a ne u nějakého místa, kde jelen vytloukal svoje paroží, poznáte celkem snadno. Často bývá v blízkém okolí i jeho trus a hlavně nejvíc chatrakteristické je, že v nejvyšší části oloupané kůry jsou vidět stopy po zubech. Medvěd se totiž snaží ve stoje kousat do kmene stromu co nejvýše, informuje tak ostatní o své velikosti.

Tady se nějaký macko pěkně vyřádil.

Pokud by jste se chtěli dozvědět něco víc o životě medvědů, tak kromě klasické literatury od českých autorů Karla Dolejše - STOPAŘSTVÍ nebo Miroslava Bouchnera - STOPY, dále Miloš Anděra - POZNÁVÁME NAŠE SAVCE a Vojtěch Škaloud - LIŠKA A VĚTŠÍ ŠELMY, je tu i dostatek knih, které jsou mnohdy psány velmi čtivou formou.
O slovenských medvědech velmi dobře píše Erik Baláž - POSLEDNÁ PEVNOSŤ, Miroslav Saniga - ROZJÍMÁNIE S MEDVEDMI, Ludvík Kunc Z MEDVĚDÍCH A VLČÍCH BRLOHŮ, a pak je tu zajímavá, ale velmi těžko sehnatelná kniha od Ferdinand Bevilaqua ZOČI-VOČI S MEDVEDMI.

Nějaká ta medvědí literatura.

[opossum]

pekný úlovok, tá medvedia stopa

[Willy]

Stopy a pobytové znaky medvěda - 2. část.

TRUS
Nejčastějším důkazem o pobytu medvědů v určitém rajónu kromě stop je trus.
Během roku se mění jeho struktura a dle obsahu i zabarvení.
Ve Skandinavii na konci léta zraje opravdu spousta brusinek a tenhle medvědí trus zářil už na dálku svojí křiklavou červení. Škoda, že jsem tehdy ještě neznal apetit Beara Grylse, některé brusinky byly takřka netknuté .

Medvědí trus plný brusinek

Vloni na podzim ve Velké Fatře byly konzistence i tvary medvědího trusu úplně jiné.

Vzhledem k tomu, že byla tentokrát opravdu pořádná úroda bukvic, tak se čerstvý medvědí trus sice leskl, ale jinak se svojí barvou mezi spadaným listím takřka ztrácel.

Ty tmavěhnědé lesklé kousky jsou slupky z bukvic

V jarních Roháčích lze zase nalézt medvědí trus úplně zelené barvy. Pro zimním spánkem vyhladovělého medvěda není v té době zase až tak moc pestrá potravní nabídka.
Musí se většinou spokojit jen s čerstvě vyrážejícími rostlinami, třeba s krásnou horskou kytkou - kýchavicí Lobelovou, nebo s mladým borůvčím. V létě, když všude dozrávají borůvky, bude u medvědího trusu velmi oblíbená temná modř.

Zase jedna medvědí vizitka

ZBYTKY POTRAVY
Další možností, jak zjistit přítomnost medvěda, je nacházet různé důkazy, jak si maco hledal nebo konzumoval potravu. Sem patří například zvýšený výskyt odvalených a převrácených větších kamenů, v odkryté části země pak medvěd hledá různý hmyz. Ze stejných důvodů medvědi rozvalují a drápy trhají padlé trouchnivé klády a nebo i pařezy. Zejména z jara se dají najít i medvědy okousané rostliny.

Mladá kýchavice okousaná medvědem brzy z jara

Vloni mne při toulání ve Velké Fatře už z dálky zaujal značně olámaný stromek. Jednalo se o jeřáb muk - jarabina mukyňová. Mimochodem, pokud někde na horách na podzim narazíte na její zralé plody, určitě je ochutnejte. Jsou na rozdíl o klasických jeřabin velmi chutné, dá se říct, že skoro sladké.

Jeřáb muk uprostřed medvědí krajiny

Pod stromem na zemi ležela čerstvá, ještě olistěná, celkem veliká větev se zbytky jeřabin.
Při bližším ohledání jsem zjistil, že větev rozhodně neulomil silný vítr. V místě zlomu jsem zaznamenal otisky zubů z velké čelisti. I na kmeni stromu, který nebyl zrovna moc velkého vzrůstu, jsem tam, kde větev původně rostla, našel důkazy, že byla ulomena spíše násilím. Při detailnějším ohledání stromu bylo vidět, že si sem podle spousty starých pahýlů ulomených větvích, chodí medvěd pro svoji pochoutku pravidelně každý rok.

Takhle medvěd rozkousal větev, aby se ulomila a on se dostal k chutným plodům

Že jeřabiny patří k oblíbené potravě, zaznamenal i můj velmi oblíbený současný ruský malíř Vadim Gorbatov

Obraz medvěd na jeřabinách

Zatím jsem v životě měl to potěšení pozorovat medvědy jen jednou. Byla to medvědice s dvěma medvíďaty. S pomocí silného ornitologického stativového dalekohledu jsme pozorovali, jak se matka doslova pase na pučících rostlinách a mladí dovádějí na zbytcích sněhu.
Seděli jsme s přáteli na hřebeni Západních Tater a skoro dvě hodiny sledovali to přírodní divadlo odehrávající se hluboko pod námi. Škoda, že jsme tehdy neměli fotoaparát s pořádným objektivem, ale nevadí - máme se ženou místo kvalitních fotografií alespoň moc pěkné vzpomínky.

Medvědice s dvěma medvíďaty

A nakonec moudrá rada!

Staženo někde z internetu :-)

[Rolf]

Pri dnešnej prechádzke... Kto by sproboval...?

[atti.hombre]

vypadá to ako mora,vonia to ako mora a chutí to ako mora...je to MORA


na tom to SK sa už nedá ničomu veriť...a za všetko môžu číňania !

[Rolf]

... Neuhadol si, nie je to mora, je to Bahco...

[SKW]

Skúsin, či sa trafín. Znovu tu ide o obľúbený rébus či je to pes alebo líška . Tipujem líšku. Na prvej a druhej fotke je pomalý cval. Na tretej je v behu. Fotka 4 s tou srsťou mi príde ako zajac. Na tvrdej kruste ušiak nezanechá predĺženú zadnú časť stopy, čo môže človeka pomýliť.... Čo sa týka toho trusu tak ten prvý, taký poredší, ťažko povedať.... určite však tomu živočíchovi dačo nepadlo dobre Posledný trus pravdepodobne diviak

[Rolf]

Áno, fakticky všetko si určil správne... Až na tretí obrázok... Tam nie je líška v behu, ale bažant... Ale uznávam, že fotka je dosť neprehľadná... Človek by neveril, aký má bažant pri behu dlhý krok... A trus na obidvoch fotkách je diviači... Ktovie, čo pojedli...

[SKW]

Tiež pridám zopár fotiek, ešte z konca minulého roka. Zaujímavé sú hlavne medvedie a to od malých prckov po veľké dospelé jedince.

-klasické pobytové znaky medveďa, odtrhnutý kus kôry po údere labou, fotené 25. a 26. decembra 2013 v okolí horného toku rieky Ipeľ.
















Dvojstopa.


Tu sa vyšantil jeleň, kombinácia oderu parohmi s ohryzom – čerstvé.




Poobhryzovaný trs sitiny. Jelenia zver.


Srsť jelenej zveri zachytená na odlomenom konári, ktorý zasahoval do prte.


Diviaky.




Jariabok hôrny (Bonasia bonasia)




Trus líšky, podľa veľkosti pravdepodobne silný lišiak.


Tento to však určite nebol

[cissia]

Čo myslíte?

[Nataniel]

Že by vlk

[SKW]

Ahoj Cissia, vitaj na fóre Vyzerá to na stopu divej mačky No utvrdiť sa v tom môžme len tak, že nám trochu popíšeš miesto nálezu tej stopy, bolo to niekde hlbšie v lesoch, ďalej od ľudských osídiel? Lebo ak to bolo nájdené niekde "za dedinou" tak to môže byť kľudne aj nejaký vypasený domáci kocúr

[cissia]

Ahoj všetkým Ďakujem za privítanie
Tak bolo to veľmi ďaleko od ľudských obydiel, hlboko v lese na lesnej ceste v Galmuse, na hrebeni medzi dvoma dolinami - Galmuskou tisinou a Svätojánskou dolinou. Stopy vychádzali z doliny strmím svahom hore na hrebeň a chvíľu kráčajúc po ceste a potom zas odbočujúc hlboko do lesa. Stopy viedli aj pozdĺž kmeňa padnutého stromu. Aj podľa tvaru stopy a tej "preliačiny" stredného vankúšika ma napadla jedine mačka alebo rys. Miesto Galmus je známe výskytom rysov. Už v minulosti tu boli odchytávané a posielané do zoologických záhrad do zahraničia. Preto som si myslela, či som náhodou na stopu jedného nenarazila, len neviem, či to nieje malé na rysa. Každopádne som sa chcela poradiť so skúsenejšími ľuďmi a počuť iný názor Pripájam ešte nejaké foto, kde som mohla ešte odmerať dĺžku kroku, možno by to bolo potom jasnejšie..

[SKW]

Vďaka za bližší popis Podľa mňa sa jedná o stopy mačky divej v kluse... veľkosťou stopy to odpovedá, na bežnú domácu mačku je to veľké a na rysa je to malé (rys má labu 7-9 cm približne)

Tu však treba dodať, že dnes už je veľmi nepravdepodobné že ide o "čistú" mačku divú, nakoľko genofond pôvodnej mačky divej je nenávratne stratený dlhoročným krížením sa s mačkou domácou. Dnes nám po lesoch v drvivej väčšine prípadov behajú krížence...

[M@uky]

Nievie niekto z čoho to vypadlo ? Najskôr som tipoval koňa (u nas po lesoch jazdia ludia na konoch)
No bol už večer a bolo to pomerne čerstvé....som trošku v pomykove lebo naokolo ani stopa po podkove