Sice jsem to už publikovala na blogu, ale sem chodí víc lidí, kterým by se to mohlo hodit. Takže předkládám krátký text o tom, jak si mora 511 poradila s letošním kaprem.

Mora 511 je velmi levná kudla pro všestranné užití - je to pracovní nůž, který si na nic nehraje. U mě běžně slouží na zahradě, v dílně, při vyřezávání. Zvládne jemné práce stejně jako battoning a páčení. Dělá všechno bez odmlouvání, protože je to pracovní nůž a na estetiku a ohledy se nehledí.
Původně jsem letošního kapra chtěla dělat Koboldem od Ondry Kašuby, ale jelikož si pár lidí na buhcraft-portálu stěžovalo, že se mory doporučují, ale není slyšet o jejich práci, bylo rozhodnuto. Kobold bude muset počkat na jinou rybu.
Nejdřív jsem již bezhlavého kapra otevřela - šlo to relativně dobře, jen mezi břišními ploutvemi to byl poněkud oříšek. Dále vybrat vnitřnosti, vyselektovat žluč a střeva a pak obrat těch pár šupin z jinak holého těla. To jsem dělala hřbetem, ale jelikož ho nemám ještě pořád zbroušený od výsekového otřepu, tak to moc nešlo.
Letos jsme se rozhodli kapra filetovat, na což by asi byla vhodnější delší čepel, nicméně preferuju jistý úchop a kontrolovaný řez, takže prostředníček jsem zahákla o záštitu, ukazovák kloubem opřela o čepel, a jelo se. Špička sice nebyla úplně ideálně ostrá, nicméně po překonání prvotního odporu svaloviny čepel pěkně klouzala po žebrech. Práce nebyla i moc složitější, než svlékat rolák. Jenom to chtělo trošku trpělivosti.
Po vyfiletování následovalo uříznutí ploutví. Rozříznutí tkáně a kůže (a zapomenutých šupin) v pohodě, u kostí to vyžadovalo docela zabrat, ale nakonec se to poddalo, popřípadě jsem dolomila rukou. Pokusila jsem se odříznout i hřbetní ploutev, ale tady byla mora už krátká; do služby byl krátkodobě povolán sekáček. Úplně nakonec jsem uřízla ocas.
Pracovalo se mi pohodlně celou dobu. Normálně je mi rukojeť trochu velká, dnes mi přišlo, že mi v ruce seděla jako ulitá a tvořila výbornou oporu - na ruce jsem citlivá, to mi věřte. Kapr byl řádně slizký, ale nepřišlo mně, že by klouzala. Nebo aspoň ne moc.
Co se týče skandinávského ostří, to vydrželo být funkční po celou operaci. Myslela jsem si, že výška výbrusu bude na tuto práci malá, ale nakonec to nebylo nějak poznat. Kdyby byl o něco vyšší, možná by šel do řezu o něco ochotněji. Nůž ani na začátku neholil, na konci se mi subjektivně jevil o něco tupější, nakolik, to nedovedu objektivně posoudit. Od řezání a sekání kostí se semtam objevil nějaký otlaček a asi dva mikrozoubky (páteř…), nicméně si myslím, že toto vyřeší keramika.
