Tento týden jsem dokončila vepřovicovou tašvici na opasek, která byla mým snad úplně prvním výrobkem z kůže už někdy před sedmi lety. Dostala jsem tehdy kus vepřovice ze žíněnky od kamaráda, od někoho dalšího špulku staré lněné dratve (tu mám dodnes), doplnila jsem to kusem teletiny z kožené bundy (vnitřní kapsa) a odřezkem krávy (zapínání). Neměla jsem tehdy skoro nic, ani materiál, ani nářadí. Nějak jsem tehdy nebyla schopná přišít chlopeň se zapínáním, a tak celou dobu ležela v plátěném pytli ve skříni, kde jsem ji občas potkávala při úklidu. No a tento týden nazrál čas. Tašvice je plná chyb a dneska bych ji už asi udělala jinak, ale až ji budu nosit, budu aspoň vědět, odkud kam jsem se posunula.
Tímto bych tedy chtěla poděkovat jmenovitě Macákovi, Legilovi a Divoxovi, od kterých jsem měla tu úplně první krabici odřezků kůže - pánové, jenom díky vám jsem se tohle krásné řemeslo mohla začít učit.
