Vyrezávanie z dreva

[conkoslaf]

Veľmi pekné. Ale napadá ma: Neoslabí sa tá rukovat tak že by sa mohla zlomiť ?

[divox]

Marian: opatrne rež,na chrbte je len tenká stena,ľahko sa môže stať že rezom prejdeš až dnu k ostriu.Lepšie je vyrezávať do boku rukoväte.

[marian160]

Opinel 12tka je veľký kus dreva tak si nemyslím že by sa oslabil.
Aby som neprešiel k ostriu tak som spravil menšie ústa a frňák, ako som pôvodne plánoval, lebo ma to napadlo.
Už sa máča v teakovom oleji

[M@uky]

Pred chvíľou som dokončil malú varešku do kuchyne, je z brezového dreva a napustená slnečnicovým olejom.

[Justinsson]

Miska z ořechu a přívěsek během olejování

[boomer]

Nazdar kamaráti. podarilo sa mi dostať k pár kúskom lipového dreva, medzi ktorým sa nachádzal aj lipový nádor. oplatí sa mi z neho niečo vyrezať? alebo má tendenciu praskat? za každú radu budem vďačný

[root]

rada ťažká, či to praskne je vo hviezdach. Ak chceš mať TAKMER istotu že nie, jedine zastabilizovať a poprípade "vyplniť" drevo ..

[Justinsson]

Kamrád mi zadal úkol abych mu vytvořil chybějící figurky na šachy a zde jsou král má 4cm a jsou z jilmu co na ně říkáte??

[divox]

[Maco]

pekné,pekné a ešte raz pekné

[juraj1974]

Mirko a toto co? Mam byt naozaj sprosty? Mam zavolat Mirke ze ci uz ozaj nemas co po nociach robit? Toto je nieco uzastne koli comu sa ti naozaj oplatilo ostavat dlhsie hore s nozom v ruke... Poklona pan majster. Je to nieco nadherne. Asi budem nieco chciet z tvojich ruk.... este raz poklona

[divox]

Jurko,je to iba buk a troška fantázie veľmi pekne ďakujem,všetkým,posnažím sa trošku viac

[Willy]

ŘEZBÁŘSKÁ A HUDEBNÍ VZPOMÍNKA NA JEDNO LETNÍ TÁBOŘENÍ - část 1.

Prakticky každé léto se s mojí ženou zúčastníme nějakého alespoň týdenního stylového tábora.

Pohoda tábora

Snažíme se vyjet pokud možno i s našimi dětmi, dnes už dospělými. Jak čas letí, přidávají se k našim dětem i jejich partneři. Moje vzpomínka je ještě z období, kdy s námi začal jezdit náš budoucí zeť. Dnes už máme za sebou i táboření, při kterém jsme v týpí společně tábořili nejen rodiče a děti s partnery, ale už se kolem ohniště značně nejistě pohybovala i roční vnučka. Kdo nezažil, těžko pochopí, jaký je to úžasný pocit pospolitosti, pohody, souladu a čisté radosti z obyčejného jednoduchého života. No, k tomu tématu se možná ještě vrátím někdy jindy.

Hygiena nejmladší tábornice

Patří už k tradici těchto stylových táborů, že se každý účastník snaží dovézt si tam nějaký nový vlastnoruční výrobek. Je to moc dobrý pocit být obklopen věcmi, do kterých člověk vložil kus sebe. Navíc můžete brát jako prémii to, že vaše výrobky budou oceněny lidmi, kteří se zručností a umem mají také vlastní zkušenosti.

V šeltru je pořád co vylepšovat

Teď už ale k slibované vzpomínce. Často si táborníci naplánují i nějakou konkrétní činnost během tábora. Jednou jde o postavení jednoduché udírny a její použití, jindy vyřezávání misky, někdo plete košík, další zkouší barvit látky pouze za pomoci rostlin. Mne teda ale můj nastávající zeť překvapil. Pustil se totiž do výroby jednoduchých dlabaných housliček.
Takovéhle housličky se běžně vyráběly napříč celým světem, Najdete je jak v muzeích kdekoliv v Karpatském oblouku a stejně tak si je vyráběli i první osadníci v severní Americe.

Tesání korpusu

Ze starého už vyschlého špalku javoru vytesal hrubý vnější tvar. Pak s pomocí sekery dlabačky vytvořil dutinu. K jemnějšímu opracování vnitřku použil půlkulatá dláta a později dlabací nože od Steina. Zkrátka postupně došlo skoro na všechno nářadí, co s sebou vozím v takové malém táborovém dřevěném kufru.

Mistr houslař v plné práci a dcera vyřezává alespoň lžičku

Detail těla housliček

Z vyschlého smrku vyštípnul tenkou desku, kterou opracoval do jakési „rezonanční desky“.
S pomocí kolovrátku ( ano - i ten patří do mého nářaďového kufříku) vytvořil dva zvukové otvory. Kus bukového dřeva posloužil k výrobě hmatníku houslí. Zatím vše bylo z přírodního materiálu. Diskutovali jsme spolu, jak housle slepit, nechtělo se nám ale příliš experimentovat s přírodními lepidly. Dnes už bychom to díky informacím z různých portálů asi dotáhli do konce, ale vize byla housličky na táboře dokončit a tak jsme nakonec vzali za vděk klasickým Herkulesem. Pro jistotu pojistil připevnění rezonanční desky ještě vypálením dvou dírek, kam pak při přilepení umístil dřevěné kolíčky.

Truhlářské svěrky nebyly, tak posloužily provazy

[Willy]

ŘEZBÁŘSKÁ A HUDEBNÍ VZPOMÍNKA NA JEDNO LETNÍ TÁBOŘENÍ - část 2

Mezitím, co zasychalo lepidlo, pustil se do výroby dalších nezbytných komponentů, bez kterých by to prostě nehrálo. K tomu posloužilo zase bukové dřevo. Konečně bylo rozhodnuto, že lepidlo už drží a došlo tedy na postupné osazení posledních částí housliček.
Teď už byla na pořadu otázka strun – ve snaze použít co možná nejvíce přírodní materiály, došlo na experiment s provázky v kombinaci s nitěmi. Byla důkladně probrána většina šitíček všech táborníků, aby byl nakonec stanoven ideální poměr velikosti strun .

Detail

Kobylka

Vedení strun

Kolíčky

Kolíčky z druhé strany

Hmatník

Posledním bodem programu byl smyčec. Je pravda, že to nejideálnější - tedy koňské žíně - na táboře pár lidí s sebou mělo. Na svých indiánských výrobcích je totiž použili jako náhražku skalpů. Ale ani v případě takto vysokého kulturního počinu nebyli ochotni tzv. pustit chlup tedy vlastně žíni . Nakonec jsme při procházce kolem tábora našli bleskem rozštípnutý smrkový kmen, jednotlivé třísky ležely na zemi kolem dokola. Všiml jsem si, že povrch dřeva je jako trochu chlupatý. Napadlo mne, zda by to nestálo za pokus. A představte si, ono to fakt fungovalo.

Smyčec

Pak už stačilo jen housle naladit. Vzhledem k značně primitivním kolíčkům, provázkům a vlhkosti vzduchu to byla celkem věda.

Alchymie ladění

Toho dne pak proběhl na táboře veřejný koncert, na kterém v provedení mistra houslaře zazněly ukázky z klasické hudby takových velikánů, jako je Smetana a Dvořák. Diváci museli být značně potichu neboť housličky sice zněly celkem čistě, leč nedařilo se produkovat zvuk příliš hlasitě. Asi si dokážete představit ten aplaus, který zazněl z rukou mnoha divokých indiánů, drsných zálesáků a všech jejich žen a dětí.

Táborový koncert

Snad jen na závěr, housle slouží dodnes a je to už asi 5 let. Jen došlo k dvěma zásadním úpravám. Housličky byly osazeny pořádnými strunami a kvůli tomu bylo nutné přidělat pevnější kytarové kolíčky. Ke strunám bylo nutné dodat i opravdový smyčec. Pro kvalitu a hlavně větší sílu zvuku to bylo hodně dobré rozhodnutí.
Housličky teď cestují nejen na všechny tábory, ale občas potěší svou hudbou i při toulání po horách.

Někde na horách

Vaše případné dotazy či další reakce jsem přislíbil předat mistru houslařovi.

PS: Přiznám se, že jsem celou výrobu sledoval s velkým nadšením a byl jsem fascinován tím, jak to dopadlo a tak snad to tady není moc OFF TOPIC, když tu veřejně prohlásím, že jsem opravdu moc rád, že takový člověk patří do naší rodiny.

Foto - Egon, Zdeňka, Grizzly

[Pája]

Absolutní bomba!