Búrky vs Bushcraft

[Čamo]

Veď to mi práve nejde do hlavy. Ja som myslel, že blesk by sa mal "zošmyknúť" po mokrej skale, ktorá je určite lepší vodič ako samotná skala. Ako to že sa dostane dovnútra. Ja samozrejme mám prečítané všetky tie múdrosti o vzdialenostiach od steny krokovom napätí a ruksakoch pod sebou. ale nechápem ako sa dostane ten blesk dovnútra, pokiaľ nieje v skale nejaká rudná žila.
Raz som prežil búrku na úpätí Rosutca len tak pod stenou úplne proti všetkým zásadám. Tam pralo snáď každých 20 sekúnd. Ale zase sme sa modlili o sto šesť. Jedna skupinka Čechov to tam skoro dostala. Udrelo do rebríka vedľa nich. Ale krokové napätie im neublížilo, len od tlakovej vlny sa jednej pustila krv z nosa(či ako to popisovali). A díky za odpovede.

Root:
Ale zase tá jaskyňa a ten previs čo máš na fotke moc bezpečne nevyzerá.

[kenaiwolf]

Na to ako sa moze prud dostat do jaskyne ti viem odpovedat len, tak, ze nie vzdy je najkratsia cesta k zemi aj ta s najmensim odporom. Samozrejme je pravdepodobnejsie, ze vacsina prudu sa vnutru jaskyne vyhne. Hlavne riziko je aby nedoslo k preskoku vo vnutri jaskyne cez teba, Proste ludske telo, patricne zmoknute a spotene, je velmi slusne vodive.

[root]

Ja som debatu bushcraft vs búrka ukončil. Dá sa totiž pomocou slovíčka "keby" debatiť dookola ( nekonštruktívne ). Asi by som ako laik tiež tak síce vystupoval, ale ako osobe znalej ( nielen poučenej ), elektronikovi a človekovi so štátnymi skúškami na prácu s el. zariadeniami pod napätím do 1000V ( bežní elektikári, rozvodní manipulanti a podobní nesmú pracovať pod napätím, musia si zariadenia vždy najskôr vypnúť a zabezpečiť ) sú mi veci jasné. Ja sa nedomnievam... Tvrdím že zaľajhnúť v teréne do priehlbne počas búrky je bezpečnejšie ako trčať nad terén - aj keď rýpal ( dobrom zmysle slova ) by mohol povedať že však priehlbeň je poväčšine navlhkejšia ( teda najvodivejšia ), či sa do nej počas dažďa nazbiera voda ... A tvrdím že zaliesť do diery, jaskyňe, či podobného útvaru je tisíc krát bezpečnejšie, ako zaľahnúť do priehlbne, teda čo sa týka zásahu bleskom .. Iste, ešte bezpečnejšie by bolo sedieť doma, či v aute ... Je na tom ktorom čitateľovi čo si vyberie

howgh

[Jozzo]

Či je v priehlbine voda nie je podstatné. V jazerách je kopu vody a blesky zväčša neudierajú do nej, ale napr. do stromov v okolí.
Výška je prvoradá, nasleduje vodivosť a potom náhoda resp. xy iných faktorov. Cez homogénnu skalu blesk nepôjde - bude si hľadať cestu po jej obvode alebo prasklinami. Výklenky a jaskyne spĺňajú práve tieto atribúty - sú v skalnom masíve (vyvýšené miesto/magnet bleskov), sú plytké (viď obrázok v pdfku, blesk nepôjde po strope a stene, ale si skráti cestu cez trčiaceho človeka), sú v prasklinách - jedinej vodivej ceste v nevodivej mase.

Dobrý praktický popis a nákres http://www.pcta.org/wp-content/uploads/ ... Safety.pdf

Vysoké stromy a zvlášť osamelo stojace - to je ako postaviť sa pod vykrývač.
Keď ma v lese chytia blesky, hľadám menší strom s hustou korunou (kvôli dažďu). No ešte predtým v dostatočnej vzdialenosti odložím všetko väčšie kovové, zvlášť keď nesiem aj antény

[jasommato]

to tu vsetkych tie burocky tak desia??
no asi som divny ze sami pacia

[Čamo]

No pekne. Jeden tvrdí, že jaskyne sú bezprečné a druhý presne naopak. A zmysel to dáva obidvom.

jasommato:
Aj mne sa páčia, POKIAĽ v okolí 100 metrov neudrie viac ako 0 až 1 blesk. A keď ich je 10 tak to už prestáva byť vtipné.

[jasommato]

no zazil som za jednej burocky par desiatok šleh v okruhu tych 100 metrov ale to ostreľovaľi stĺpi vysokeho napetia takže som sa nebál
ono je to vec nahody je minymalna šanca že ta trafi a ked chce tak aj pod zemou viz tie jadkyne takze nema vyznam to riesit tak dohlbky proste sa nesnazit robit na vrchu kopca atenu a nesvihat na tom kopci muskarkou inak staci zist nisie a uzivat si pohlad na blesky a ked si dost blizko aj ten nabitý vzduc

[Willy]

KRUPOBITÍ

Když jsem nedávno listoval ve starých fotoalbech a skenoval nějaké fotky z táborů, tak jsem tam narazil i na pár snímků, které stojí za to tady uveřejnit.

Zátiší s kroupami

Je to už minimálně 15 let zpátky. Tábořili jsme tehdy o prázdninách nedaleko řeky Lužnice. Byly dost horké dni a tak k místnímu folklóru patřila i pravidelná odpolední bouřka. Ta, která přišla jako poslední, byla doslova nezapomenutelná. Zdvihl se silný vítr, poté dorazily černé mraky, začalo hustě pršet a pak se náhle liják změnil v kroupy. Seděli jsme se ženou v šeltru a pozorovali ten "mazec" . Padající kroupy rychle nabíraly na velikosti. Zpozorněl jsem, když se ozval zvuk, jako kdyby někdo hodil pořádný kámen na plechovou střechu. To vedle u stanu dopadla do kotlíku první mega kroupa. Louka, na které stál tábor, se začala pokrývat kroupami o velikosti "tenisového míčku"! Pořádné mlasknutí a zadunění se ozvalo pokaždé, když ledová hrouda tvrdě dopadla do trávy. Tenká plachta střechy šeltru mi začala pro ochranu hlavy připadat dost slabá, tak jsme si každý okamžitě přes hlavu a ramena dali na několikrát přeloženou indiánskou Hudson Bay deku. A pak jen vytřeštěně očekávali, jak tohle všechno dopadne.

Kroupy přestaly, ale ještě leje

Konečně kroupová clona prošla táborem a zmizela někde směrem k nejbližší vesnici. Ještě pršelo a já už rychle vyběhl ven a zjišťoval, zda se nikomu nic nestalo. Kromě jedné modřiny na noze a i tu udělala jen od země odražená kroupa, byli všichni v pořádku. Horší to bylo se stany. Tábořiště vypadalo jakoby indiánským táborem procválala 7. kavalérie.

Zjišťujeme napáchané škody

Poutka šeltru to nevydržela

Kroupy lámaly z okrajových borovic celé větvě

Některé kotlíky, co zůstaly venku, jsme pak museli trochu vyklepat. Celtovina na šeltrech a týpích kupodivu vydržela, pouze jedno staré, kouřem značně prouzené týpí v té palbě neobstálo. Pohled zevnitř stanu směrem vzhůru nebyl zrovna povzbudivý .

Interiér "prostříleného" týpí

Táborníci si teď opřekot mezi sebou vyprávěli svoje zážitky, ve vzduchu byl cítit společně s pobouřkovým ozónem i všechen ten adrenalin. Na lidech byla znát úleva, že vše dobře dopadlo, když v tom někdo zděšeně vykřikl: "Do háje .... naše auta !!! Tatík mne asi nejspíš zabije !!!"
Všichni majitelé aut se řítili lesem na naše táborové parkoviště. Tady byl obraz zkázy daleko větší, uražená zrcátka, rozbitá přední i zadní skla a na kapotě motoru i na střeše jeden důlek vedle druhého, některé hluboké klidně jeden centimetr .
Vůbec není od věci prožít si na vlastní kůži nějaký takovýhle zážitek. Člověk má hned větší úctu k přírodě a její síle, navrátí se mu trocha pokory a navíc je pak i o čem u ohňů povídat, třeba o tom - jak se na táboře podávala ledem chlazená voda se sirupem .

PS: Když jsem náhodou asi za půl roku projížděl tímto krajem, všiml jsem si, že všechny okolní vesnice byly takové hezčí. Bodejť by ne, všichni tam měli novou střešní krytinu a skleník u zámečku se celý doslova třpytil svými novými skly .

[jasommato]

pekny zazitok taky krupovec som este nazivo nezazil ale asi by mi ties nebolo vsetko jedno
moj hlinikovi kotlik by to asi neprezil ale vseto treba skusit a rozne situacie prezit

[mohadive]

KRUPOBITÍ

Krupy som zazil, ale taketo delove gule, to je masaker. Kotlik na hlavu, schulit sa do klbka a cusat.

[spartan]

Krupy boli jeden z dovodov, preco som nevedel predat 5 rocne auto Kapota z hliniku tomu tiez nie velmi pomohla
Takymto veciam sa clovek tazko vyhne. Raz som zazil na tatranskom splave vodakov krupy vo velkosti ping-pongovej lopticky a to si niekolko ludi odnieslo domov modriny po celom tele.. V tom case sa na vode nebolo velmi kam skryt

[Paleccc]

Blesky su vec, ktorej sa v prirode asi najviac obavam. Preco? Su nevyspitatelne a zazil som uz niekolkokrat, ze blesk udrel az priliz blizko vedla mna. Od vtedy mam respekt pred burkami asi ako pred nicim inym... Proste akonahle sa zacne bliskat a ja som niekde na hrebeni, alebo prave stupam niekde na vysokohorsku chatu a pod., tak mam zimomriavky na tele a snazim sa co najskor dorazit na bezpecnejsie miesto.

Zakon schvalnosti je, ze ma burky a blesky stretaju casto v podobnych situaciach a ja si vzdy len nadavam, hlava sklonena a snazim sa cim skor zmiznut z "dosahu".

Mam otazku... Ako riesite podobne situacie ako tato:

S priatelkou sme sli hreben nizkych tatier. Po niekolkych hodinach cesty od Štefáničky, niekde v okolí Krížskeho sedla (1775 mnm) sme vedeli, ze sa blizime do ciela - utulna Durkova. Od nej nas vsak delilo este par poslednych kilometrov a vystup na Chabenec (1955 mnm) a za nim uz spominana utulna. Od juhu sa prihnali burkove mraky, ktore zahalili kopec pred nami a spustil sa koncert bleskov. S pociatku bol rozdiel medzi zableskom a hromom asi 7 - 8 sekund - odhadoval som vzdialenost na viac ako 2km. Postupne sa priblizovali... Bolo uz neskore poobedie, slapali sme niekolko hodin. Keby sme sa otocili najblizsia chata bola Kamienka, na ktoru by sme sa museli vracat hodiny... Tak sme sa rozhodli ist dalej a to co najrychlejsie, aby sme sa dostali cez najvyssie konciare skor, ako tam dorazia blesky... Mali sme so sebou batohy s hlinikovou/duralovou konstrukciou, hlinikove flase 7,5 dcl - kazdy dve. Kovove turisticke palicky, fotak a mobily. Ako jedine opatrenie sme vybrali baterky z fotaku a vypli mobili... Nastastie sme burku predbehli a blesky nas na konciaroch nezastihli... Ale polemiky v sedle ci ist dalej ci nie, nam zabrali dost casu...

Ako riesite podobne situacie vy? Myslim, ze v podobnych chvilach nie je velmi na vyber a treba ist dalej pokial to situacia aspon trochu dovoluje... Ak je riziko privysoke, tak zrejme cakat ako sa vyvinie situacia dalej... Nudzovy bivak a podobne zalezitosti je tazko riesit bez stanu, alebo zdaraku a pod... Mali sme iba spacaky.

[Borsuk]

Palec ,myslím že tvoje obavy a rešpekt pred bleskom sú úplne opodstatnené.
Zažil som v živote dva krát situáciu,kedy mi skutočne lepilo.Prvý raz uvalil
blesk celý hrubý konár zo stromu,neďaleko miesta môjho úkrytu,šupa jak
hrom konár sa z výšky zosypal na zem.Pol hodinu sme všetci šraci boli hluchí
a rozklepaní ako osiky.
Druhý krát to bolo v Tatrách pod Rysmi na reťaziach.Na ten ohňostroj tiež
nikdy nezabudnem,to burácanie bleskov sa v roklinách niekoľkonásobne
zväčšovalo.Skákali sme po tých mokrých kameňoch ako opice len aby sme boli
čím skôr dole.
Samozrejme keď si na hrebeni a búrka už je veľmi blízko,veľa možností ti nezo-
stáva.Ja by som sa snažil nájsť na hrebeni nejakú terénnu nerovnosť,jamu.roklinku
žľab alebo ničo podobné.Kovové veci,mobil,foťák by som odložil ďalej od seba.
podľa možnosti tak aby som na ne aspoň trochu videl.Blesk sa šíri kruhovo-
podobne ako keď hodíš kameň na hladinu.No a potom by som bol rád keby som
iba poriadne zmokol.Aj ja mám pred bleskami veľký rešpekt a pekných pár krát
som v noci balil narýchlo veci a prášil dolu z kopca.


Veľa suchých a bezpečných chvíľ praje Borsuk.

[Paleccc]

Vdaka Borsuk, vidno, ze aj ty si si prezil s bleskami svoje... Inak v poslednom cisle "svet outdooru" bol clanok s pribuznou tematikou, kde bola popisovana podobna situacia, ako si prezil cestou na Rysy... Myslim, ze ozaj nic prijemne...

I ja prajem vsetko dobre a nech sa ti blesky vyhybaju

[Jozzo]

Môj osobný názor je, že ako ochrana pred bleskom by mohol poslúžiť aj kvalitný pršiplášť/pončo z pvc. Teoreticky by mal byť nevodivý (ak nie je deravý) a fungovať skoro ako faradayova klietka. Nenašiel som zmienku o tom, že by blesk niekomu prepálil pršiplášť. Naopak net je plný správ dokazujúcich, že blesky idú cestou najmenšieho odporu.