Práchnovec kopytovitý (Fomes fomentarius)

Zapaľovanie ohňa rôznymi spôsobmi, vhodné drevo...

Re: Práchnovec kopytovitý

Poslaťod SKW » 20 Aug 2012, 17:34

Nedávno som na chate experimentoval s prípravou práchna amadou pre tradičnú ocieľku a pazúrik. Prišiel som na zaujímavé zistenie. Z rôznych zdrojov sa človek dočíta, že amadou treba variť v lúhu dlhé hodiny, alebo ho v ňom nechávať naložené niekoľko dní. Prišiel som na to, že tento proces je zbytočný ak amadou pred namočením najprv vysušíte. Suché amadou potom treba jednoducho namočiť do lúhu, počkať chvíľku kým sa úplne nasiakne a môžete ho vybrať von. Takto nasiaknuté amadou som následne naklepal na dreve pomocou drevenej kyjaničky na tenučké pláty a vysušil. Funguje výborne, zachytáva iskry bez najmenších problémov.

V čom je trik? Na to aby amadou zachytilo malé iskry z tradičnej ocieľky sa do jeho vlákien musí dostať hydroxid draselný. Ten sa nachádza v lúhu, čo je roztok popola a vody. Nikde sa pri návodoch na prípravu amadou neuvádzajú podrobnosti a často ľudia dávajú do lúhu čerstvé amadou, hneď po vyrezaní z práchnovca. Čerstvé amadou zo živého práchnovca však obsahuje vodu a preto je problém dostať lúh dovnútra, pravdepodobne preto sa v rôznych zdrojoch uvádza to varenie alebo nakladanie, kvôli výmene tekutiny v materiáli. Ak však do lúhu namočíte suché amadou, to sa ním plne nasiakne a hydroxid draselný sa v plnej miere naviaže do vlákien práchna. Týmto odpadá zdĺhavý a otravný proces varenia alebo čakania kým by ste amadou nechávali ležať v lúhu.

Ešte pár slov k lúhu. Pripravíte ho zmiešaním popola s vodou v nejakej starej nádobe. Je dobré popol najprv preosiať cez sitko aby sa v lúhu nenachádzali pozostatky dreva a uhlie. Silu lúhu, čiže pomer popola a vody určujem od oka, roztok musí byť dostatočne nasýtený no zároveň riedky, nesmie byť veľmi hustý až kašovitý. Treba tiež dávať pozor, lúh je v podstate jemná žieravina, spôsobuje vysušovanie pokožky až popálenie. Ten kto má citlivú pokožku by mal pri práci použiť rukavice.
“In the school of the woods, there is no graduation day.” - HORACE KEPHART, Camping and Woodcraft, 1917

SKW Bushcraft blog
Youtube kanál
Obrázok užívateľa
SKW
Moderátor
 
Príspevky: 928
Registrovaný: 05 Aug 2010, 22:36
Bydlisko: Poltár
Dal Ďakujem: 636 x
Dostal Ďakujem: 1530 x

Ďalšia drevokazná huba použiteľná pri zakladaní ohňa

Poslaťod SKW » 12 Sep 2012, 13:04

Prednedávnom som v lesoch natrafil na túto zaujímavú drevokaznú hubu. Je to sírovec obyčajný (Laetiporus sulphureus). Zdatným hubárom ju určite nemusím predstavovať no pre tých čo ju nepoznajú aspoň pár slov. Rastie od jari do jesene na odumretých aj živých kmeňoch listnatých stromov, spôsobuje červenú hnilobu jadrového dreva. Je to dobrá jedlá huba, zbierajú sa najmä mladé plodnice, asi najbežnejším spôsobom prípravy je vyprážanie v strúhanke ako rezeň. Ja som ho našiel rásť na divej čerešni, jeho žlto oranžové klobúky boli viditeľné už z väčšej vzdialenosti.


V jednej starej knižke som sa dočítal, že ho údajne kedysi zálesáci používali aj pri zakladaní ohňa. Ako už aj názov napovedá, obsahuje síru a tak som ho skúsil vysušiť a zapáliť. Po usušení je pomerne tvrdý. Ak ho pripálite lupou, tak tlie podobne ako práchnovec. Použitie s tradičnou ocieľkou a pazúrikom tu zrejme neprichádza do úvahy, nepodarilo sa mi zachytiť iskry. Využitie vidím jedine v tom, že by sa dal používať ako predlžovač uhlíka, môžete si ním vytvoriť záložný uhlík keď zakladáte oheň trením dreva pre prípad že by ste zlyhali pri rozfúkavaní hniezda na plameň, alebo napríklad pri zakladaní ohňa lupou a podobne (v podstate niečo ako náhrada práchnovca). Myslím si však, že práchnovcov je u nás všade dostatok a tak zrejme nikto nebude mať dôvod používať sírovec, jedine ak by to niekto bral ako zábavu a spestrenie poznatkov o materiáloch využiteľných pri zakladaní ohňa.


Asi najlepší spôsob prípravy sírovca na zachytenie iskier z ferro tyčky, alebo ak chcete moderného firesteelu, je nastrúhanie vysušeného kusu na jemný prášok pomocou starého rajbadla. Stačí jedna silnejšia iskra a vznikne krásny uhlík. Ten môžte nechať narásť/zosilnieť podľa potreby a potom ho stačí vybrať napríklad kúskom kôry, preniesť do hniezda suchej trávy a rozfúkať na plameň.



Zapaľovanie pomocou lupy.


“In the school of the woods, there is no graduation day.” - HORACE KEPHART, Camping and Woodcraft, 1917

SKW Bushcraft blog
Youtube kanál
Obrázok užívateľa
SKW
Moderátor
 
Príspevky: 928
Registrovaný: 05 Aug 2010, 22:36
Bydlisko: Poltár
Dal Ďakujem: 636 x
Dostal Ďakujem: 1530 x

Re: Práchnovec kopytovitý

Poslaťod ňaňo » 30 Máj 2013, 17:53

Ahojte, mozno dlda otazka moze rast caga ajna dube.
ňaňo
 
Príspevky: 24
Registrovaný: 26 Apr 2011, 21:18
Bydlisko: Prievidza
Dal Ďakujem: 0 x
Dostal Ďakujem: 1 x

Re: Práchnovec kopytovitý

Poslaťod SKW » 30 Máj 2013, 22:40

Môže. No má to jeden háčik. Ryšavec šikmý totiž vytvára viacero typov plodníc. Pre potreby založenia ohňa alebo medicíny je použiteľný len jeden typ plodnice - uhľovo čierna hrča pripomínajúca zuhoľnatené drevo, vnútri oranžovej špongiovitej štruktúry rôznej tvrdosti. Nie vždy sa však stane, že huba vytvorí toto typické sklerócium, niekedy môžeš natrafiť na zvláštne útvary a guľovité nádory, no z tých práchno nezískaš, len celkom pekné zvlnené drevo na vyrezávanie.

Všetky tieto útvary spôsobil ryšavec šikmý (Inonotus obliquus) alias čaga. Práchno alebo hmotu na čaj získaš len z tej čiernej plodnice na poslednej fotke.



“In the school of the woods, there is no graduation day.” - HORACE KEPHART, Camping and Woodcraft, 1917

SKW Bushcraft blog
Youtube kanál
Obrázok užívateľa
SKW
Moderátor
 
Príspevky: 928
Registrovaný: 05 Aug 2010, 22:36
Bydlisko: Poltár
Dal Ďakujem: 636 x
Dostal Ďakujem: 1530 x

Re: Práchnovec kopytovitý

Poslaťod ňaňo » 07 Jún 2013, 16:51

SKW dik ono tak nejako aj vypadalo ako na tvojich obrazkoch.
ňaňo
 
Príspevky: 24
Registrovaný: 26 Apr 2011, 21:18
Bydlisko: Prievidza
Dal Ďakujem: 0 x
Dostal Ďakujem: 1 x

Re: Práchnovec kopytovitý

Poslaťod michaltarbaj » 22 Dec 2013, 21:43

Ahojte,je to caga?
Prílohy
DSCN0699.JPG
Obrázok užívateľa
michaltarbaj
 
Príspevky: 62
Registrovaný: 20 Máj 2013, 21:00
Bydlisko: spisska nova ves
Dal Ďakujem: 227 x
Dostal Ďakujem: 269 x

Re: Práchnovec kopytovitý

Poslaťod SKW » 22 Dec 2013, 21:50

Mne to z fotky príde ako nádor, ktorý má vnútri často pekné zvlnené drevo. Spôsobuje ho síce ryšavec (huba), no nie je to plodnica z ktorej sa dá získať práchno. O tom sa však presvedčíš len tak, že do toho zarežeš. Ak režeš do dreva tak je to hrča, ktorá poskytuje dekoratívne drevo na výrobu užitočných predmetov ako kuksa, misky taniere atď. Ak je vnútri oranžovohnedá hubka, tak si našiel zálesácke zlato. No plodnica s práchnom je obyčajne omnoho viac čierna zvonku, akoby obhorená, toto je podľa mňa nádor.
“In the school of the woods, there is no graduation day.” - HORACE KEPHART, Camping and Woodcraft, 1917

SKW Bushcraft blog
Youtube kanál
Obrázok užívateľa
SKW
Moderátor
 
Príspevky: 928
Registrovaný: 05 Aug 2010, 22:36
Bydlisko: Poltár
Dal Ďakujem: 636 x
Dostal Ďakujem: 1530 x

Re: Práchnovec kopytovitý

Poslaťod Pája » 22 Dec 2013, 22:17

Dovolím si myslet, že je to téměř na 100% nádorové dřevo. Přikládám fotku nádoru, co jsem našla letos na jaře, vykazuje stejné znaky.

Obrázok
Kráčím, tedy jsem.
Fail again, fail better. (S. Beckett)

Galerie výrobků na knife.cz
Instagram
Obrázok užívateľa
Pája
Amazonka
 
Príspevky: 1299
Registrovaný: 05 Júl 2010, 20:13
Bydlisko: Morava
Dal Ďakujem: 1221 x
Dostal Ďakujem: 1710 x

Re: Práchnovec kopytovitý

Poslaťod michaltarbaj » 22 Dec 2013, 22:29

Dakujem
Obrázok užívateľa
michaltarbaj
 
Príspevky: 62
Registrovaný: 20 Máj 2013, 21:00
Bydlisko: spisska nova ves
Dal Ďakujem: 227 x
Dostal Ďakujem: 269 x

Re: Práchnovec kopytovitý

Poslaťod Willy » 14 Mar 2014, 13:11

ZPRACOVÁNÍ TROUDNATCE KOPYTOVITÉHO TENTOKRÁTE TROCHU JINAK.

Vloni, během závěru krásného podzimu, jsme se s ženou a kamarádem Sokolem toulali starými loveckými chodníky slovenských hor. Máme rádi tenhle čas, příroda hýří barvami, ve vzduchu je už po ránu cítit syrovost blížící se zimy, ale přes den je možné šlapat jen v triku a užívat si posledních slunných dní.

Choroš 01.jpg
HORSKÝ LISTNATÝ LES

Sokol - teď už i čerstvý člen našeho bushcraft-portálu – mne v starém bukovém lese upozornil na celkem malé choroše o velikosti asi pěsti. Byly to letos narostlí troudnatci, jejich povrch ještě neměl prakticky vůbec žádnou ztvrdlou šedočernou krustu na povrchu. Kamarád se totiž už nějakou dobu zajímá o zpracování choroše na měkký poddajný materiál, podobný vzhledem i vlastnostmi kůži u nás známé jako jelenice. Vyprávěl o různých váčcích, vestách, kloboucích a čepicích. Já si dokonce vzpomněl, že jsem sám kdysi dávno měl možnost si na tenhle materiál sáhnout. Jeden ze starých woodcrafterů měl totiž doma odněkud z Bavorské strany Šumavy nádhernou tmavě hnědou čepici s kšiltem, která byla sešita právě z jednotlivých kusů dokonale zpracovaného choroše.
Naše duše zálesáků pookřála a začali jsme spřádat plány, co všechno bychom si mohli z chorošů vyrobit. Nakonec jsme jich našli hned několik a celkem snadno šly odtrhnout ze stromu.

Choroš 02.jpg
DVA ČERSTVĚ UTRŽENÍ MLADÍ TROUDNATCI

Hned na místě jsme je začali opracovávat. Podle instrukcí Sokola vlastně pro začátek stačilo jen nožem vydlabat vnitřek houby. To je ten nejtmavší materiál uprostřed, který se patrně v dalších letech stane základem pro ony trubičky, které při zpracování choroše na amadou - hubku pro zachycení jiskry - odstraňujeme stejně jako ztvrdlý povrch houby. Překvapilo mne, jak právě vrstva té nejpožadovanější části choroše byla tlustá.

Choroš 03.jpg
DLABÁNÍ CHOROŠE

Choroše jsem pak dovezl domů. Z obav, aby bílá plíseň, která se na povrchu choroše brzy objevila, neznehodnotila celou houbu jsem urychleně přistoupil k dalšímu zpracování. Plíseň jsem omyl a na 24 hodin namočil do hrnce s vodou – možná by doba namáčení stačila kratší, ale já se k práci dostal až druhý den. Vyndal jsem houby z vody a jen je krásně rozměklé opatrně mnul a lisoval mezi prsty a mírným tahem za okraje začal měnit vypouklý tvar houby na plochu. V určité chvíli jsem ale musel přeci jen nožem trochu nakrojit okraj, aby se houba dokonale rozprostřela do roviny. Potom přišla na řadu práce s malou dřevěnou paličkou. Začal jsem na hladké kládě celkem bez velké síly klepat do plochy choroše a jednotlivými údery se snažil vytvořit stejně tlustý materiál cca 3 - 5 mm. Šlo to snadno a celkem rychle. Občas bylo ještě nutné nožem odstranit nějaké části z povrchu plochy choroše. Mimochodem, je to celkem voňavá práce, tedy - alespoň pro ty, kdož mají rádi třeba houbovou polévku :D !

Choroš 04.jpg
ROZKLEPÁVÁNÍ CHOROŠE

Choroš 05.jpg
DOČIŠŤOVÁNÍ NOŽEM

U některého choroše jsem necitlivým klepáním vrstvu příliš ztenčil a někde se mi i protrhla. Z těch nepovedených částí jsem dodatečnou koupelí v louhu z dřevěného popela vytvořil alespoň pěknou zásobu hodně kvalitního jemného „amadou“. V jeho sametovém povrchu jiskry vzniklé křesáním pazourku o ocílku chytají přímo luxusně.
Jen u dvou exemplářů se mi podařilo choroš vyklepat do celkem velké plochy. Bude to chtít patrně více pokusů, než člověk dojde k odhadu kolik, jak a kde udeřit a aby výsledek byl dokonalý. Zatím bych si s takto získaným materiálem na výrobu čepice netroufl :( .

Choroš 06.jpg
ROZKLEPANÝ CHOROŠ - VNĚJŠÍ HLADKÁ STRANA

Choroš 07.jpg
VNITŘNÍ STRANA - MEZI PRSTY JE VIDĚT TLOUŠŤKA MATERIÁLU

Pro začátek jsem se rozhodl ušít jen takový malý váček na mini ocílku, kterou jsem dostal od SKW na letošním zimním srazu B-portálu.

Choroš 08.jpg
VÁČEK S OCÍLKOU, PAZOURKEM A KRABIČKOU NA TROUD

Choroš 09.jpg
VÁČEK Z DRUHÉ STRANY

Abych měl jistotu, že se při šití nití celkem jemná struktura choroše neprotrhá, vložil jsem mezi dva sešívané kusy proužek látky, konkrétně červený flanel, přehnutý po délce na půl tak, aby vyčnívající hrana ohnutého okraje vytvořila jakousi ozdobu.
Jelikož mám rád indiánské výrobky, nechal jsem se trochu inspirovat jednoduchým zdobením váčků z jelenice. Při sešívání okrajů váčku jsem z lícové strany navlékal na nit vždy pár korálků.
Ta kombinace temně hnědé barvy choroše a medově žlutých korálků s červenou látkou se mi moc zalíbila.

Choroš 10.jpg
PŘÍJEMNĚ MNE PŘEKVAPILA MĚKKOST MATERIÁLU - POSUĎTE SAMI

Určitě si ještě něco takového vyrobím, zbyl mi totiž ještě jeden, docela hodně velký rozklepaný choroš. No a já teď jen čekám na tu správnou inspiraci :roll: .

PS: Koho tato technologie zaujala a chtěl by se dozvědět více, mám pro něj od Sokola dobrý tip. Je jím odkaz na zajímavé internetové stránky Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm.
http://www.vmp.cz/cs/odborna-cinnost/tr ... z-chorose/

Foto: Zdeňka
Naposledy upravil Willy dňa 15 Mar 2014, 00:09, celkovo upravené 1
"PROTOŽE JSEM POZNAL TRÝZEŇ ŽÍZNĚ, VYKOPAL JSEM STUDNU, ABY Z NÍ I JINÍ MOHLI PÍT."
Ernest Thompson SETON


Obrázok
WOODCRAFT IS LIFECRAFT!
Obrázok užívateľa
Willy
 
Príspevky: 468
Registrovaný: 28 Aug 2013, 23:15
Bydlisko: Praha
Dal Ďakujem: 2319 x
Dostal Ďakujem: 2712 x

Re: Práchnovec kopytovitý

Poslaťod samotár » 14 Mar 2014, 21:00

ahoj, pekne aj článok,
ešte sa stretneme, svet je malý
Obrázok užívateľa
samotár
 
Príspevky: 99
Registrovaný: 29 Jan 2014, 14:20
Bydlisko: Rožňava
Dal Ďakujem: 506 x
Dostal Ďakujem: 211 x

Re: Práchnovec kopytovitý

Poslaťod Willy » 17 Mar 2014, 12:07

ZPRACOVÁNÍ TROUDNATCE KOPYTOVITÉHO TENTOKRÁTE TROCHU JINAK.

Tak jsem ještě na toto téma trochu googlil a našel dalších pár fotografií :shock:! Jsou to výrobky z Rumunska.

Výrobky z choroše 01.jpg
Různé výrobky z troudnatce - všimněte si kravaty, krabičky a váčku s ocílkou a pazourkem

U kabelek jsem prakticky neobjevil nějaké známky šití. Patrně se ke spojení používá lepení a nebo nějaký skrytý způsob šití a případně je pak spoj ještě přelepený další ozdobnou vrstvou troudnatce. Těžko říct, fotky nejsou v bůhví jakém rozlišení :(.

Kabelka z choroše 01.jpg

Kabelka z choroše 02.jpg

Kabelka z choroše 03.jpg

Kabelka z choroše 04].jpg

A ještě nějaké pokrývky hlavy.

Čepice a klobouky z choroše 01.jpg

Čepice z choroše 01.jpg

Čepice z choroše 02.jpg

Klobouk z choroše 01].jpg

Zdá se, že čepice (rozuměj bez kšiltu) a i klobouk se dá v pohodě vyrobit z jednoho kusu troudnatce.

To je materiálu.jpg
Jo to se to v Rumunsku vyrábí, když má někdo nachystáno takového materiálu

Tak se obávám, že teprve teď, po shlédnutích fotografií, mne to začne opravdu bavit :D!
"PROTOŽE JSEM POZNAL TRÝZEŇ ŽÍZNĚ, VYKOPAL JSEM STUDNU, ABY Z NÍ I JINÍ MOHLI PÍT."
Ernest Thompson SETON


Obrázok
WOODCRAFT IS LIFECRAFT!
Obrázok užívateľa
Willy
 
Príspevky: 468
Registrovaný: 28 Aug 2013, 23:15
Bydlisko: Praha
Dal Ďakujem: 2319 x
Dostal Ďakujem: 2712 x

Re: Fomes fomentarius

Poslaťod ROSOMAK » 18 Dec 2014, 21:52

Zdravím bratov. Mám otázku. Je toto práchnovec kopytový alebo nie? Už v minulosti som vyrábal z práchnovca práchno ale z veľkých kusov. Toto sa mi vidí nejaké biele. Rúrkovitú spodnú časť som odstránil strúžčekom /hook knife/. Po stlačení je gumený a drží si tvar :roll:
Prílohy
1.jpg
2.jpg
5.jpg
3.jpg
4.jpg
Obrázok užívateľa
ROSOMAK
 
Príspevky: 95
Registrovaný: 07 Feb 2013, 15:21
Bydlisko: horehronie
Dal Ďakujem: 124 x
Dostal Ďakujem: 216 x

Re: Fomes fomentarius

Poslaťod Rolf » 18 Dec 2014, 23:10

Podľa mňa by to mohol byť Ohňovec obyčajný. Je podobný ako Práchnovec a myslím, že by mal aj rovnako fungovať pri zapaľovaní ohňa, ale ja som ešte neskúšal túto hubu.
...nikto nie je múdrejší ani mocnejší ako všemocná príroda...
...a príroda robí zo mňa lepšieho človeka...
Obrázok užívateľa
Rolf
 
Príspevky: 328
Registrovaný: 08 Jún 2011, 13:24
Bydlisko: Vihorlatské vrchy
Dal Ďakujem: 430 x
Dostal Ďakujem: 487 x

Re: Práchnovec kopytovitý

Poslaťod SKW » 19 Dec 2014, 11:22

Je to práchnovček pásikavý (Fomitopsis pinicola). Rastie najmä na smrekoch. Mal by sa z neho dať získať tlejúci materiál ako z väčšiny takýchto drevokazných húb, no nemusí to byť taká kvalita ako z práchnovca kopytovitého, už z fotiek tá hmota vyzerá odlišne. Túto hubu som ja osobne neskúšal spracovať, nakoľko originál práchnovca mám dostatok.
“In the school of the woods, there is no graduation day.” - HORACE KEPHART, Camping and Woodcraft, 1917

SKW Bushcraft blog
Youtube kanál
Obrázok užívateľa
SKW
Moderátor
 
Príspevky: 928
Registrovaný: 05 Aug 2010, 22:36
Bydlisko: Poltár
Dal Ďakujem: 636 x
Dostal Ďakujem: 1530 x

PredchádzajúciĎalší

Späť na Oheň

Kto je on-line

Užívatelia prezerajúci fórum: Žiadny registrovaný užívateľ nie je prítomný a 0 hostia


cron