Letos na konci máje jsem se na Brdském vandru těšil z mladých smrkových výhonků, které tak krásně rozjasní lesy. Kamarád mi k tomu hned začal vyprávět o výrobě smrkového sirupu. Tak jsem si nakonec dle jeho rady nasbíral menší dávku s tím, že to vyzkouším.
Doma jsem na internetu zjistil, že na B-portálu už tohle téma proběhlo. Ještě jsem však na jiných stránkách dohledal další moudrosti. V jednom z návodů byla kromě cukru a smrkových výhonků ingredience navíc - citrón.
A tak jsem do cca 0,8 litru velké sklenice skládal ve vrstvách stále za sebou - výhonky, cukr, plátek citrónu, ... .
Během následujících čtyř týdnů se díky slunečnímu svitu v uzavřené sklenici postupně objevovalo stále více zlatavého ne moc hustého moku. Po té jsem sklenici otevřel a tekutinu ochutnal. Bylo to fakt moc dobré, až jsem začal mít obavu, zda bude vůbec co scedit. Sklenička čirého sirupu pak putovala do ledničky. Vymacerované smrkové výhonky jsem ještě před vyhozením zalil vodou a udělal si tak moc dobrou smrkovou limonádu.
Ani jsem netušil, jak brzo dojde na jeho užívání. Letošní první vlna prázdninových veder mne skolila docela drsnou virózou. Horečka, bolení v krku, suchý, trhavý a téměř nekončící kašel. Lékař předepsal antibiotika a doporučil mi užívat nějaké odkašlávadlo.
No a já si mohl kromě mátového a zázvorového čaje v pohodě naordinovat ještě třikrát denně lžičku tohoto "smrkového nektaru"
.
Foto: Zdeňka