Odporúčame najlacnejšie PZP online - uzavripzp.sk

Poznatky o spánku

Všetka výstroj súvisiaca so spánkom v lese

Poznatky o spánku

Poslaťod opossum » 12 Jan 2019, 12:14

Postnem tu výpisky z knihy Šulc, Dvořák, Morávek - Člověk na pokraji svých sil.

Spánková deprivace

Spánek je jednou ze základních biologických a fyziologických potřeb. Vyskytuje se u všech vyšších organismů a zaujímá značnou část jejich života. Dítě v prvních šesti měsících prospí více než 20 hodin z každých 24 hodin. U dospělého je potřeba spánku nižší a zabere mu přibližně 1/3 života. Jsou lidé, kterým stačí pravidelný spánek po dobu 4 až 5 hodin. Většinou se denní norma pohybuje kolem osmi hodin, a to i tam, kde nepůsobí přírodní a společenské faktory, jimž běžně podřizujeme veškeré své konání. Speleologové, dlouhou dobu uzavření v temnotách podzemních jeskyní a zbavení možnosti kontrolovat čas, si dokázali udržet spontánní rytmus bdění a spánku přibližně stejný jako na povrchu. Byl také proveden pokus s umístěním lidí di úplné temnoty na dobu až 6 měsíců. Po adaptaci na tak nezvyklé prostředí se u pokusných osob nastolil pravidelný cyklus, jen o málo přesahující 24 hodiny, se 16-17 hodinami bdění a 7-8 hodinami „nočního“ spánku. Do této doby nebyla ovšem počítána krátká zdřímnutí přes „den“, trvající někdy půl hodiny až hodinu. Zmírníme-li pokusné podmínky a odměřujeme-li takovým lidem čas rozsvícením přes umělý den a tmou navozujeme noc, dá se nastolit i jiný časový klíč.
I když obecně platí, že přizpůsobení delšímu cyklu je snadnější než kratšímu, je časová přestavba individuálního cyklu bdění a spánku v jednom směru uskutečnitelná pouze v laboratoři. Tak například při práci na Saljutu 4 dodržovali kosmonauti Klimuk a Sevastjanov po dobu 62 dnů 23,5 hodinový den. Ani po dvou měsících se k němu nepřizpůsobili. Naopak, násilný zásah do časové struktury jednoho ze základních biologických dějů se nepříznivě odrazil ve snížené výkonnosti posádky orbitální laboratoře.
Je řada podkladů pro domněnku, že spánek nějak souvisí se základním mechanismem zpracování a uchovávání informací, které mozek během dne přijal. Mozek, po způsobu velkých samočinných počítačů, v této době třídí zachycené informace a ty, které jsou pro organismus nějak důležité, převádí z operační paměti do paměti dlouhodobé. Kromě toho ve spánku probíhají v centrální nervové soustavě metabolické obnovné procesy.
Proti starším názorům na spánek jako na pasívní ochranný děj, do něhož unavený organismus „padá“, zdůrazňuje moderní pojetí dialektickou vazbu mezi „vypínáním“ určitých centrálních struktur a aktivní činností specializovaných center v prodloužené míše, jejichž podráždění vede k usnutí. Ani látková přeměna není ve spánku utlumena; naopak, nastává její přesun do oblasti aktivních regeneračních a asimilačních dějů.
Na sklonku padesátých let popsali Američané Dement a Kleitman a Francouz Jouvet dva typy spánku: synchronní a paradoxní (častěji označovaný jako REM spánek). Oba se rytmicky střídají a dají se odlišit ze zápisu elektrických potenciálů mozku, snímaných současně s aktivitou okohybných a některých dalších obličejových svalů. U zdravého člověka začíná noční spánek vždy synchronním spánkem, v němž podle hloubky rozlišujeme 4 stadia. Po 60 až 90 minutách tento druh spánku automaticky přejde do paradoxní fáze, která trvá 10 až 30 minut. Cykly synchronního a paradoxního spánku se během noci vystřídají čtyřikrát až pětkrát. V minulosti se soudilo, že REM spánek je vyhrazen pro tvorbu snů. Dnes víme, že tomu tak není a že sny vznikají v obou typech spánku.
Tento poněkud delší fyziologický úvod byl nutný k pochopení dalšího výkladu. Stejně jako spánek, ani spánková deprivace není jednotným úkazem. Ve zvláštních situacích, například ve válce, v silné emoci, při plnění náročného programu v kosmu, dokáží lidé vůbec nespat několik dnů za sebou. Jindy, jak to vídáme například u některých státníků, dostanou se lidé sice denně do postele, ale povinnosti jim dovolí usnout jen na několik málo hodin. Tento stav může trvat i měsíce. Kromě kvantitativního deficitu spánku známe situace, při nichž organismus strádá nedostatkem pouze určitého typu nebo stadia spánku. Vcelku však nespat dokážeme podstatně kratší dobu než třeba hladovět.
Následky částečné spánkové deprivace nasnášejí všichni lidé stejně. Jsou popsána pozorování, kdy stačilo tři noci po sobě ubrat několik hodin z individuální normy a dotyčné osobě trvalo 14 dní, než opět dosáhla duševní rovnováhy. V jiném případě se pokusné osoby nejprve naučily zpaměti násobit trojmístná čísla jiným číslem. Potom po dobu 1 týdne spaly denně jen 2 hodiny. Přesto dokázaly plnit naučený úkol stejně přesně a dokonce rychleji než dříve.
opossum
 
Príspevky: 396
Registrovaný: 20 Sep 2012, 14:19
Bydlisko: Dubnica nad Váhom
Dal Ďakujem: 15 x
Dostal Ďakujem: 191 x

Re: Poznatky o spánku

Poslaťod opossum » 12 Jan 2019, 12:14

Tak jako v každém jiném lidském konání, i v délce úplné spánkové deprivace existuje rekord. Dosáhl ho 16letý mladík v laboratoři v San Diegu tím, že vydržel nespat plných 12 dní. Pokus skončil úspěšně, bez škodlivých následků. Dramatičtější průběh měl experiment provedený v roce 1934. Tehdy se lékařům Katzovi a Landisovi nabídl 24letý mladý muž k provedení pokusu, jímž chtěl dokázat, že spánek je jenom zvyk, kterého se lze kdykoli bez obtíží zbavit. Vydržel nespat 231 hodin, tedy téměř 10 dní. Potom musel být pokus přerušen. Od 4.dne měl totiž onen muž halucinace, byl zmatený a dezorientovaný. V posledních dnech před ukončením pokusu trpěl bludy, že ho jeden z lékařů pronásleduje. Pokus nebyl úplně čistý, protože mladík několikrát na kratičkou dobu usnul. Celková doba těchto zdřímnutí však nepřesáhla 5 hodin a 25 minut.
Zdrcující většina pokusů provedených na lidech nepřekročila dobu 100 hodin nespaní. Záměrně jsme nepoužili termínu bdění, protože již po 48 až 60 hodinách je takové označení pro stav pokusné osoby zcela nepřiměřené.
Jak vypadá obraz psychické a tělesné výkonnosti člověka, který delší dobu nespí? První noc, kormě zvýšené ospalosti k ránu, se překonává celkem snadno. Druhý den, pokud je pokusná osoba zaměstnána nějakou zajímavou prací, téměř si nevzpomene, že v předešlé noci nespala. Druhá noc se už snáší hůře. Pálí oči, přestávají se tvořit slzy. Je obtížné vydržet něco číst, protože při posazení se rychle ohlašuje spánek. Ranní zvýšenou ospalost nezřídka provází dvojité vidění. Schopnost manuálně pracovat bývá uchována i třetího dne, nesmí se však sedět. Také pořizování záznamů trpí. Člověk nedokáže dopsat větu, tužka mu vypadává z ruky po několika slovech. Nedokáže si spočítat tep. Výkon v krátkodobých psychologických testech netrpí. Když se však mají jmenovat rychle za sebou barvy několika set barevných čtverců, objevuje se již po jedné minutě spousta chyb. Řeč ztrácí melodii, je smazaná, bezbarvá. Mění se vnímání času, tvarů, zvuků. Časté jsou iluze a zrakové halucinace. Tyler uvádí, že z 350 osob po 40hodinovém bdění halucinovalo plných 75%! Nejčastějším obsahem halucinací byly osoby druhého pohlaví. Aby se člověk udržel v bdělém stavu, musí neustále codit nebo se zabývat nějakou jinou motorickou činností. Ani to někdy nepomáhá a přepadá ho krátkodobý spánek. Pokusné osoby, které experimentátor budí, jsou zlostné a tvrdí, že vůbec nespaly. V chůzi najednou dojde k vražení do zdi nebo jiného předmětu, přestože oči zůstávají otevřené.
Fyziologické funkce spánkovou deprivací podstatněji netrpí. Průkazné změny nastávají pouze ve snížení prahu pro vnímání bolesti při nezměněném povrchovém čití. Spolu s ostatními projevy v chování nespavce je tento stav prakticky totožný s obrazem člověka, který vypil velkou dávku alkoholu.
Dlouhé bdění zasahuje do termoregulačních pochodů. Minima tělesné teploty souhlasí s maximy subjektivního pocitu únavy. Opačnou tendenci v chování křivky tělesné teploty zaznamenali Koranyi a Lehmann u šesti dobrovolníků nemocných schizofrenií během stohodinového bdění. U všech trvale stoupala teplota, až na konci pokusu dosáhla 38,2°C.
Po globální deprivaci spánku, kde je ve stejné míře vyloučen jak synchronní, tak paradoxní spánek, organismus uhrazuje nahromaděný dluh velmi zajímavým způsobem. Nejprve se nahrazuje deficit fylogeneticky staršího synchronního spánku a teprve potom přijde na řadu splacení dluhu ve vývojově mladším paradoxním spánku. Obvykle se nenahradí celé množství ušlého spánku, ale některé příznaky nasvědčují tomu, že dodatečný náhradní spánek je intenzivnější a hlubší. V této souvislosti stojí za to, uvést názor našeho předního odborníka ve výzkumu spánku, docenta B.Rotha. Říká: „Většina autorů soudí, že odpočinku a restitučním pochodům slouží výhradně synchronní spánek, a to zvláště jeho hluboké fáze. Z tohoto hlediska lze potvrdit lidové rčení, že nejlepší a nejhodnotnější spánek je před půlnocí (za předpokladu, že jdeme spát před devátou hodinou večerní)“.
opossum
 
Príspevky: 396
Registrovaný: 20 Sep 2012, 14:19
Bydlisko: Dubnica nad Váhom
Dal Ďakujem: 15 x
Dostal Ďakujem: 191 x

Re: Poznatky o spánku

Poslaťod opossum » 12 Jan 2019, 12:17

Kromě dlouhodobého bdění, udržovaného přirozenou fyziologickou cestou, lze ohlašující se známky ospalosti na přechodnou dobu překonávat pomocí některých léčiv. Nejznámější prostředky jsou amfetamin (benzedrin) a pervitin, hojně používané hlavně ve 2.světové válce ve všech bojujících armádách. Podobný, ale výrazně slabší účinek mají léky používané k potlačení nadměrné chuti k jídlu u otylých. Žádný z léků povzbuzujících bdělost však nezasahuje do centrálních mechanismů pro řízení spánku a bdění přímo. Stimulancia, jak se tyto látky nazývají v odborné literatuře, dovedou jen zrychlovat psychomotorické tempo. Zvýší se tím nabídka představ, myšlenky se rychle střídají, člověk má většinou pocit, že je nesmírně výkonný. Rubem tohoto stavu je objektivní pokles výkonnosti, zejména v psychické sféře. Kromě toho podle některých zkušeností provokují stimulancia přibližně u poloviny všech lidí pocity úzkosti a strachu. Nelze rovněž podceňovat nebezpečí vzniku lékové závislosti po opakovaném podávání. Ze všech těchto důvodů nelze vidět ve stimulanciích prostředky, které by mohly fyziologickým způsobem likvidovat jednu ze základních biologických potřeb – potřebu spánku. Kromě velmi úzkých medicínských indikací dnes lze o jejich použití uvažovat již jenom v krizových situacích, kdy za naději na záchranu života je přijatelné zaplatit daň v podobě negativních účinků léku. Proto zůstávají stimulancia nadále ve výbavě palubních lékáren na kosmických lodích, stejně jako v nouzových balíčcích pro případ havárie u letců, námořníků atd.
Existuje také selektivní spánková deprivace. U zdravého člověka je poměr v délce synchronního a paradoxního spánku vyrovnaný. Také proporce mezi jednotlivými stadii synchronního spánku se udržují konstantní. Tuto přirozenou vyváženost neurofyziologických procesů, jež jsou zárukou naplnění biologické funkce spánku, můžeme měnit, a to buď úmyslně, nebo neúmyslně. Nejjednodušším způsobem dosažení výběrové deprivace určitého typu spánku je neustálé probouzení spící osoby experimentátorem. Lépe se tak daří odbourat REM fáze spánku než spánek synchronní. U druhého typu spánku snadněji omezíme hluboká než mělká stadia. Horečka a některé léky zmnožují podíl paradoxního spánku, což se nejčastěji projeví zvýšením frekvence snů s děsivým obsahem. Alkohol, stimulancia, barbituráty a další léčiva užívaná v neurologii a psychiatrii naopak podíl paradoxního spánku zmenšují. Podobný účinek má například hypoxie; jednou ze známek úspěšného dosažení adaptace na prostředí se sníženým dílčím tlakem kyslíku je normalizace fázové struktury spánku.
Odstraní-li se příčina, která vedla k rozvratu pravidelného střídání spánkových etap, pak organismus nejprve uhrazuje deficit v té fázi, která byla nejvíce redukována. Člověk snáší špatně jak snížení, tak zmnožení jednotlivých typů a fází spánku. Do určité míry se dá z jeho subjektivních stesků poznat, která komponenta není v pořádku. Tak po zmnožení, ale i snížení fyziologického trvání paradoxního spánku si lidé stěžují na nekvalitní spánek, po němž se necítí osvěženi. Naproti tomu ti, co spí povrchně a nedosáhnou nejhlubších stadií synchronního spánku, uvádějí, že spali dobře, ale málo.

Na záver ešte video Kvalitní spánek v krizových situacích (čtený text)
https://www.youtube.com/watch?v=qkKu40DyQCc
opossum
 
Príspevky: 396
Registrovaný: 20 Sep 2012, 14:19
Bydlisko: Dubnica nad Váhom
Dal Ďakujem: 15 x
Dostal Ďakujem: 191 x


Späť na Spánok

Kto je on-line

Užívatelia prezerajúci fórum: Žiadny registrovaný užívateľ nie je prítomný a 1 hosť