Bushcraft-Portal.sk

stormmast3r píše:http://www.sme.sk/c/6666431/rusko-chce-do-konca-roka-z-vystroja-vojakov-vyradit-onuce.html

Neviem co je na tom vtipne. Onuce sú jednoznacne lepsie riesenie ako tzv. moderne bavlnene ponozky.

Rozhovor 80 ročného páru v posteli:
Dedo: Nepomilovala by si sa so mnou?
Babka: Áno, ale len s kondómom!
Dedo: ??? Prečo? Veď ty už aj tak nemôžeš otehotnieť!!!
Babka: To nie, ale salmonelu z pokazených vajec dostať môžem!!!!
:D:D

Manželé Smithovi nemohli mít spolu děťátko, a tak se rozhodli využít služeb náhradního otce, s nímž by počali potomka. Toho dne, kdy měl zastupující otec dorazit, políbil pan Smith svou ženu a pravil: "Odcházím. Ten člověk by tu měl být každou chvíli."
Po půlhodině náhodou zazvonil u dveří podomní dětský fotograf, který doufal, že se mu podaří udělat nějaký obchod. "Dobrý den, paní, já jsem přišel, abych..."
"Ne, ne, nic nevysvětlujte. Už jsem vás očekávala," přerušila ho paní Smithová.
"Opravdu?" podivil se fotograf. "Výborně! Dělám překrásné dětičky."
"To je přesně to, v co s manželem doufáme. Pojďte prosím dál posaďte se." Po chvíli se s uzarděním zeptala: "Tak čím začneme?"
"Všechno nechejte na mně. Obvykle to zkusím dvakrát ve vaně, třikrát na pohovce a párkrát v posteli. Někdy je to docela zábavné i na podlaze v obýváku... můžete se tam více roztáhnout!"
"Vana? Podlaha v obýváku? Není divu, že nám to s Harrym nefungovalo."
"No, víte, paninko, nikdo vám nemůže zaručit, že se to povede pokaždé. Ale pokud vyzkoušíme několik různých poloh a já to vezmu ze šesti nebo sedmi úhlů, jsem si jist, že budete s výsledkem spokojena."
"To, to, to je snad trochu moc..." zalapala paní Smithová po dechu.
"Paninko, při takovéhle práci je třeba si dát na čas. To víte, že bych to nejraději sfouknul za pět minut, ale jsem si jist, že byste s tím nebyla spokojena."
"To tedy asi ne," zamumlala paní Smithová. Fotograf otevřel kufřík a vytáhl album s obrázky dětiček.
"Tohle se dělalo na střeše autobusu."
"Prokristapána!" vykřikla paní Smithová, mačkajíc v ruce kapesníček.
"A tahle dvojčata vyšla výborně, ale s jejich matkou byla potíž."
"Byla s ní potíž?" otázala se paní Smithová.
"Hrozná. Nakonec jsem ji musel vzít do parku, abych mohl odvést svou práci pořádně. Lidé se tam kolem nás shlukli ve čtyřech nebo pěti řadách, jen aby pořádně viděli."
"Ve čtyřech nebo pěti řadách?" zeptala se paní Smithová, oči doširoka otevřené v údivu.
"Ano," řekl fotograf, "však to také trvalo více než tři hodiny. Matka pořád ječela a vřískala - vůbec jsem se nemohl soustředit! Pak se začalo stmívat a já jsem s tím začal pospíchat. A když mi pak veverky začaly ohryzávat to moje nádobíčko, tak jsem to všechno zabalil."
"Vaše...ehm... nádobíčko?"
"No ano. Tak, paninko, pokud jste připravena, tak já si postavím trojnožku, abychom se mohli dát do díla."
"Trojnožku?"
"No jistě, musím používat trojnožku a položit si na ni ten svůj Canon. Je příliš velký na to, abych ho udržel dlouho v ruce. Paní? Paní! Proboha, ona omdlela!"

Viete čo vznikne keď skrížite blondínku a sibírskeho huskyho !??? Blondínka ktorá znesie veľké mrazy alebo najsprostejši pes v záprahu.

Muž so ženou prechádzajú obchodným centrom a zastavia ich dievčatá pri prezentačnom pultiku.
- dobrý deň, máte umývačku riadu ?
- áno mám ...
- toto sú nové tablety do umývačky, nechcete si kúpiť jedno balenie?
A muž na to:
- Oľga, poď sem... Budeš to žrať ?

Hoši a dámy,
nebude to vtip, ale přidám příběh ze života, který se stal takovým evergreenem na všech lesnických školách v CZ (od učňáků až po lesnické fakulty) a pojednává o tom, kterak není záhodno, aby člověk žral brouky, resp. jeden poměrně vzácný druh - Májku fialovou (Meloe violaceus). A protože už jsem ve svém lesnickém oboru potkal hodně lidí, kteří mi chtěli dotyčnou historku vyprávět a já jim vždy odvětil, že mi tuto historku vyprávět nemusí, poněvadž hlavní protagonista tohoto příběhu je můj spolužák z lesnické školy v Písku, kamarád a ke všemu i svědek ze svatby a jeho "zážitek" je mi tedy dostatečně znám. A protože jeho historka tak trochu souvisí s životem v přírodě, poněvadž se odehrála jednoho skoro letního dne při odborných praxích někde v lesích poblíž Vimperku, tak bych se s tímto příběhem s vámi rád podělil.
Kamarád (jméno není důležité) se cestou na odbornou praxi se spolužákama vsadil, že když najde brouka, tak ho sežere. Chlapci na sázku přikývli a dohodli se, že když brouka sežere, tak mu dají 50,- CZK. Před nějakými 18 lety to byly docela peníze, za kterých se několik orosených dalo vypít, tak proč z toho dělat vědu ne, tím spíš, že v Asii brouky žerou vcelku běžně No, ono by to sranda byla, kdyby kamarád ve svý entomologický neznalosti nenarazil na poměrně vzácnýho brouka a to výše zmíněnou Májku fialovou. Kamarád brouka vzal, strčil do pusy, spolkl a šel se s ostatními věnovat svojí práci v lese. Za nějakých dvacet minut se mu začalo dělat špatně od žaludku a tělo se přirozeně proti jedu bránilo tak, že bude zvracet. Jenže, když ho viděli jeho kamarádi, že je mu na blití, tak mu řekli, že jestli toho brouka vyzvrací, tak sázka neplatí a 50,- CZK nedostane Tak kamarád zvracení kvůli padesátikoruně zadržel a šel se dál věnovat svojí práci. Jenže mu bylo čím dál hůř. Cestou z praxe na internát už pomalu kolaboval a po příjezdu mu hned volali sanitku. Sanitka ho převezla do vimperské nemocnice, kde okamžitě zahájili léčbu. I přes to se jeho zdravotní stav prudce horšil a začali mu během krátké chvíle selhávat ledviny a játra. To už bylo na vimperskou nemocnici moc a vyžádali si letecký transport do Č. Budějovic. Naštěstí ale mladý organismus mého kamaráda bojoval statečně a než přiletěla helikoptéra z ČB, tak byl z nejhoršího venku a orgány zase začaly fungovat. Nicméně si nějakých 14 dní poležel v nemocnici a dlouhou dobu strávil na dietách, než se jeho tělo úplně zotavilo. Jeho příběh mu vysloužil přezdívku "Jedák", která má kořen ve slově jed a tuto přezdívku má dosud Jelikož jeho příběh skončil naštěstí happyendem a krom přezdívky na něm snad nezanechal trvalých následků, tak se jeho osoba a rodina stávali terčem kanadských vtípků, jako třeba to, že Jedákovi spolužáci poslali pohled z letního čundru a na dopisní známce byla májka , nebo kamarád Jedákovy matky (amatérský entomolog) jí povídá: "Člověče já se snažím najít májku už nějaký ten rok a tvůj syn je na potkání žere ". Takže poučení z příběhu je jasné - brouci se zkrátka nežerou

Správy z TASR:
- deväťročný chlapec zachránil farárovi život!
- našiel mu hrčku na miešku.

Nahnevaná matka kričí na svojho syna: "Ja ce calý večar hledám po šickych karčmoch a mlady pán sebe doma graty umýva!!!!!"

Před barákem mě zastavil nějaký optimistický kravaťák s tím, že je z firmy už nevím jaké, a prý kolik platíme za elektřinu, že by pro nás měl fajnovou nabídku. Stižen kratochvilným nápadem zahrát si na trotla, živě jsem reagoval: "A jaký proud nabízíte?"
"Pro vás určitě výhodnější, než máte ." začal našprtaný kolovrátek.
Nehodlal jsem mu přenechat aktivitu: "No to jistě. Ale JAKEJ je ten proud? Střídavej nebo stejnosměrnej?“
"Prosím?" ustrnul sales area manager.
"No ptám se, jestli nabízíte proud střídavý nebo stejnosměrný" dával jsem si záležet na výslovnosti.
Totálně vykolejenému nabízeči to v hlavě viditelně začalo šrotovat a na čele jakoby mu povstal nápis " Měli jsme tohle vůbec na školení"?. Když nápis po chvíli pohasl, špitl rádoby obchodník nejistě " No. to je jedno, ne?"
"No to teda není jedno", pravil jsem rozhodně, "Střídavej proud musíte pořád přepínat a měnit, proto je dražší. Tak to vy asi máte stejnosměrnej, když ho nabízíte levnějc."
"A jakej vy tady teď máte proud?" zasáhla mladého muže spásná myšlenka.
"Jednofázovej" oznámil jsem suše a mladého muže spásná myšlenka zase opustila. Hned to ale srovnal: "A jakej mají sousedi?"
"No přece ten samej. Tady to všichni máme stejný. To jste si nezjistil předem?" nasadil jsem pohoršený výraz, že je náš barák tak nehoden pozornosti.
"Jó, jistě. Když my dáváme nabídky jednotlivým odběratelům, ne celýmu domu. Ale, víte co, já vám to zpracuju a přijdu ještě jednou. Můžu vás poprosit o nějaký kontakt?"
Na jméno se mě úplně zapomněl zeptat, číslo jsem mu řekl takové, co mě zrovna napadlo, on potom něco naučeného zamumlal a rychle pádil pryč. A já jsem na futru do baráku udělal další pomyslný zářez: Zase jeden oblbovač, co k nám nikdy, ale opravdu už nikdy nepřijde.

Schrodingerova mačka vojde do baru ale nevojde