Bushcraft-Portal.sk

pozor na drobné rany na rukách ... človeku sa to nezdá ale nie je nad ten pocit ked sa bojite zovriet prsty od štípania
Prístrešok sa oplatí stavať na miernom kopci , super keď. prší

Ked nemate spagat da sa pouzit kôra z vrby..
Nepite stojatu vodu (mlaky jazera atd...) .... v dnesnej dobe je uz nebezpecne sa napit z potoka

Odskusana Know-how , ked si pripravujete noclah na brehu , samozrejme okrem stanu ... bavme sa o pristresku , hamake a pod . tak Celtu napnut co najnizsie teda co najvacsie A ake sa da pretoze pri riekach na brehoch veeeeeeelmi lubi fucat

Ked spite na brehu dunaja tak hamaku kludne aj 60 cm nad zem ... batoh na strom nic nenachat na zemi pretoze tam fici lodi , jedna za druhou a vlnky su zazitok


Moje spanie na dunaji .....

ano lode na Dunaji vedia narobiť pekné vlny...blízko pri vode spať je ošemetné,lebo zväčša je tam mokro a blato,kedže je breh premočený spodnou vodou - 10-15metrov od brehu sa už dá aj bez obavy ,že by veci na zemi odplavilo.

Ahoj,
Ja som bol za-hamaka-ovaný pri dunaji 6-7.7. Medzi mostom lafrankony a hranicami,môj boj s komármi začal po západe slnka, ale vypiekol som s nimy - naobliekal som sa. Vlnky su tam pekné, ale hladina pomali klesala a predomnou bola štrková plytčina. Do rána som v tej tme videl jeden kus ježka a dva kusy asi líšky - pri svetle baterky. Tak toľko.
Ahoj,

Malý, no celkom užitočný tip: Určite sa už každému z vás stalo, že si pri zabíjaní kolíkov pri vypínaní celty poštepil hánky. Existuje celkom chytrý a jednoduchý spôsob ako tomu predísť

Takto vyzerá typický úchop kolíka. Stačí trochu nesústredenia, sekera skĺzne a trafíte kosti na hornej strane ruky - hodne bolestivé.


Uchopením kolíka takýmto spôsobom dlaňou nahor zabránite nepríjemnému úrazu. Aj keď netrafíte kolík, udriete do dlane (do mäsa), čo prakticky vôbec nebolí.

alebo zatlkat lopatkou neni to tak efektivne ako sekera ale pri tej ucinnej ploche sa neda netrafit

Téměř asi pomalu každý dělá řadu takových věcí podvědomě, aniž by si uvědomoval nějaký jejich větší význam či užitečnost pro jiné...
Mě s rukou teď napadlo taky něco, ale naprosto teda v úplně jiných souvislostech, takže:

69) Potřebujete-li vědět, kolik zhruba času máte do západu slunce, abyste se včas utábořili apod., pak stačí natáhnout ruku a „změřit“ vzdálenost od zapadajícího slunce k horizontu počtem vašich prstů. Co prst, to cca ¼ hodina času (viz obrázek).

Len pre doplnenie Marcely: po západe ešte ostáva cca polhodina použiteľného svetla (relatívne podľa ročného obdobia, miesta...)

Vím, že tu nejsem jediný začátečník. Připravil jsem si pro vás pár rad a tipů do začátků, které jsem nasbíral za cca rok a půl, kdy hltám a cpu do sebe informace, týkající se přírody a zálesáctví a kdy jsem si častokrát přál mít k dispozici takových pár rad. Jsou to spíše všeobecné rady, některé jsou i konkrétní. Je to spíše chaotické, nemám to uspořádané do celků. Každopádně doufám, že alespoň jedna rada pomůže někomu, kdo si tohle vlákno zrovna čte. Rad přijde rozhodně víc, zatím je to na třicítce. Zkušenější kolegové, prosím, opravte jakékoli nepřesnosti, které se mohou vyskytnout. Nikdo nejsme dokonalý a nechcu rozhodně šířit dezinformace.

#1 - Vždycky si s sebou na vandry seber nějakou první pomoc, i když třeba máš k dispozici pouze náplasti a obvazy. Kolikrát stačí jen jednoduchá náplast - většina zranění v přírodě se stává při práci s nožem.

#2 - Palestina (nebo taky šemag či arafatka) je lehký a všestranný kus oblečení, který by neměl chybět ve tvojí výbavě. Dá se použít jako pokrývka hlavy zakrývající celou hlavu kromě očí a čela, jako trojcípý šátek, jako filtr hrubých nečistot ve vodě, jako obal k ešusu, jako improvizovaný batoh, jako útěrka k pokrytí chleba (aby chlebová kůrka neztvrdnula), jako ubrus na piknik, jako provaz, jako ochrana proti komárům, apod. Možnosti využití palestiny jsou nezměrné a záleží jen na tvojí kreativitě, jak moc a k čemu všemu ji budeš využívat.

#3 - Dražší nemusí znamenat kvalitnější.

#4 - Nůž je pro čundry naprostý základ. Nemusíš si zrovna pořizovat drahé nože s čepelí vedoucí skrz celou rukojeť (tzv. fulltang nůž), do začátku ti stačí i jednoduchý a levný zavírák, např. od firmy Opinel.

#5 - Nauč se dvě souhvězdí - Velkou medvědici (resp. pouze 7 hvězd ocasu a těla pod názvec Velký vůz) a Malou medvědici. Znalost těchto dvou souhvězdí ti umožní poznat, kde leží zeměpisný sever.

#6 - Nastraž své smysly. Pozoruj. Poslouchej. Dýchej. Hmatej. Už pouhým pozorováním přírody okolo sebe se toho naučíš hodně a divil by ses kolik. Sleduj střídání cyklů okolo sebe, jaro, léto, jeseň, zima, den, noc, hnízdění ptáku, vyvádění mladých, páření, apod. Příroda pracuje v cyklech.

#7 - Vytvoř si zvyk chodit do městského parku/lesa či nejbližšího kousku přírody alespoň jednou za týden a tento čas využij buď k procvičování znalostí anebo pouhé rekreaci.

#8 - Nos si s sebou do přírody nějakou tu knihu o přírodě. Do začátku postačí atlas rostlin s nejběžnějšími druhy u nás nebo něco podobného.

#9 - Nauč se vázat pár základních uzlů. Každý za základ považuje něco jiného, pro mě to jsou zatím očko a jeho varianty (jako pevné poutko, převinuté očko, atd), dračí smyčka, lodní smyčka, osmička, ambulantní uzel a liščí smyčka.

#10 - Různá dřeva hoří různě. Některá dřeva spíše vytváří uhlíky, jiné zase popel, jiné zase rády praskají a dělají polétavé uhlíky. Je to hodně o pokusech.

#11 - Pokud se ti líbí vaření na kamenech, tak pamatuj, že kameny mohou praskat, pukat a štěpit se, zvláště, když přijímají hodně tepla za krátký čas.

#12 - Není ostuda neumět založit oheň pouze pomocí tření dřev či jiných původních technik. Je ostuda mrznout, jenom proto, žes nechtěl odhodit svou pýchu.

#13 - Je lepší mít u sebe něco potřebného (např. spacák) a nevyužít to, než něco potřebného u sebe nemít a potřebovat to. Každý má potřeby jiné, takže musíš sám zvážit, co je potřebné.

#14 - Sestav si seznam věcí, které si s sebou nosíš do přírody. Seznamy měj dva, jeden pro jednodenní čundry a druhý pro čundry, kde přespáváš. U každé věci (tzn. včetně báglu a každého kousku oblečení) si zaznač jestli si ji využil a její váhu. Potřebné věci budou mít hodně teček, skoro nevyužité věci teček málo. Já se takto efektivně zbavil pár kil nepotřebné váhy.

#15 - Cesta zálesáka je dlouhá a my začátečníci jsme teprve na jejím začátku. Ale jakmile se budeš blížit ke konci, výsledky budou stoprocentně znát.

#16 - Nauč se improvizovat. Nemusíš si brát ešus pokaždé, když si chceš uvařit čaj. Mám osobně ozkoušené, že voda se dá vařit i v jednoduchém papírovém kelímku (opakuju ještě jednou, pouze kelímek z papíru, pokud tedy nechceš pít vodu s přímesí plastu, jelikož ten taje při hodně nízké teplotě!). Voda má teplotu varu nižší varu nižší než teplota vznícení papíru (nějakých 220 stupňů) a díky odvodu tepla zabraňuje tomu, aby se papír vznítil. Teoreticky by se voda mohla uvařit i ve velkých listech (např. lopuchu), aniž by list shořel. Ale to nemám osobně ozkoušené.

#17 - Spousta zálesáků sní o životě mimo civilizaci. Pokud budeš chtít přestat snít, zdivočit a vyhnout se modernímu způsobu života alá 8 hodin denně, 6 dní v týdnu otročit u šéfa, a nakonec žít pouze z toho, co si vypěstuješ, nasbíráš či ulovíš a příp. z peněz, které tyto a jim podobné činnosti mohou nabídnout, tak se připrav na kurevskou dřinu, krev, slzy a pot. Tento tip platí hlavně pro ty, kteří budou chtít mít jednou komunitu, kteří budou chtít mít svou vlastní farmu, kteří chcou permakulturní zahradu, kteří budou chtít být vandráky, poutníky, lovci-sběrači, atd. Vždyť jsme my lidé žili zhruba 190 000 let z naší cirka 200 000 leté existence jako divocí tvorové.

#18 - Většina vandrů začíná a končí v krčmě u piva.

#19 - Experimentuj, experimentuj, experimentuj.

#20 - Najdi si mentora, který by ti mohl doplnit tvé začátečnické znalosti. Hodně věcí se dá naučit na vlastní pěst, ale zkušenosti starších kolegů tě mohou nakopnout úplně jinam.

#21 - Listy javorů mohou sloužit jako nouzové kapesníky.

#22 - Nos si s sebou izolepu či kobercovou pásku. Dá se s ní opravit téměř cokoli.

#23 - Pokud sis zapomněl repelent a nechce se ti rozdělávat oheň proti těm létajícím sviním, rozdrcené listy řebříčku potřené na kůži fungují jako přírodní repelent. Řebříček samotný má spoustu léčivých účinků.

#24 - Lidé doslova chodí po jídle. Takové běžné kytky, u kterých by málokoho napadlo jejich spojení s jídlem, jako pampelišky, sedmikrásky, jetele, kopřivy, rákosu či orseje jarní (u orseje do doby květu) se dají sníst. Nauč se aspoň pár takových kytek během každho ročního období (i v zimě se dají najít některé rostoucí jako např. ptačinec žabinec). Podobně jsou na tom i stromy (např. březové listy či jejich semena, např. žaludy). Hodně jedlých divokých rostlin jsou zároveň léčivkami.

#25 - Nauč se aspoň pět léčivek a jejich užití.

#26 - Pár dřevokazných hub, např. rezavec či hubka, se dá využít jako výborný materiál pro zapálení ohně. Takové houby chytí jiskru ihned a doutnají dlouho.

#27 - Velmi jednoduchá a nouzová pochodeň se dá vyrobit pomocí suché větve, kterou rozpůlíš do určité délky (záleží na tom, jak velkou pochodeň budeš chtít) a do ní nacpeš kousky březové kůry.

#28 - Pokud nemáš k dispozici tabletky na vyčištění vody, či nemáš jak vodu převařit, tak si vyrob jednoduchý filtr, kde postupně na sebe vrstvíš písek a uhlíky z ohniště. Finální, svrchní vrstvu udělej z trávy. Tráva zachytí větší částice a hrubé nečistoty, písek zachytí menší částice a uhlí zachytí jak částice, tak dokáže vychytit některé chemikálie z vody. Čím více vrstev uhlí a písku na sebe kladeš, tím lepší účinnost bude mít filtr.

#29 - Pokud jseš oslepený Sluncem (např. v zimě díky tunám sněhu), tak si můžeš rozetřít uhlíky z ohniště okolo tvých očí. Díky své černé barvě budou absorbovat většinu záření, které by jinak šlo do tvých očí.

#30 - Plastové pytle na odpadky, podobně jako palestina, mají taktéž všestranné využití. Dají se využít jako kontejner na vodu, jako pršiplášť, můžeš z nich udělat improvizovaný spacák pomocí nacpání izolačního materiálu jako trávy, suchého listí, jehličí, apod a v neposlední řadě taky na vynesení odpadků z lesa (kdo by to čekal od pytlů na odpadky?).

//přesunuto. P.

Pěkný článek. Něco podobného tu máme ve vlákně zálesácké know-how, to jenom pro doplnění.

K té orseji v bodě o jedlých kytkách - zrovna minulý týden jsem dostala mail od čtenářky mého blogu, co se jí přiotrávila. Orsej je jedlá po velmi krátkou dobu, než začne rašit květenství, protože pak začne produkovat jedovaté látky. Nemusí být ani vidět pupeny. Takže s jakýmikoliv kytkami zatracený pozor. Co je jednou k jídlu Tě podruhé může nepěkně vytrestat.

Hm, když už tu něco podobného je, tak bych poprosil moderátory o přesunutí do toho tématu, ať se tu nerobí zbytečný bordel. Ano, s tou orsejí máš pravdu, Pájo. Do doby květu je orsej fajn, pak už se člověk může přiotrávit. Jak říkala moje učitelka biologie. Všecko je jedlé, něco ovšem jen jednou.

Nazdar, ja som tu nový a toto je môj prvý príspevok tak dúfam že nie úplne odveci.

70) Radšej riskni, že sa pri nešikovnosti na ostrom noži porežeš ako neskôr banovať, že si si ho nenabrúsil.
71) Nôž si vždy pred vložením do púzdra (zatvorením) očisti.
72) K ohňu nepatria kamene z potoka, strieľajú. Vlastná skúsenosť zo skautského tábora kde chalani zbierali kamene, ktoré mali ísť okolo ohniska, z potoka. Poprepaľované spacáky a dokonca aj nejaké tie popáleninky boli.
73) Pri tvorbe ohniska dávaj pozor na podložie, môžu sa tam nachádzať napr. suché korene, ktoré môžu začať tlieť.
74) Najmä v suchých, teplých obdobiach dávaj pozor kde a ako zapaľuješ oheň, zvlášť keď fúka. Ak je to možné maj po ruke nejakú tú vodu na uhasenie.

strielajuce kamene som uz zazil a tiez som im vravel nech ich tam nedavaju
ja ohnisko kopem do zeme a zatial nezacalo nic tliet ale zase davamna tosakramensky bacha