Bushcraft-Portal.sk

Nebola to minerálka?...od čistej vody by sa to nemalo zanášať....skús naliať Savo-malo by to vyčistiť

Fakt čistá voda z kohoutku

Ak sa ti ten hrnček nepripálil, tak to môže byť usadený nerozpustný vodný kameň (síran vápenatý a spol.), ktorý "prihorel." Druhá varianta - zoxidovaný hliník - niekto pred tebou v tom mal dlhodobo dačo kyslé a toto je následok. Čo s tým - ak je to vodný kameň, tak prášok na riad, prípadne citrón (len zas hliník a kyslé sa nemajú v láske, no ak to poriadne umyješ...).

pol deci octu, dolej vodou a povar aspoň 10 minút ..

Byla to uplná funglovka origoš zabalená a hrneček plnej vody z naší studny no nic zkusím to vyčistit a použít jinou vodu Díky všem za rady

MYSSKYN:
S tímhle jsem se setkala v životě již několikrát, a téměř pokaždé při vaření vody (u vody z vodovodního řádu, která byla podrobena nějaké úpravě, je to celkem obvyklé), avšak většinou šlo o ne příliš použité (nové) nádobí, takže je to prostě jenom výsledek nějaké reakce. Nevím sice, co je přesnou příčinou, zda tvrdost vody anebo její složení…
Stejným způsobem Ti například zreaguje jakékoliv nádobí z hliníku, když jej necháš umýt v myčce, proto se jeho mytí tímto způsobem nedoporučuje, ale věř, že to na něm zachová stejné tmavé fleky.
Rozhodně to není nijak závadné, nemusíš se bát , jen to blbě vypadá, a nepokoušela bych se to čistit v žádném případě mechanicky (prostě nesnažit se to vydrhnout), protože:
1. Ti to nepomůže
2. se Ti potom naopak může do vody či jídla v něm uvolňovat hliník, třeba jen v mikročásticích, což už by bylo opravdu na závadu
Časem se to zabarvení (používáním) ztratí

EDIT:

sally píše:...Čo s tým - ak je to vodný kameň, tak prášok na riad...

Větší hovadinu jsem už dlouho nečetla...
V případě, že potřebujete z čehokoliv odstaranit vodní kámen, tak doporučuju ocet. U nádobí je nejlepší vyvařit - tak jak to už nade mnou napsal root.

Marcela - prečo je podľa teba hlúposť odstraňovať usadený vodný kameň práškom? Na kyslom prostredí (ocot/citrón...) sa obaja zhodneme, však chémia základnej školy. Len liať ocot do hliníkovej nádoby bez eloxu je, myslím si, nie celkom dobrý nápad.

Myslím, že jsem důvod vyjádřila jasně už v předchozím příspěvku, ale zřejmě asi ne dost
O octu jsem psala ve všeobecnosti, osobně bych to ale v tomhle případě zčernalého hliníku vůbec neřešila. Taky jsem to tak koneckonců i udělala u svého nádobí, bo hrnek a kotlík mi takto při prvním používání taky zčernal, a po pár dalších použití je to pryč.
Jinak, nebavíme se tu o použití čistého (nezředěného) octa, ale o roztoku – celkem malého množství s vodou (pro odstranění vodního kamene), takže pokud by mi mělo ublížit nějaké uvolněné množství při tomto počinu, tak je skutečně nepatrné (co se případné škodlivosti hliníku týče), navíc nikdo určitě nehodlá tuto tekutinu potom konzumovat. A důkladně to poté vypláchnout je samozřejmostí.
Mimochodem, zeptej se doma maminky, čím odstraňovala nebo odstraňuje vodní kámen z rychlovarné konvice, ony totiž ty vnitřní topný spirály (přinejmenším u těch starších konvic) jsou taky z hliníku
Při čištění pískem a podobnými prostředky si ale trvale (anebo alespoň na nějakou dobu) poškodíš povrch, čímž si přivodíš mnohem větší škody. Nejen, že se do budoucna nevyhneš takto drbat takovou nádobu téměř pokaždé, když si v tom uvaříš cokoliv k jídlu, protože to z toho už prostě nepůjde skoro jiným způsobem umýt, ale bude to vždy alespoň trochu černit, a tento hliníkový prach Ti to bude uvolňovat i při následném používání do jídla a pití. A bude trvat delší dobu, než se toho úplně zbavíš. Hliník je poměrně měkký a jakýkoli mechanický zásah jej citelně narušuje, proto tenhle způsob „čištění“ nevidím jako nejlepší dobrý nápad zase já. Takže doporučovat ho nikomu fakt nebudu

Marcelka - z toho, čo píšeš, mi vyplýva, že hliníkový ešus treba umývať od pripáleného jedla len nejak chemicky, určite nie pieskom, popolom (vždy obsahuje isté množstvo abraziva)...a pod. Je to tak správne?

Nevím podle čeho jsi tak usoudil
O použití octa se bavíme v souvislosti s odstraněním vodního kamene, s jehož tvorbou se ale v přírodě moc často nesetkáš, tedy pokud tam ovšem pravidelně nevaříš vodu z vysoce minerálního pramene. Ode mne to byla pouze rada jak ho nejjednodušeji a nejšetrněji odstranit (a to všeobecně z čehokoliv).
Pod pojmem „chemicky“ si může každý představovat něco jiného. Ona je bohužel chemie všude kolem nás (každá látka, prvek… v přírodě má svůj chemický vzorec), takže by se slušelo pojmenovávat věci pravými jmény – co přesně myslíš tím „umývat nějak chemicky“? Ono totiž pak čistě hypoteticky myjeme tak nějak chemicky úplně všechno, a čímkoli (a sám jsi zařadil například citrón k oné chemii, čili jsem si na tu předešlou otázku vlastně už asi i odpověděla sama ).
Osobně mi k umytí hliníkového ešusu stačí ohřátá voda, a abych nemusela jeho vnitřní stěny šudlat holými prsty, tak na to používám malý kousek netkané textilie. No, a ještě se mi skutečně nestalo, abych v něm něco doslova připálila, a musela se dokonce snížit k použití tak drastické metody jako je právě čištění pískem. Netvrdím, že se mi tam ještě vůbec nikdy nic lehce nechytlo, ale vždycky to jde celkem samovolně odstranit. Samozřejmě platí, že pokud si nějakým nevhodným způsobem vnitřek poškodíš, tak to zas tak snadno nepůjde, no a k tomu připalování to bude pak i o něco víc choulostivější. Určitě bych to zásadně nikdy mechanicky nedrbala, ale použila bych raději ten popel k vylouhování (dělávaly to tak kdysi už naše babičky…).
V nádobí z hliníku (přesněji v ČSLA ešusu) vařím už přes třicet let, ale ani ten louh z popela jsem na něj ještě nepotřebovala

v skratke zafarbenie neriesit a zbitky z jedlaodstranit vodou a dacim co je poruke pripalee staci oddvarit slanou vodou samo sa odlupi po par minutach vretia

stormmast3r píše:Asi trocha nebuškraftove riešenie. Nosim si so sebou trocha jary

Jar znižuje povrchové napätie vody, čím priamo negatývne ovplyvňuje prostredie tzv. vodnej blany (rozhranie medzi vodným a vzdušným prostredím). V určitých druhoch vodných ekosystémov je až 80% biodiverzity, v niektorom zo svojich vývojových štádií, viazaných práve na prostredie vodnej blany. Preto prosím vylúčte jar zo svojej bushcraftovej kuchynky a prispejte k ochrane prírody.


Vychytávka: Osvedčilo sa mi nosiť malý kúsok drátenky na riad, ktorý som odstrihol nožnicami na plech, nič neváži, miesto nezaberá a hodí sa najmä ak sa často varia jedlá ktoré priháraju (kaše).

ahoj, starý ešus len vnútorná strana - pri vode - piesok, štrk, popol, popadané lístie - čo je po ruke
- doma - čo je po ruke- jar ,pur

prales píše:Jar znižuje povrchové napätie vody, čím priamo negatývne ovplyvňuje prostredie tzv. vodnej blany...

sveta pravda jar ine cistiace prostriedky do perirody nepatria ono sa to nezda ale aj mala kvapka znehodnoti ohromne mnozstvo vody a zabije hromadu potvoriek a prave na nich vsetko stoji


drotenka je fajn ale len na nerezovi riad a ten ja epouzivam a hlinik by som prebrusil skrz

Jedna dôležitá poznámka. Pri odmastňovaní ešusu, alebo lyžice je potrebne tieto veci oplachovať mimo potoka, aspoň 2m od neho. V zemi si vždy vyhrabem jamku, do ktorej mastnú vodu vylievam, a následne ju zamaskujem. Zem pôsobí ako filter. Mastnota do vody nepatrí, veľmi ťažko sa odburáva.
Ja používam v prírode na odmastňovanie iba horúcu vodu, a doma iba ekologické prostriedky, ktoré sú v prírode ľahko odburateľné( dostať ich bežne v bioobchodoch)