Bushcraft-Portal.sk

Chtěl bych se naučit sadit různé stromečky (buky, duby, habry, vrby, ale i různé jiné dřeviny), ale nechcu si koupit vypěstovanou sazenici a tu někam jen přesadit. To nedá skoro žádnou práci. Chtěl bych se uchýlit k metodě pěstování od semena. Je to podobné jak u jiných kytek, kde se semeno jen zasadí ve vhodnou dobu (příp. se semeno nechá vyklíčit), kdy rostliny začínají růst a pak už se o to člověk stará? Jsou tu lidi se zkušenostmi s pěstováním stromů? Máte nějaké rady pro mě?

Väčšina našich domácich drevín vyźaduje na vyklíčenie obdobie vlhkèho chladu. V praxi sa to rieši tak, že nazbieranè semená zamiešaš do mierne vlhkèho piesku, dáš do nejakej nádobky alebo sáčku a hodíš do chladu na tri mesiace. Môže byť aj chladnička. Volá sa to stratifikácia. A potom vyseješ

Osobně jsem zatím pěstovala divoké jabloně a vrby, ale snad Ti trošku pomůžu. Z jablek jsem na podzim vybrala seminka, nechala je dostatečně usušit. Půlku semen jsem zasadila někdy v listopadu rovnou do květináčů a vystrčila na dvůr, půlku jsem vrazila do mražáku (nápodoba přírodních procesů - stratifikace) a sadila až na jaře. Vyrašily obojí, akorát u těch prvních jsem musela dávat pozor, aby mrazem nevyschly, a květináče jsem kvůli izolaci dala do hadrů. Hlínu jsem použila obyčejnou, žádný spešl substrát. Mladé stromečky by se měly co nejdřív, jak jim vyroste třetí - čtvrtý pár lístků (nepočítaje děložní) přesadit buď do velké nádoby nebo rovnou do volné hlíny, aby neměly deformované kořeny. Já mám svoji jablůňku zatím jako bonsaj, takže tam se hraje podle jiných pravidel. Každopádně, když stromek nemá dost místa a není nijak ošetřovaný, je o dost náchylnější k různým chorobám, nebo aspoň jablůňky byly.

U lesních stromů to může být trošku složitější, než u ovocných, protože jsou většinou vázané na určité složení půdy a mikroorganismy, které v ní žijí. Mladé stromky mnohdy v lese prospívají díky mykorhize, což je něco jako symbiotické pouto mezi semenáčem a houbou. Houba má lepší podmínky k životu, a na oplátku stromečku pomáhá lépe přijímat živiny z půdy. Takže úplně nejlepší, co můžeš udělat, aby se Tvé sazenici dařilo, je odebrat trochu hlíny a hrst hrabanky (což je směs listí a napůl zetlelého materiálu na povrchu) v lese, kde rostou stejné druhy, jaké chceš pěstovat, a do toho semínko zasadíš. Abys napodobil přírodní procesy, je nutné hlínu udržovat vlhkou a v někde, kde je světlo, ale zároveň ne přímé slunce celý den, aby se nepřehřívala.

U vrb je to naproti tomu z mojí zkušenosti celkem jedno. Prostě nabereš hlínu ze záhonu, dostatečně zaleješ a pichneš doprostřed vrbový prut silný zhruba jako malíček. Důležité, aby měl hladce seříznuté konce, u poškozeného řízku je riziko, že nezakoření. Pak to dáš někam do vlhkého rohu zahrady, a až naraší a zesílí, můžeš sazenici klidně přesunout. Důležité je, aby byla furt ve vlhku ("roste jako z vody"). Asi jsem neslyšela o nikom, kdo by vrby pěstoval ze semene.

Jinak odběr semenáčů z lesa je podle zákona nelegální. O semenech v něm myslím není nic. Lesní zákon dokonce zapovídá i odběr hrabanky a půdy, když si ale nabereš do malého pytlíku a nenecháš po sobě rozrytou plochu, nejspíš se nic nestane.